Školní stres v praxi: Dítě má bolesti bříška, co s tím? Psycholožka radí, jak reagovat
Přední česká psycholožka prof. Lenka Šulová byla hostem pořadu Ptejte se doktora. Zdroj: CNN Prima NEWS
Návrat do školy je pro mnoho dětí i rodičů stresující. Změna životního stylu, pravidelný režim a nové povinnosti přinášejí v září vyšší nároky na psychiku. Přední česká psycholožka prof. Lenka Šulová v pořadu Ptejte se doktora poradila, jak zvládnout první týdny školního roku, jak rozpoznat stres u dětí a jak podpořit jejich adaptaci.
„Prázdniny většina z nás tráví nějak atypicky,“ vysvětluje prof. Šulová. „Dospělí méně pracují, děti jsou na táborech, u prarodičů, cestují různými dopravními prostředky. Najednou přichází poslední týden před nástupem do školy a rodiče už varují: ‚Už se zklidni, už choď spát včas, už méně sladkého.‘ Dítě to všechno vnímá a přenáší na sebe, což činí září psychicky náročnějším.“
Psycholožka ale upozorňuje, že zkušenost září může být i pozitivní: „Někteří rodiče to vnímají jako období pohody – pouštíme draky, začíná padat listí. Záleží, jak kdo toto období uchopí. Děti jdou do školy na čtyři hodiny dopoledne a i během těch čtyř hodin se mohou učit samostatnosti a různým aktivitám, což je pro ně pozitivní.“
Jak se stres u dětí projevuje
„Stres u dětí je často odrazem rodičovského modelu. Pokud jsou rodiče úzkostní, děti se učí podobné vzorce,“ říká Šulová. „Například když maminku bolí hlava, dítě může také nahlásit bolest bříška. Nebo když dospělý nechce jít do práce, dítě řekne ‚já už do školy nejdu‘.“
Mezi psychosomatické projevy patří bolesti bříška, špatné usínání, poruchy příjmu potravy nebo změna chuti k jídlu. „Některé děti jsou senzitivnější, jiné odolnější – záleží na rané výchově a posilování resilience,“ doplňuje psycholožka.
Když dítě bolí bříško – jak reagovat
Psychosomatické obtíže, jako je bolest bříška, nejsou u malých školáků po nástupu do školy ničím neobvyklé. Podle profesorky Lenky Šulové mohou být přirozenou reakcí na změnu prostředí a nové povinnosti. „U úzkostnějších a senzitivnějších dětí se při významné životní změně, jako je nástup do školy, mohou projevit psychosomatické obtíže,“ vysvětluje prof. Šulová. „Rodiče mohou hodně pomoci povídáním si, hraním divadýlka nebo čtením knížek, kde děti prožívají podobnou situaci, aby cítily, že nejsou samy. Občas je úzkost způsobena i drobnými detaily – dítě se bojí, že nenajde třídu, šatnu nebo své bačkůrky. Postupem času, jak dítě získá jistotu, bolest bříška často odezní.“
„Moudré školy připravují prvňáčky na první den symbolicky – starší děti berou patronát, ukazují třídu, podporují orientaci a bezpečí,“ popisuje Šulová. „Zkušení učitelé poznají úzkost dítěte podle dýchání, hlasu, motorického neklidu či drobných gest, například kroucení vlasů nebo svírání pěstiček.“
„Velmi často lze úzkost překonat kontaktem – například jemným dotykem, který dětem poskytuje pocit bezpečí. Dnešní učitelé se dotyku možná trochu obávají, ale haptika je pro děti královská cesta komunikace,“ dodává profesorka.
Techniky, jak zvládat úzkost ve škole
„Děti se mohou učit jednoduché techniky, jak se zklidnit – odpočinek, relaxační hudba nebo talismánky, které mají u sebe v kapse,“ vysvětluje Šulová. „Malé děti mohou mít fotku maminky nebo oblíbenou loutku – když jsou smutné, vytáhnou ji a pocítí úlevu. Ve škole si děti mohou například na zápěstí mačkat nakreslené srdíčko a tím se zklidnit.“
Motivace a propojení školy s reálným životem
„U dětí můžeme pracovat s motivací podobně jako u dospělých,“ říká profesorka. „Pokud dítě zajímá technika, návštěva muzea může propojit jeho záliby se školní výukou. Dítě tak pochopí, že škola není jen povinnost, ale že mu pomáhá získávat dovednosti pro jeho zájmy. Chceš-li být kuchař, musíš umět vážit cukr a převádět čísla – to vše se dá propojit se školní výukou.“
Digitální svět a stres
„Nadměrné používání mobilů a sociálních sítí může stres zvyšovat,“ varuje Šulová. „Ale nelze technologie úplně zakazovat. Důležité je dítě naučit rozlišovat, co je pro něj užitečné a co škodí. Může se učit využívat podnětné programy a zároveň vědět, co může negativně ovlivnit spánek nebo náladu.“
Rady pro rodiče na první týdny školy
„Domácí příprava je klíčová,“ doporučuje Šulová. „Pomáhá dítěti rozvíjet autoregulaci – schopnost samo řídit čas, úkoly i odpočinek. To není užitečné jen pro prvňáčky, ale pro všechny – abychom dokázali žít šťastný život. Psychologové tomu říkají proces autoregulace.“
Podrobnější rady, tipy a další otázky diváků najdete ve videu pořadu Ptejte se doktora. A pokud hledáte praktické rady i mimo ordinaci – třeba jak zvládat stres, podpořit imunitu nebo pomoci dítěti při zažívacích obtížích – zastavte se v některé z Alphega lékáren, které přispívají ke zlepšování veřejného zdraví prostřednictvím preventivních programů a odborného poradenství.
