Moskva: Drony v Polsku byly ukrajinské, Estonsku chybí důkazy. Jak Kreml ohýbá události v EU?
Zatímco v unijních státech přibývá případů narušení vzdušného prostoru, přičemž se ukazuje na Rusko, Kreml jakoukoliv spojitost s těmito událostmi odmítá. A to jak v případě vojenských letadel, tak dronů pohybujících se na letištích Dánska a Norska. „Tamní propaganda si vždycky najde způsob, jak to zaonačit tak, aby Rusko bylo oběť a Západ agresor,“ komentuje událost spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just.
Šéf NATO: Ruské letouny v Estonsku nebyly hrozbou, proto jsme je jen vyprovodili
Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho nebyly ruské vojenské letouny v Estonsku minulý týden bezprostřední hrozbou, proto je alianční letouny jen doprovodily ven ze vzdušného prostoru. Zasahovala tři letadla ze Švédska, Finska a Itálie. Aliance bude na podobné incidenty vždy reagovat s klidným odhodláním, řekl Rutte s tím, že pokud to bude nutné, je NATO připraveno letadla vyhodnocená jako nebezpečí i sestřelit.
Svoboda k ruským stíhačkám nad zeměmi NATO: Putin si ověřil, že reakce je pouze slovní
Putin si znovu ověřil, že reakce na narušení vzdušného prostoru Severoatlantické aliance je pouze rétorická. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Reagoval tím na páteční vpád ruských stíhaček do Estonska a dřívější průnik ruských dronů na území Polska. Na provokace Ruska je podle Svobody potřeba reagovat jinak, důrazněji. NATO by podle něj mělo oplatit stejnou mincí.
Estonsko aktivovalo článek 4 smlouvy o NATO. Po vpádu ruských stíhaček se cítí ohroženo
Estonská vláda se rozhodla požádat spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci kvůli narušení vzdušného prostoru země ruskými stíhačkami. V pátek večer to oznámil premiér Kristen Michal na sociální síti X. Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že s estonským premiérem hovořil, a reakci aliance na incident označil za rychlou a rozhodnou. Podle mluvčí NATO se Severoatlantická rada kvůli události sejde na začátku příštího týdne.
Výbuchy balíků v Evropě organizovalo Rusko, tvrdí Litevci. Jeden explodoval na letišti
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli ve středu litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozesílání zápalných a výbušných balíčků.
Do důchodu v 74 letech: Evropané budou pracovat stále déle. Jak si stojí Češi?
Do roku 2060 se průměrný věk odchodu do důchodu v EU přiblíží 67 letům a v několika zemích dosáhne dokonce 70 let i více. Informuje o tom web Euronews, který analyzoval data OECD. Několik zemí již provedlo reformy zaměřené na zvyšování věku odchodu do důchodu. Češi se ve srovnání dat z roku 2022 nacházejí mezi zeměmi, kde se do důchodu odchází dříve.
Více peněz na obranu? Řešením je skokový nárůst daní, uvádí studie. Přijít by měl co nejdřív
Kde vzít peníze na plánované navýšení prostředků na obranu? Z ekonomického hlediska je nejvýhodnější skokově zvýšit daně už v příštím roce. Takové jsou závěry studie think-tanku IDEA z Ekonomického ústavu Akademie věd ČR. Tato změna by nejen pokryla postupné navyšování výdajů, které si vláda předsevzala ve výši 0,2 procenta HDP každý rok na pět let, ale také by vytvořila rezervu pro obranný sektor v podobě fondu.
