Evropská komise chce, aby členské země uložily na strategických místech zásoby léků a posílily spolupráci mezi civilním a vojenským sektorem. Důvodem je příprava na další mimořádnou zdravotní situaci, popřípadě na možný vojenský konflikt.
Přestože je EU na mimořádné situace připravena lépe než před pěti lety, Evropa a svět „zůstávají vystaveny široké škále rostoucích zdravotních hrozeb, pro které jsou lékařská protiopatření často nedostatečná nebo nedostupná,“ uvádí se v novém návrhu strategie lékařských protiopatření. Ten Komise publikovala ve středu.
ČTĚTE TAKÉ: Evropa koketuje s Čínou, rizikům navzdory. Ta si závislost EU záměrně pěstuje, popisuje expert
„Cíl je jednoduchý: zajistit, aby základní zásoby, které udržují naši společnost v chodu – zejména ty, které zachraňují životy – byly vždy k dispozici,“ uvedla ve středu komisařka pro připravenost Hadja Lahbibová.
Příprava, na kterou by se měly státy zaměřit, tak zahrnuje vakcíny, léky, diagnostiku i osobní ochranné prostředky. Ty mohou pomoci v případě výskytu další pandemie, ale také pokud by se někdy zhmotnily bezpečnostní hrozby chemického, biologického nebo jaderného původu.
In crises like natural disasters, conflicts, or pandemics, essentials must stay accessible.
— European Commission (@EU_Commission) July 9, 2025
Two key components of the Preparedness Union agenda will strengthen our readiness for the unexpected. 👇
🧵1/3
Členské státy by měly rovněž zvážit nouzové zásoby prostředků na čištění vody, zařízení na opravu podmořských kabelů nebo dronů a mobilních mostů pro použití v konfliktech, zmiňuje dokument. Cílem je také snížit závislost na externích dodavatelích v případech nouze.
Komise by měla do roku 2026 představit návrh plánu, jak se připravit na mimořádné situace.
Strategické zásoby
Komise zdůrazňuje nutnost vytvářet zásoby na regionální i celonárodní úrovni. Do konce roku by proto měla přijít s návrhem seznamu zdravotnických protiopatření vhodných pro vytváření zásob v EU.
Přijít by měla i s nákupním seznamem těch věcí, které by členské státy měly mít na skladě.
Komisařka pro připravenost Hadja Lahbibová Zdroj: Evropský parlament
Kromě poučení, jež Evropě podle deníku The Guardian přinesla pandemie covidu-19, je pro Komisi inspirací také několik národních strategií členských států, a to včetně Česka, ale také Finska či Estonska, které si zásoby poctivě vytvářejí.
V ČR totiž od 1. června 2024 platí klíčové změny v zákoně o léčivech, které mají za cíl posílit odolnost trhu – zejména opatření proti výpadkům zásob. Podle novely musí držitelé registrace léků zajistit zásoby na jeden až dva měsíce průměrné spotřeby v ČR po ohlášení přerušení dodávek.
Současný návrh přichází v návaznosti na prezentaci dánské premiérky Mette Frederiksenové v europarlamentu. Ta zopakovala, že by se EU měla být připravena do roku 2030 bránit. „Vojenské přezbrojování Ruska znamená, že by mohlo – během dvou až pěti let – představovat pro Evropu a NATO reálnou vojenskou hrozbu,“ prohlásila v úterý v Evropském parlamentu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Záběry ukrajinské demolice ruských motocyklů. Jeden z okupantů uvízl v hořícím stroji
