Estonsko

Liknavý postoj některých spojenců Ukrajiny kritizoval v sobotu v Praze estonský ministr obrany Hanno Pevkur na bezpečnostní konferenci Globsec. Omezení určitých typů západních zbraní pro ukrajinskou armádu v boji proti ruským okupantům přirovnal k boxování s Mikem Tysonem pouze jednou rukou. Zároveň vyzval k jasné definici, jak by měl konflikt podle Západu skončit.

Aerolinky airBaltic zveřejnily výsledky hlasování, ve kterém mohli lidé na internetu rozhodovat o pojmenování 48 letadel společnosti. Vybírali z měst Lotyšska, Litvy a Estonska. Hlasování získalo nečekanou popularitu v České republice. Češi jej totiž, alespoň podle příspěvků na sociálních sítích, výrazně ovlivnili a zařídili, že se mezi vybraná města dostala malá estonská obec Kunda. Společnost airBaltic ohledně této skutečnosti pouze konstatovala, že různost významu názvů v různých jazycích je nevyhnutelná.

Evropská škatulata se týkala také postu šéfa unijní diplomacie. Funkční období Josepa Borrella je pryč a místo něj přichází nová postava. Unijní diplomacii takřka jistě povede dosavadní estonská premiérka Kaja Kallasová. Lze od ní očekávat ještě více nepřátelský postoj k Rusku, neboť pobaltská země má s Moskvou historicky špatné zkušenosti. Za zmínku stojí, že v Rusku je na Kallasovou dokonce vydán zatykač.

Až třetina Čechů, konkrétně 33 procent, by si přála návrat totality, ve které by neprobíhaly jakékoliv svobodné volby. Uvádí to průzkum z mimovládní organizace GLOBSEC zkoumající nálady v zemích střední a východní Evropy. V daném tématu jsou na tom hůře už pouze Slováci a Rumuni. Návratu totality se naopak nejvíce brání v Pobaltí.

Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom, že by při napadení Lotyšska či Estonska zaútočil i na celou strukturu NATO. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to pronesl publicista a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák. Připomněl i slova ruského podnikatele Michaila Chodorkovského, že v šéfovi Kremlu „je racionalita i tiché nacionalistické šílenství“. V souvislosti s teroristickým činem v Moskvě uvedl, že mezi ruskými špičkami se dokonce hovoří o obnovení trestu smrti.

Poslanec a bývalý starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) se společně se svým nástupcem ve vedení městské části Jakubem Stárkem (ODS) dostali do hledáčku Rusů. Moskva proti oběma politikům měla zahájit trestní řízení. Důvodem má být „poničení pomníku sovětských vojáků“. Kolář se Stárkem před lety stáli za odstraněním sochy sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, která byla až do roku 2020 umístěna na Praze 6. Poslanec TOP 09 na dotaz CNN Prima NEWS sdělil, že ruské stíhání je pro něj „skvělá motivace do další práce“.

Ukrajina potřebuje neomezené a včasné dodávky zbraní, aby mohla bojovat proti ruským invazním silám. Na návštěvě v Litvě to v pátek podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Strategie pomoci po kapkách už podle něj nefunguje.

Pouze 15 evropských zemí má nadále „povinnou“ vojenskou službu. V některých státech se na vojnu vydávají i ženy, mnohdy se však jedná o výkon na dobrovolné bázi. Obdobně se dají charakterizovat odvody v Nizozemsku nebo Švédsku, kde občané o zapojení rozhodují sami. Za výjimečnou by se dala označit vojna v Litvě, kde o nástupu do služby rozhoduje elektronické losování.

Nejzadluženější zemí světa zůstává v poměru k HDP i nadále Japonsko. V absolutních číslech ale nejvíce dluží věřitelům Spojené státy. V Evropě se stále utápí v dluzích Řecko, ale špatně na tom jsou i Itálie nebo Francie. Nové statistiky Eurostatu ukazují, že Česko je na tom podstatně lépe.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v říjnu po deseti letech skončí ve funkci. Na pozadí probíhající války na Ukrajině se proto řeší, kdo tohoto diplomata, který proslul stoickým, ale rázným přístupem, dokáže nahradit. Hlavním favoritem je nizozemský premiér Mark Rutte, ve hře jsou ale i dvě jména z Pobaltí.

Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou a další pobaltské činitele. Podle agentury TASS to v úterý uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj jsou důvodem zařazení na seznam hledaných osob jejich „nepřátelské kroky vůči historické paměti“ i Rusku jako takovému. Portál Nastojaščeje vremja dává věc do souvislosti s odstraňováním sovětských památníků v Pobaltí po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Kallasová uvedla, že se nenechá umlčet a bude dále podporovat Ukrajinu. Na seznamu se nachází téměř 100 tisíc jmen.

Lotyšsko, Litva a Estonsko se dohodly, že ve vzájemné kooperaci významně posilní ostrahu hranice s Ruskem a Běloruskem. Pobaltské státy chtějí podél hraniční linie vystavět stovky bunkrů. Rozhodnutí přichází v době, kdy uniklá analýza německé armády předpovídá, že by Rusko válku proti NATO začalo právě v Pobaltí.