Vědci možná vyřešili letitou záhadu, jak Egypťané dopravovali kamenné kvádry ke staveništi pyramid v Gíze. Nová studie potvrdila, že v době přibližně 4700 až 3700 let před naším letopočtem, kdy vznikaly, tudy protékal Nil. Konkrétně šlo o 64 kilometrů dávno zapomenuté rameno řeky. Dokazuje to nová studie publikovaná ve čtvrtek v časopise Communications Earth & Environment. Kolem zapomenutého toku mělo podle ní vzniknout více než 30 pyramid.
Archeologové po celém světě se sice již několik let domnívali, že staří Egypťané přepravovali dělníky a stavební materiál k budování starověkých pyramid v Gíze, z nichž nejznámější je Velká nebo Cheopsova pyramida, po vodě, protože používat lidskou sílu k tahání těžkých kvádrů v nehostinné pouštní krajině by nedávalo smysl.
MOHLO BY VÁS ZAUJMOUT: Záhada Velké pyramidy vyřešena. Při stavbě Egypťanům pomohly speciální rampy
Ale až nyní, díky satelitním snímkům a rozborům sedimentů, získal konkrétní důkazy tým archeologů z Univerzity Severní Karolíny ve Wilmingtonu pod vedením Emany Ghoneimové, když se jim povedlo zmapovat 64 kilometrů dlouhé slepé rameno Nilu, o kterém se dosud nevědělo. Pozůstatek toku společně s kolegy pojmenovala jako „Ahramat“ – v arabském jazyce tento výraz označuje pyramidy.
Jím podle vědců teklo dostatek vody umožňující podobné přesuny. V okolí dávného toku, který se po tisíciletí skrýval pod pouští a zemědělskou půdou, se rozprostírají více než tři desítky pyramid vystavěných před 4 700 až 3 700 lety. „Náš výzkum ukázal, že poměrně hodně z nich má něco jako hráz – obřadní chodník,“ řekla Ghoneimová pro CNN a uvedla, že řeka podle ní hrála klíčovou roli při přepravě obrovského množství stavebního materiálu a dělníků, které staří Egypťané potřebovali pro stavbu pyramid.
Jedna ze spoluautorek studie, archeoložka Suzanne Onstinenová pro zpravodajský web BBC vyjádřila své nadšení. „Lokalizace říčního ramene ukazuje, že vodní cesta mohla být využívána k přepravě stavebních bloků, lidí a těžkého vybavení, nám skutečně pomáhá vysvětlit stavbu pyramid,“ řekla a uvedla, že říční rameno se velmi podobalo současnému Nilu – dosahovalo šířky přibližně 500 metrů a hloubky nejméně 25 metrů.
Stačí jen vycvičené oko
Zvláštních tvarů a jakéhosi říčního ramene si Ghoneimová všimla náhodou. Prohledávala zrovna data ze satelitního radaru, protože hledala nový zdroj podzemní vody. „Jsem geomorfolog a paleohydrolog, který zkoumá tvary reliéfu. Mám na to vycvičené oko,“ řekla. Výzkumný tým také pomocí vrtného zařízení odhalil, že písečné sedimenty v hloubce 25 metrů odpovídají složení říčního koryta.
Výzkumnému týmu zbývá zodpovědět ještě několik dalších otázek. Například chtějí vysvětlit, proč se rameno řeky, nyní pohřbené pod zemědělskou půdou a pouští, úplně vytratilo nebo vyschlo. Podle Ghoneimové se mohla strhnout velká písečná bouře nebo ji před tisíci lety zničilo nadměrné sucho.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Egypt loni čelil útokům žraloků, jeden nedopadl příliš dobře
