Evropská unie poskytne letos a v příštím roce Sýrii mezinárodní pomoc ve výši téměř 2,5 miliardy eur (62,6 miliardy korun). Slíbila to během pondělního zahájení dárcovské konference o Sýrii v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého však hrozí, že tyto prostředky skončí v rukou teroristů.
„Podle Úřadu OSN pro uprchlíky (UNHCR) by se již letos mohlo do své země vrátit 1,5 milionu Syřanů. A další dva miliony lidí, kteří jsou v současnosti vysídlení v Sýrii, by se rovněž potenciálně mohly vrátit do svých domovů,“ uvedla von der Leyenová během konference, které se účastnila i syrská delegace.
ČTĚTE TAKÉ: Lavrov mluvil telefonicky s Rubiem. Reagoval na údery USA proti Hútíům, odmítl použití síly
„Základní služby musí být obnoveny. Elektřina je k dispozici pouze několik hodin denně. Není dostatek pitné vody. Syrské děti musí mít možnost vrátit se do školy. To vše je životně důležité pro znovuvybudování normálního a důstojného života,“ dodala předsedkyně Evropské komise a vyzvala přítomné, aby rovněž navýšili svou pomoc. „V této kritické době nás obyvatelé Sýrie potřebují více než kdy jindy,“ doplnila.
Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého však hrozí, že prostředky z evropské pomoci skončí v rukou teroristů. „U zahraniční pomoci je tu to riziko vždy, obzvláště, když je posílána do zemí, které nejsou příliš stabilní. Evropa má v tomto směru spíše špatné zkušenosti, příkladem může být hnutí Hamás nebo Fatah. Tam jdou ty peníze naprosto proti smyslu, jaký by ta pomoc měla mít,“ popsal možná rizika.
„Máme velice málo nástrojů, kterými na to můžeme dohlížet a kterými to můžeme vymáhat. Když se podíváme do minulosti, tak po pádu Kábulu a nástupu Talibánu k moci v Afghánistánu také Evropa velice nahlas říkala, že pokud budou ženám upírána některá základní práva, nenechá to tak. Výsledek je samozřejmě takový, že to tak Evropa nechala,“ dodal Mikulecký.
Evropa by mohla platit výpalné, navrhuje expert
Oznámení o pomoci navíc přichází jen několik dní poté, co na veřejnost pronikly informace o masakrech civilistů, kterých se v Sýrii měly dopouštět jednotky spadající pod tamní ministerstva obrany a vnitra. „K těm masakrům tam samozřejmě došlo. Je otázka, jak bychom měli k Sýrii v tuto chvíli přistupovat, jestli jako k zemi, která si zaslouží naši úctu, respekt a pomoc? Já si to nemyslím,“ řekl Mikulecký.
Pomoc by si podle svých slov dokázal představit ve chvíli, kdy by to pro Evropu bylo výhodné. „Například kdyby se Syřané, kteří podle svých slov uprchli před padlým režimem Bašára Asada, vrátili z evropských zemí domů. Pak si umím představit, že by za to Evropa platila něco jako výpalné, kterému bychom mohli říkat třeba humanitární pomoc. Ale posílat někam peníze a nic za to nedostat, to je takové evropské,“ kritizoval.
Navrhovaná pomoc tak podle Mikuleckého nepovede k ničemu dobrému. „Myslím si, že je fajn pomáhat lidem, kteří jsou v nesnázích. Evropa tohle umí, mimochodem umí to velice dobře i Česká republika. Určitě to není o tom, že bychom byli nějakým způsobem lhostejní, ale pokud někdo vynakládá peníze, které předtím vybral od vlastních obyvatel na daních, tak by za ně měl něco dostat,“ zdůraznil bezpečnostní analytik.
V Sýrii se 8. prosince minulého roku zhroutil režim dlouholetého prezidenta Bašára Asada poté, co islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům bleskovou ofenzivu. Asad funkci v čele země převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládnul od roku 1971.
Nová vláda v čele s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou tvrdí, že chce respektovat náboženské menšiny a že se nechce mstít představitelům bývalého režimu. Současně však chce postavit před soud lidi, kteří se za Asadovy vlády dopustili zločinů a porušovali práva Syřanů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Horor, katastrofa a nebe plné dronů. Ukrajinští vojáci popsali ústup v Kurské oblasti
