Příprava na válku i pandemie. Vytvořte si zásoby po vzoru Česka, vyzývá Komise členské státy EU

Evropská komise chce, aby členské země uložily na strategických místech zásoby léků a posílily spolupráci mezi civilním a vojenským sektorem. Důvodem je příprava na další mimořádnou zdravotní situaci, popřípadě na možný vojenský konflikt.

Přestože je EU na mimořádné situace připravena lépe než před pěti lety, Evropa a svět „zůstávají vystaveny široké škále rostoucích zdravotních hrozeb, pro které jsou lékařská protiopatření často nedostatečná nebo nedostupná,“ uvádí se v novém návrhu strategie lékařských protiopatření. Ten Komise publikovala ve středu.

ČTĚTE TAKÉ: Evropa koketuje s Čínou, rizikům navzdory. Ta si závislost EU záměrně pěstuje, popisuje expert

„Cíl je jednoduchý: zajistit, aby základní zásoby, které udržují naši společnost v chodu – zejména ty, které zachraňují životy – byly vždy k dispozici,“ uvedla ve středu komisařka pro připravenost Hadja Lahbibová.

Příprava, na kterou by se měly státy zaměřit, tak zahrnuje vakcíny, léky, diagnostiku i osobní ochranné prostředky. Ty mohou pomoci v případě výskytu další pandemie, ale také pokud by se někdy zhmotnily bezpečnostní hrozby chemického, biologického nebo jaderného původu.

Členské státy by měly rovněž zvážit nouzové zásoby prostředků na čištění vody, zařízení na opravu podmořských kabelů nebo dronů a mobilních mostů pro použití v konfliktech, zmiňuje dokument. Cílem je také snížit závislost na externích dodavatelích v případech nouze.

Komise by měla do roku 2026 představit návrh plánu, jak se připravit na mimořádné situace.

Strategické zásoby

Komise zdůrazňuje nutnost vytvářet zásoby na regionální i celonárodní úrovni. Do konce roku by proto měla přijít s návrhem seznamu zdravotnických protiopatření vhodných pro vytváření zásob v EU.

Přijít by měla i s nákupním seznamem těch věcí, které by členské státy měly mít na skladě.

Kromě poučení, jež Evropě podle deníku The Guardian přinesla pandemie covidu-19, je pro Komisi inspirací také několik národních strategií členských států, a to včetně Česka, ale také Finska či Estonska, které si zásoby poctivě vytvářejí.

V ČR totiž od 1. června 2024 platí klíčové změny v zákoně o léčivech, které mají za cíl posílit odolnost trhu – zejména opatření proti výpadkům zásob. Podle novely musí držitelé registrace léků zajistit zásoby na jeden až dva měsíce průměrné spotřeby v ČR po ohlášení přerušení dodávek.

Současný návrh přichází v návaznosti na prezentaci dánské premiérky Mette Frederiksenové v europarlamentu. Ta zopakovala, že by se EU měla být připravena do roku 2030 bránit. „Vojenské přezbrojování Ruska znamená, že by mohlo – během dvou až pěti let – představovat pro Evropu a NATO reálnou vojenskou hrozbu,“ prohlásila v úterý v Evropském parlamentu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Záběry ukrajinské demolice ruských motocyklů. Jeden z okupantů uvízl v hořícím stroji

Tagy: