Zelenského přijal Karel III. Fiala jednal o navýšení rozpočtu na obranu Ukrajiny
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Volodymyr Zelenskyj se v neděli sešel k Karlem III. Fiala začne jednat o navýšení rozpočtu na obranu. Je nutné se připravit na nejhorší, říká von der Leyenová Starmer představil myšlenku „koalice ochotných“. Zahraniční politika USA odpovídá vizi Ruska, řekl mluvčí Kremlu. Více
Britský král Karel III. v neděli hostil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve svém sídle na východě Anglie. Český premiér Petr Fiala po skončení summitu v Londýně oznámil, že zahájí jednání o navýšení rozpočtu na obranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová varovala, že Evropa naléhavě potřebuje přezbrojit a členské státy musí mít dostatečný fiskální prostor pro zvýšení obranných výdajů. Zdůraznila také potřebu připravit se na nejhorší možný scénář. Summit vzbudil mimořádnou pozornost i kvůli pátečnímu incidentu mezi ukrajinským prezidentem Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Britský král Karel III. v neděli přijal ukrajinského prezidenta Zelenského ve svém sídle na východě Anglie. Na síti X to oznámil Buckinghamský palác. Schůzka, o kterou král požádal, se konala na okraj summitu o Ukrajině. Vrcholné jednání do Londýna svolal britský premiér Keir Starmer.
ČTĚTE TAKÉ: Hádka v Bílém domě? Perverze americké diplomacie. Trump hraje ruského agenta, říká komentátor
Schůzka Karla III. a Zelenského se odehrála v králově venkovském sídle Sandringham House ve východoanglickém Norfolku.
Výsledky summitu
Po skončení summitu v Londýně lídři jednotlivých zemí představili dohodnuté kroky. Von der Leyenová upozornila, že po dlouhé době nedostatečných investic je nyní klíčové zvýšit investice do obrany na delší období. „V geostrategickém prostředí, v němž žijeme, se musíme připravit na nejhorší a zvýšit výdaje na obranu,“ uvedla. Dále zdůraznila, že Ukrajina potřebuje „komplexní bezpečnostní záruky“ a že Evropa musí pracovat na tom, aby Ukrajina byla pro případné útočníky „nestravitelná.“
Starmer po summitu oznámil novou dohodu ve výši 1,6 milionu liber, která Ukrajině umožní nákup 5 tisíc střel protiletecké obrany. Starmer rovněž představil čtyři klíčové kroky k zajištění stability Ukrajiny: pokračování vojenské podpory, zesílení ekonomického tlaku na Rusko, ochrana ukrajinské suverenity a bezpečnosti, a vytvoření „koalice ochotných“, která by poskytla Ukrajině bezpečnostní záruky. Podle něj úspěch této strategie závisí na podpoře Spojených států, což potvrdil i po setkání s prezidentem Donaldem Trumpem.
Navýšení rozpočtu na obranu
Fiala uvedl, že účastníci summitu se shodli na potřebě navýšit podporu Ukrajiny a na tom, že klíčovou bezpečnostní zárukou je silná armáda. „Musíme se více starat o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do ní investujeme,“ zdůraznil. Zároveň ocenil spolupráci Francie a Velké Británie, které podle něj převzaly vedení v otázkách evropské bezpečnosti. „Jsou to země s jadernými kapacitami a členové Rady bezpečnosti OSN, jejich angažovanost je proto zásadní,“ dodal.
Později Fiala oznámil, že v nejbližší době projedná navýšení rozpočtu na obranu. V uplynulém týdnu Fiala hovořil o potřebě navýšení rozpočtu obrany ze dvou procent na 2,2 procenta hrubého domácího produktu příští rok, výhledově pak na minimálně tři procenta. Účastníci nedělního summitu se podle českého premiéra shodli na potřebě navýšit podporu Ukrajiny a že jednou z bezpečnostních záruk je do budoucna mít silnou armádu. Současně je potřeba se více starat „o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do bezpečnosti dáváme,“ řekl Fiala
Evropská podpora Zelenského
Summitu evropských zemí se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterého podle deníku The Guardian při příjezdu do sídla Lancaster House na londýnské třídě The Mall vítaly davy podporovatelů Ukrajiny. Hlavním vchodem pro lídry vstoupil i bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj.
„Dosažení dobrého výsledku pro Ukrajinu není jen otázkou dobra a zla, je to životně důležité pro bezpečnost každého zde zúčastněného národa i mnohých dalších,“ řekl Starmer před začátkem jednání, přičemž po jeho pravici a levici seděli Zelenskyj a francouzský prezident Emmanuel Macron. „Co se týče evropské bezpečnosti, tak toto je chvíle, jež nastává jednou za generaci,“ varoval premiér.
Krátce před začátkem summitu, kterého se účastní mimo jiné představitelé Německa, Francie, Polska či EU a NATO, se britský ministerský předseda setkal se šéfkou italské vlády Giorgiou Meloniovou, která zdůraznila, že je nutné zabránit rozdělení Západu. Právě Británie s Itálií podle ní mohou pomáhat stavět mosty.
Starmer věří, že Trump chce trvalý mír
Starmer v neděli BBC řekl, že chce, aby se znovu pozornost zaměřila na příměří. Proto také už v pátek poté, co Trump v Oválné pracovně před kamerami a zraky světové veřejnosti tvrdě kritizoval Zelenského, telefonoval oběma prezidentům. Zároveň se s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem domluvil na tom, že spolu s Ukrajinou připraví evropský návrh příměří, o němž se pak bude jednat se Spojenými státy.
Starmer také vyjádřil jasné přesvědčení, že americký Trump chce trvalý mír. Na adresu Zelenského, který se v pátek s Trumpem v Bílém domě dostal do tvrdého střetu, podotkl, že neudělal nic špatného.
Evropský mírový plán
Nedělní summit je ostře sledovaný právě i kvůli páteční bezprecedentní roztržce. Ta vedla k horečné diplomatické aktivitě, která podle Starmera vyústila v dohodu na přípravě evropského mírového plánu. Do té se podle něj možná zapojí jedna či dvě další země. „Myslím, že jsme učinili krok správným směrem,“ poznamenal Starmer.
Čtěte také
Evropa i Ukrajina usilují o ukončení války vyvolané před třemi roky Ruskem, ale zároveň požadují jasné bezpečnostní garance pro Ukrajinu, které by ruského prezidenta Vladimira Putina odradily od další agrese. Naproti tomu Trump, který se v poslední době k Rusku vyjadřuje vstřícně, chce co nejrychlejší příměří, ale odmítl dát bezpečnostní záruky.
Starmer v rozhovoru s BBC řekl, že americké záruky pro Ukrajinu budou potřeba, i když Evropa navýší své obranné výdaje. Diplomaté Británie a USA se podle něj brzy setkají, aby o nich jednali. „Nemůžete mít dohodu, která se rozpadne, a toho se Zelenskyj obává,“ uvedl a označil tyto obavy za oprávněné.
Pro trvalý mír na Ukrajině jsou podle britského ministerského předsedy potřeba tři věci: silná Ukrajina, evropské bezpečnostní záruky a také pojistka ze strany Spojených států. Ke druhému bodu poznamenal, že je pro vytvoření „koalice ochotných“, tedy evropských zemí, které jsou odhodlané postupovat rychleji než dosud, pokud jde o podporu Ukrajiny a obranu Evropy.
K současné situaci se v pořadu Partie na CNN Prima NEWS vyjádřil i ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Podle něj musí na současnou situaci Evropa reagovat tím, že se semkne a přinese kvalitní návrh mírového řešení. „Musíme odehrát viditelnější hru. Musíme říct, jak podpoříme naši obranu. To je silná karta, se kterou musíme hrát. Čeká nás mimořádně náročné období,“ zdůraznil.
Rusko nelze označovat za agresora, tvrdí Turek
„Příčinou té války bylo rozšiřování NATO, to je realita,“ řekl Turek v pořadu Otázky Václava Moravce. Podle něj není možné Rusko označovat za agresora, když s ním Západ chce vyjednat mír. Dvořák mu na to řekl, že používá ruský narativ a jeho slova o přibližování NATO k ruským hranicím odmítl.
Politici se také vrátili k ostré hádce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. „Analyzovat jakýkoli výrok, slovo po slovu z té nešťastné debaty nelze brát smrtelně vážně. Ale je třeba brát smrtelně vážně Trumpa,“ řekl Turek. Zároveň zopakoval Trumpovu lež o tom, že má ukrajinský prezident doma podporu jen okolo čtyř procent, podle výzkumů Zelenského podporuje přes 50 procent Ukrajinců.
Kreml: Zahraniční politika USA odpovídá vizi Moskvy
„Nová administrativa (USA) rychle mění všechny konfigurace zahraniční politiky. To se do značné míry shoduje s naší vizí,“ uvedl Peskov v programu stanice Rossija 1. „Navíc hlasujeme pro jednu rezoluci Valného shromáždění OSN, která obsahuje naprosto vyvážené formulace o ukrajinské krizi. To bylo opravdu (dříve) nepředstavitelné,“ dodal.
Čtěte také
Lipavský a Fiala deklarovali jasnou podporu Ukrajině
Na ostrou výměnu názorů před novináři v Bílém domě reagovali právě svolaní evropští lídři, a to poté, co Zelenskyj předčasně opustil jednání. Ukrajinskému lídrovi vyjadřovali jasnou podporu a potvrzovali, že stojí na jeho straně. Mezi nimi byl i český předseda vlády.
Čtěte také
„Volodymyr Zelenskyj je demokraticky zvolený prezident Ukrajiny a nadále má podporu lidí, kteří každý den a každou noc bojují za svoji svobodu,“ popsal Lipavský pro americkou stanici CNN. Jeho vystoupení sdílel Černínský palác na síti X.
Ukrajina a Británie podepsaly smlouvu o půjčce
Británie a Ukrajina v sobotu podepsaly smlouvu o půjčce ve výši 2,26 miliard liber (téměř 70 miliard korun), která má podpořit obranyschopnost Ukrajiny. Na síti X to uvedl ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. Půjčka má být splacena z výnosů ze zmražených ruských aktiv.
Smlouvu při virtuálním ceremoniálu podepsali Marčenko a jeho britská kolegyně Rachel Reevesová. Stalo se tak u příležitosti sobotní schůzky britského premiéra Keira Starmera a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v premiérově sídle v Downing Street.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hazardujete s třetí světovou válkou, prohlásil Trump. I vy pocítíte důsledky, reagoval Zelenskyj
