Na tváři úsměv, v duši trýzeň. Úskalím usměvavé deprese je přetvářka, vede i k sebevraždě
Největší úskalí usměvavé deprese je, že okolí málokdy pozná, čím si dotyčný prochází. (Ilustrační snímek) Zdroj: profimedia.cz
Působí mile, pracuje naplno, vesele konverzuje. Přesto uvnitř prožívá každodenní pocit vyčerpání, prázdnoty a ztráty smyslu. Tak vypadá takzvaná usměvavá deprese – stav, kdy člověk své potíže pečlivě skrývá za veselou maskou. Jeho okolí tak často problémy nezaznamená, a než přijde potřebná pomoc, může být pozdě. Psychoterapeutka Jiřina Maršálková vysvětluje, jak smiling depression rozpoznat, proč je tak zrádná a jak může pomoci on-line terapie.
Usměvavá deprese – neboli také smiling depression – není oficiální diagnózou. „Obecně ji řadíme do spektra depresivních poruch. Odborníci ji však jako fenomén znají. Objevuje se už v literatuře ze 70. let, kdy R. D. Chessick poprvé použil tento termín v kazuistice publikované v Archives of General Psychiatry,“ podotkla Maršálková.
ČTĚTE TAKÉ: Krize duševního zdraví: Každý třetí deváťák trpí, chybí pomoc. Hůř jsou na tom jen děti z války
Jedná se o stav, kdy člověk trpí obvyklými příznaky deprese, tedy pociťuje ztrátu energie, vyčerpání, beznaděj či pocit prázdnoty, avšak navenek působí vyrovnaně a vesele.
Své potíže maskuje.
„Blízcí si mohou povšimnout drobných změn, které však na první pohled nevypadají závažně. Jde například o častější únavu, podrážděnost, ztrátu zájmu o aktivity, které člověka dříve těšily, případně nenápadné uzavírání do sebe. Někdy to mohou doprovázet i opakované poznámky typu: ‚Já jsem tak vyčerpaný,‘ případně ‚Nic mě nebaví,‘ přestože se dotyčný stále snaží usmívat,“ pokračovala psychoterapeutka.
Čtěte také
Smiling depression ukazuje, jak zrádné je posuzovat lidi jen podle toho, jak působí navenek. „Úsměv totiž může být způsobem obrany, za kterou se skrývá hluboké utrpení,“ zdůraznila odbornice.
Tlak na výkon i perfekcionismus
Ačkoliv neexistuje jednoznačný profil člověka, který by byl ke smiling depression náchylnější, častěji se vyskytuje u lidí, kteří na sebe kladou vysoké nároky.
„Můžeme ji vidět u výkonově orientovaných lidí, perfekcionistů, manažerů, osob v pomáhajících profesích nebo také těch, kteří jsou zvyklí držet své emoce i vše ostatní pod kontrolou,“ jmenovala Maršálková. Otevřeně se o depresi – a potažmo smiling depression – hovoří ve filmovém či hudebním průmyslu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Pití je v Česku tichý zabiják: Odborníci radí, jak poznat alkoholismus u blízkého člověka
Například jméno Chestera Benningtona – zesnulého frontmana skupiny Linkin Park – se často po jeho sebevraždě v souvislosti s usmívající depresí skloňuje. Důvodem může být to, že nikdo netušil, čím si populární zpěvák v nitru prochází. Navenek byl plný úsměvů a radosti, o čemž vypovídala i fotografie, kterou jeho rodina zachytila jen pár dní před sebevraždou.
Neoficiálně se za tragickou oběť nejen smiling depression považuje americký herec Robin Williams. Věčně usměvavý komik v posledních letech svého života, než v roce 2014 spáchal sebevraždu, bojoval s těžkou depresí, úzkostí a dalšími problémy. Málokdo však dokázal něco z jeho vnitřního boje rozpoznat.
Čtěte také
Ohroženou skupinou však mohou být také mladí dospělí. „Ti čelí tlaku ‚vypadat dobře‘, a to nejen v reálném životě, ale také na sociálních sítích. Svou roli může hrát i genetická dispozice. Neméně důležité je rovněž osobnostní nastavení a sociální prostředí,“ pokračovala odbornice.
Tím, že člověk trpící smiling depression své obtíže úspěšně skrývá, narůstá riziko, že jeho deprese zůstane dlouho nerozpoznaná a neléčená. Přitom největším rizikem u lidí trpících depresivní poruchou je, že s narůstající dobou, kdy potížemi trpí, mohou nabýt přesvědčení, že jejich utrpení nikdy neskončí. Že není naděje na zlepšení.
„Tato beznaděj pak může vést až k myšlenkám na smrt jako vysvobození. Ostatně, okolo 2,2 procenta pacientů trpících nějakou duševní poruchou skutečně sebevraždu spáchá. V Česku to v roce 2023 představovalo 1253 dokončených sebevražd,“ přiblížila psychoterapeutka.
Čtěte také
Ačkoliv podle Maršálkové nemají odborníci přesnou evidenci příčin dle psychiatrických diagnóz, odhaduje se, že zhruba třetina až polovina zmíněných sebevražd souvisí s afektivní poruchou, nejčastěji depresí. „Člověk trpící smiling depression se tedy může ocitnout v hlubokém zoufalství, aniž by dostal pomoc, jednoduše proto, že jeho okolí nemá šanci včas reagovat,“ pokračovala.
Některé výzkumy ukazují, že právě skrývání psychických potíží souvisí se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek i u mladých dospělých. „Proto bychom měli být k sobě i druhým všímavější, všímat si drobných změn v chování a nebát se otevřeně o psychickém zdraví mluvit,“ radila psychoterapeutka.
Deprese je léčitelná, roli hraje čas
Prvním a nejdůležitějším krokem je uvědomit si, co prožívám. „Jak na tom jsem. Že to, co se mi děje, není moje chyba a nemusím na to být sám. Mohu se svěřit blízkému, ideálně také kontaktuji praktického lékaře, psychiatra nebo psychoterapeuta,“ jmenovala Maršálková.
Pokud je těžké o věcech mluvit tváří v tvář, může být velmi dobrou vstupní možností anonymní on-line screening. Ten může lidem pomoci identifikovat, že se už nejedná o obyčejnou únavu. Na webu terapeutických programů Mindwell mohou lidé najít screeningový dotazník SAM, který mimo jiné zvládne velmi dobře zachytit příznaky deprese. A je zcela zdarma.
Čtěte také
Dalším vhodným krokem může být také absolvování on-line terapie. „Studie totiž potvrzují, že digitální intervence pomáhají účinně nastartovat léčbu a překlenout období čekání na osobní péči. Takovým programem je v Česku například zmiňovaný Mindwell, který je založen na principech kognitivně-behaviorální terapie,“ pokračovala odbornice.
Ačkoliv český výzkum ukazuje, že tabu ohledně duševních poruch postupně klesá a situace se lepší, stigma stále sehrává svou roli a obavy z odsouzení okolím stále odrazují řadu lidí od odhodlání říci si o pomoc. Digitální terapie proto pomáhá snižovat bariéry a vyhledání odborné pomoci je diskrétnější, bez nutnosti docházet osobně do ambulance. Naprosto zásadní je však neodkládat vyhledání jakékoliv pomoci – deprese je léčitelná.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Přetopený byt i sladká tečka. Pediatr odhalil pět neřestí oslabujících imunitu dětí
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s crowdfundingovou platformou Donio a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
