Šéf NATO: Ruské letouny v Estonsku nebyly hrozbou, proto jsme je jen vyprovodili

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Ruské stíhačky nad Estonskem nebyly bezprostřední bezpečnostní hrozbou, řekl Rutte.

  • Moskva narušení popírá.

  • NATO posiluje ochranu východního křídla.

Více
ČTK
ČTK
  • Akt. 23. zář 2025, 14:20
  • • 23. zář 2025, 13:28

  • Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho nebyly ruské vojenské letouny v Estonsku minulý týden bezprostřední hrozbou, proto je alianční letouny jen doprovodily ven ze vzdušného prostoru. Zasahovala tři letadla ze Švédska, Finska a Itálie. Aliance bude na podobné incidenty vždy reagovat s klidným odhodláním, řekl Rutte s tím, že pokud to bude nutné, je NATO připraveno letadla vyhodnocená jako nebezpečí i sestřelit.

    Velvyslanci členských zemí aliance se v úterý setkali v Bruselu a společně s novým vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) Alexusem Grynkewichem z USA řešili páteční narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. Estonsko požádalo spojence o konzultace podle čtvrtého článku smlouvy o Severoatlantické alianci.

    ČTĚTE TAKÉ: Fatální chyba ruského propagandisty. Video u záchodů vyzradilo polohu tajné elitní jednotky

    Severoatlantická rada v úterý narušení estonského vzdušného prostoru odsoudila jako nebezpečné. Při incidentu tři ozbrojené ruské letouny MiG-31 vstoupily do estonského vzdušného prostoru na více než deset minut.

    „Reakce NATO byla rychlá a rozhodná. Byly vyslány spojenecké letouny, které letadla doprovodily z estonského vzdušného prostoru,“ uvedlo NATO v prohlášení. „Náš vzkaz Rusům je jasný, budeme bránit každý centimetr našeho území,“ doplnil na následné tiskové konferenci Mark Rutte.

    NATO chystá novou operaci

    Moskva odmítá, že by ruská vojenská letadla estonský vzdušný prostor narušila, a Kreml naopak Estonsko obvinil z „přiživování napětí a vyvolávání atmosféry konfrontace“.

    Podle aliance se ale jedná o „součást širšího vzorce stále nezodpovědnějšího chování Ruska“. Severoatlantická rada se v souvislosti s článkem 4 sešla již podruhé za dva týdny. Už 10. září velvyslanci při NATO debatovali v reakci na rozsáhlé narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. Několik dalších spojenců – včetně Finska, Lotyšska, Litvy, Norska a Rumunska – se přitom rovněž v nedávných dnech setkalo s narušením vzdušného prostoru ze strany Ruska.

    Generální tajemník NATO již 12. září v reakci na narušení polského vzdušného prostoru oznámil vznik operace nazvané Eastern Sentry (Východní stráž), která posílí ochranu východního křídla aliance. „Posílíme naše schopnosti a posílíme naše odstrašení a obranu, včetně účinné protivzdušné obrany,“ uvedla v úterý Severoatlantická aliance.

    „Rusko by nemělo mít žádné pochybnosti: NATO a spojenci v souladu s mezinárodním právem použijí všechny nezbytné vojenské i nevojenské nástroje k obraně a odstrašení všech hrozeb ze všech směrů,“ dodala s tím, že spojenci se těmito ruskými kroky nenechají odradit od podpory Ukrajiny.

    MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ruské stíhačky v Estonsku? Vše podle pravidel, říká Kreml. Příště je sestřelme, vyzývá Kalousek