Francouzský prezident Emmanuel Macron chce do budoucna spoléhat především na jaderné elektrárny. Zdroj: AP
Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jadernou energii staví do centra úsilí země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Oznámil také, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných 40 let na 50 a více, pokud to bude bezpečné.
Nové elektrárny podle Macrona postaví a bude provozovat státem kontrolovaná energetická společnost EDF. Na financování projektů a zajištění financí EDF budou uvolněny desítky miliard eur z veřejných zdrojů. EDF odhaduje náklady na šest nových reaktorů EPR na přibližně 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) v závislosti na podmínkách financování.
„Naše země potřebuje obrození francouzského jaderného průmyslu. Podmínky pro to máme,“ řekl Macron při představení své nové jaderné strategie v průmyslovém městě Belfort ve východní Francii. Přislíbil také zrychlení rozvoje solární energeticky a větrných elektráren u pobřeží.
První nový reaktor, odvozený z tlakovodního reaktoru EPR, by měl být podle Macrona spuštěn do roku 2035. Francouzský prezident dodal, že nad rámec avizovaných šesti nových jaderných reaktorů byly zadány studie na dalších osm takových zařízení.
Nous connaissons notre premier défi : consommer moins d’énergie. Il n’est pas question d'austérité énergétique, mais de poursuivre la révolution déjà engagée dans notre pays. Rénovation de logements, véhicules électriques, production décarbonée, poursuivons ce mouvement ! pic.twitter.com/qf0oH4EtkQ
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) February 10, 2022
Francie podle něj také do roku 2050 zdesetinásobí kapacitu solární energie na více než 100 gigawattů a zaměří se na výstavbu 50 větrných elektráren na moři s celkovou kapacitou nejméně 40 gigawattů. Kapacita pozemních větrných turbín, které narážejí na silný odpor veřejnosti, se má do roku 2050 pouze zdvojnásobit.
Evropská komise nedávno odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny.
U jádra se zásadní podmínky nezměnily, státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Zelený status budou mít pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045.
Komise byla také pod tlakem zemí, které jádro odmítají zejména kvůli rizikům spojeným s jaderným odpadem. Brusel zdůrazňuje, že podporu investorů budou moci získat pouze projekty splňující nejpřísnější bezpečnostní kritéria. Mezi ně patří i požadavek, aby státy s jadernými elektrárnami měly na svém území do roku 2050 hlubinné úložiště vyhořelého paliva.
