Estonsko

Ministři zahraničí trojice pobaltských zemí zkritizovali slova Andreje Babiše (ANO), že by v případě zvolení hlavou státu nevyslal české vojáky na obranu napadeného Polska či jejich zemí. Estonský ministr Urmas Reinsalu označil výrok z nedělní prezidentské debaty za nejhorší příklad zasahování domácí politické kampaně do bezpečnostních otázek. Podle jeho lotyšského kolegy Edgarse Rinkévičse je Babišovo tvrzení nezodpovědné.

V případě napadení by nám český spojenec nepomohl. Tak od nedělního večera informují přední polské deníky a zpravodajské weby o slovech prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO). Ten v předvolební debatě na České televizi uvedl, že by neposlal české vojáky, kdyby bylo Polsko nebo Pobaltí napadeno, přestože jde o členský závazek v rámci Severoatlantické aliance. Ačkoliv se později Babiš snažil svá slova korigovat a napsal, že nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku, informace už se dostala do zahraničí. A Poláci neskrývají své rozčarování.

Slíbil, že jako český prezident by přinesl společně se svým přítelem Emmanuelem Macronem ráj na zemi. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který sám sebe vnímá jako zdatného diplomata, chce na Pražském hradě uspořádat mírový summit Ukrajiny a Ruska. Svou pravou tvář však expremiér ukázal ostudným výrokem o tom, že by Polsku ani Pobaltí v případě napadení Ruskem nepřišel na pomoc. Babiš tím vyvolal mezinárodní ostudu a jako diplomat selhal, tuto lavinu nemůže zastavit ani jeho marketingový tým.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš během nedělní debaty na ČT na dotaz moderátora opakovaně uvedl, že by v teoretickém případě napadení Polska či pobaltských států nevyslal těmto členským zemím NATO na pomoc české vojáky. Prezidentský kandidát, který nyní čelí ostré kritice z řad českých politiků i polských médií, svůj překvapivý výrok později korigoval. Na Twitteru uvedl, že pokud by skutečně byl napaden členský stát NATO, článek 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně a vzájemné pomoci zemí NATO by „pochopitelně dodržel“.

Před rokem si Češi vytvořili rekordní úspory, letos je však postupně rozpouštěli. V pořad K věci na CNN Prima NEWS to řekla ekonomka Markéta Šichtařová s tím, že se ukázala nedokonalá finanční gramotnost občanů.

Fin Kalle Rovanperä se stal den po svých 22. narozeninách nejmladším mistrem světa v rallye v historii. Pilot Toyoty si titul zajistil triumfem na Novém Zélandu. Po šestém vítězství v sezoně má dva závody před koncem šampionátu nedostižný náskok 64 bodů před exmistrem světa Ottem Tänakem z Estonska.

Ruští muži houfně prchají před částečnou mobilizací. Někteří volí pro únik ze země i poněkud bizarní způsoby. Estonští pohraničníci v pondělí zadrželi muže, který nelegálně přicestoval z Ruska. Na tom by zřejmě nebylo nic zvláštního, „uprchlík“ se však snažil překročit hranici na surfovacím prkně v ústí řeky Narva. Úřady ho obratem poslaly zpět, informovala televizní stanice ERR.

Ruská invaze na Ukrajinu začala před více než sedmi měsíci. Volodymyr Zelenskyj vyzval ruské vojáky, aby utekli z fronty nebo se vzdali, a opřel se do akcí Ruska v Doněcké oblasti. Z Ruska uprchlo od středečního vyhlášení částečné mobilizace více než 260 tisíc mužů. Evropské země se v současnosti neshodnou, zda přijímat ruské migranty. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv mezitím uvedl, že Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně.

Tisíce mobilizovaných Rusů se snaží vyhnout válce na Ukrajině a utíkají ze země. Počet únikových cest se pro ně ale snižuje, Evropa se totiž neshodne, jaký k nim zaujmout postoj. Evropská unie radí Rusy přijmout, pobaltské státy jsou ale proti. Stejně tak Česko.

Velký přísun ruských občanů do České republiky by představoval velké bezpečnostní riziko. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle něj Rusové, kteří ze země prchají kvůli ohlášené mobilizaci, na rozdíl od ukrajinských uprchlíků na humanitární vízum nemají nárok.

Česká armáda bude moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici Severoatlantické aliance (NATO) kvůli posílení obrany až 1 200 vojáků. Předpokládá to plán zahraničních armádních misí do roku 2024, který ve středu schválila Sněmovna. Celkem by v zahraničních misích mohlo v roce 2023 a 2024 působit až 1 362 vojáků. Senát s plánem souhlasil už v srpnu. Současné mise jsou platné do konce letošního roku.

Vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov oznámil, že nehodlá opustit svou funkci, ani v nejbližší době neodejde na časově neomezenou dovolenou, uvedla agentura Interfax. Stalo se tak poté, co v neděli dal Kreml najevo, že s Kadyrovem dál počítá.