EXKLUZIVNĚ: Fica s Orbánem čeká okamžik pravdy, cla na Čínu jsou na stole, říká Weber
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
EU se dle Webera stává spíše "think-tankem" s mnoha myšlenkami, ale bez jednotného hlasu.
Weber zdůrazňuje potřebu posílit evropskou obranu, včetně spolupráce v rámci NATO.
EU by měla být nezávislejší v oblasti obrany, včetně vlastního satelitního systému.
Weber vidí v současné situaci s Ruskem a Čínou důležitost jednotné EU.
Weber vysvětluje, proč roste popularita krajní pravice a levice v Evropě.
Weber zdůrazňuje, že EU musí řešit problémy občanů, aby se ubránila populistům.
Populistické a krajně pravicové strany v Evropě rostou díky chybám vládnoucí většiny. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl Manfred Weber, vlivný europoslanec a zároveň prezident Evropské lidové strany EPP – nejsilnější partaje v Evropě, do níž patří řada stran, které ve svých zemích vládnou. Populisté podle něj sice umí kritizovat, ale nedokážou řešit problémy. Jako příklad uvedl nedávný pád vlády v Nizozemsku.
V nedávném rozhovoru pro Euractiv jste řekl, že EU se stává spíše think-tankem či pozorovatelem. Je tohle podle vás role, která by EU seděla? A pokud ne, tak co by měla dělat, aby znovu získala silnou pozici?
Naprosto respektuji národní identity a postoje u zahraničněpolitických témat. Nyní kupříkladu vedeme obtížnou debatu o Pásmu Gazy a intervencích Izraele. Zcela chápu například mé rodné Německo, které má vzhledem ke své historii zvláštní odpovědnost za Izrael a židovský lid. Je to součástí DNA Němců. Každá země má svůj pohled na vývoj a rozumím tomu. Na druhé straně musíme pochopit, že kdybychom měli 27 různých hlasů, tak jsme prakticky němí a na světové úrovni bez pozice. Proto musíme usilovně a společně pracovat na tom, jak vylepšit evropské postavení na těžká témata, jako je Gaza. To jsem myslel tím přirovnáním k think-tanku – máme plno myšlenek, ale žádný evropský hlas.
ČTĚTE TAKÉ: Tomahawky by umožnily údery hluboko v Rusku. Válku nevyhrají, ale bolet to bude
A ve finále dle vás žádný výsledek, ano?
Přesně tak. Taková je realita. V našich domácích debatách se možná cítíme dobře a že máme všechno pod kontrolou, ale mimo EU se o pozici Evropy nikdo nestará, protože jsme příliš roztříštění. Máme před sebou výzvu a debatu o tom, co Evropa opravdu potřebuje.
Čtěte také
V tom zmíněném rozhovoru jste rovněž promluvil o evropském obranném pilíři v NATO – evropské armádě. Tento projekt je podle vás „na delší dobu a začíná od nuly“. Myšlenka společných sil tu však už nějaký čas je, tak jak vnímáte její posun? Připomenu, že za poslední týdny Rusové měli drony v Polsku, stíhačky v Estonsku a i z německého Rostocku musely startovat stíhačky kvůli ruskému letadlu v Baltském moři.
Putin nás testuje, což hlásí i experti z NATO. Je dobré vědět, že to byla společná evropská iniciativa, která chránila naše hranice. V Polsku místním vojákům pomáhali nizozemští a italští kolegové, takže se to už osvědčilo. Proto nemluvíme o teoretické možnosti, protože na východním křídle EU už jde o realitu. V tento moment máme čas na naší straně, investujeme do národních armád, aby posílily a mohly konat svoji práci. K tomu musíme také dbát na přidanou hodnotu Evropy u konkrétních projektů.
Jaké máte na mysli?
Dám vám pár příkladů. Jeden se týká protiraketového obranného systému a mám za to, že v českém zájmu není sestřelovat rakety či drony na česko-slovenské nebo česko-polské hranici, ale už u hranic Polska s Běloruskem nebo Slovenska s Ukrajinou. Zadruhé je tu E-štít, který je o kybernetické ochraně. V tomto prostoru neexistují státní hranice, v evropských zemích je to jen o tom, zda používáte Apple či Google a zda je právě váš operační systém napaden. Proto vytvořme síť s našimi nejlepšími experty na kyberbezpečnost a spojme je do jedné kybernetické brigády, která by bránila naši technickou infrastrukturu a byla by schopná i protiútoků.
Zapadá do této rovnice i spolupráce s Amerikou?
Jsem velkým přítelem Ameriky. Rád bych měl transatlantickou spolupráci, ale když přijde na data potřebná k užívání moderních zbraní schopných správně zacílit a systém pro sledování vzdušného prostoru, tak bychom měli být coby Evropané více nezávislí. Měli bychom mít vlastní satelitní systém, abychom mohli snáze používat naše zbraně. Za tohle všechno dnes utrácíme obrovské peníze, ale nemůžeme platit jen Američanům, Jihokorejcům a dalším. Měli bychom tyto práce vytvořit v Evropě a zrovna Česká republika má v tomto velmi zkušené výrobce. Například munici dokážete dodávat ve velkém. Pomoci národním armádám může jedině sjednocená Evropa.
Co říci lidem, kteří otevřeně říkají, že bychom neměli vydávat peníze na obranu? Vždyť je to hloupé a šílené.
A řekl byste, že dnes členské státy EU včetně České republiky konají dostatek k tomu, aby rychle vybudovaly svá vojska? Nebo vyrábí dostatečné množství zbraní na potenciální konflikt?
Vidím v tom velkou vůli a obří zapojení. V červnu jsme se v rámci NATO zavázali přispívat pět procent HDP na obranné výdaje a já k tomu používám jednoduchý příměr – v mé vesnici také každý přispívá na hasičský sbor a přitom si nikdo nepřeje požár. A co říci lidem, kteří otevřeně říkají, že bychom neměli vydávat peníze na obranu? Vždyť je to hloupé a šílené. V momentě, kdy dostáváme výhrůžky a v Evropě panuje válka, musíme být připraveni. To je nejlepší záruka míru pro evropské představitele.
Čili říkáte, že opatrnosti nikdy není nazbyt?
Rozhodně ano.
Když zmiňujeme ruskou hrozbu, tak Evropská unie aktuálně řeší už 19. balíček sankcí, který by kromě Ruska mohl mít dopad i třeba na Čínu s Indií, protože nakupují ruskou ropu a další suroviny. Myslíte, že tento další balíček by už mohl dosáhnout kýženého výsledku?
Máme za sebou už 18 balíčků a jde o postupný proces. Snažíme se hledat chytré cesty k vytvoření tlaku na Rusko, aniž bychom sami sebe poškodili. Musím podtrhnout, že těchto 18 balíčků způsobilo ruské ekonomice vážné negativní dopady. V Rusku dnes panuje velká inflace a bez své stínové flotily by dnes Moskva byla bez jakýchkoliv financí. To, co děláme, funguje, ale stále musíme konat dál. A když si vezmete ještě emoční stránku, tak nikdo přece nemůže akceptovat, že bychom stále nepřímo financovali válečnou mašinérii Ruska proti ukrajinským civilistům. To bohužel stále částečně funguje a proto přicházíme s dalšími kroky, a stejně tak musíme být tvrdí vůči obcházení pravidel nejen Ruskem, ale i uvnitř aliance například na výrobce.
Čtěte také
Poslední měsíce se často skloňuje příměří či dokonce mír na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump se stal tváří těchto snah a nyní začal tlačit na EU s NATO, aby členové přestali odebírat ruskou ropu a zároveň aplikovali cla na Čínu. Myslíte, že by Evropané na tyto podmínky kompletně přistoupili?
Je to naprosto fér požadavek ze strany Američanů. Odběr ruské ropy či plynu je jasnou ukázkou financování ruské válečné mašinérie. Ptám se sám sebe, proč to Robert Fico a Viktor Orbán dělají, protože jsou zároveň velkými přáteli Donalda Trumpa a jeho hnutí MAGA, ale teď je Donald Trump žádá, aby s odběrem ruské ropy ihned přestali. Nemůžou argumentovat, že nemají žádný přístup k plynu či ropě, protože existují i jiné ropovody, například z jihu. Pro Fica s Orbánem nadchází okamžik pravdy. Zároveň je patrné, co vlastně znamenají hesla jako „Amerika na prvním místě“, potažmo to samé u Slovenska a Maďarska. Není to o hledání kompromisu a dlouhodobého řešení, ale o nacionalistickém egoismu a krátkodobém efektu. Co se týče tlaku na Rusko, tak bychom se měli zaměřit i na jeho majetek v Evropě, abychom našli chytrá řešení, jak užít třeba 200 miliard euro uložených v Belgii k financování Ukrajiny.
A co Trumpem podmíněná cla na Čínu?
Řekl bych, že na stole jsou všechny možnosti. Politicky musíme zdůrazňovat, aby se lidé podívali na nedávné fotografie z Pekingu. Byli na ní čínský prezident Si Ťin-pching, dále prezident Putin, severokorejský diktátor Kim Čong-un a chyběl jim tam snad už jen íránský duchovní vůdce Alí Chameneí. Naproti tomu tu máte alternativu v našem modelu. V jakém světě by člověk chtěl žít? O to se hraje a proto jsou i kroky proti Číně ve hře.
Evropa obecně vzato aktuálně čelí nárůstu popularity krajně pravicových či levicových stran, přičemž některé jsou označovány až jako extremistické. Ve vaší domovské zemi roste Alternativa pro Německo (AfD), ve Francii zase lepenovské Národní sdružení i s krajní levicí na druhé straně spektra. Čím si vysvětlujete růst takových stran?
Jako vládnoucí většina členských států Evropské unie, která byla v posledních pěti letech liberálně a levicově orientovaná, jsme udělali řadu chyb.
Kde konkrétně?
Například u klimatické změny nebo migrace. A celá řada těchto chyb je hlavně byrokratického důvodu, přičemž liberální levice nebyla schopná tyto problémy řešit. Politika byla podnikateli i běžnými lidmi vnímána jako instituce, která všem říká, jak mají žít a pracovat nebo jak mají vyhřívat své domovy. Tohle všechno od posledních evropských voleb skončilo. Máme jasnou většinu vedenou EPP se třemi jasně definovanými prioritami.
Jaké to jsou?
Zastavení nelegální migrace, kterou jsme snížili o 80 procent. Pak je tu snížení byrokracie a směřovat více na trh. A třetím pilířem je ochrana, abychom vybudovali silnou evropskou obranu. Na tomhle pracujeme a svým způsobem jde o naši první chybu, protože levicová většina nechápala, co lidé nás lidé v demokracii očekávají. Na druhé straně však k zajištění těchto priorit potřebujeme být také vnímáni jako lídři, kteří budou poukazovat na alternativu.
Čtěte také
A ta je podle vás jaká?
Myslíte, že by osamocené Německo pod vedením AfD, nebo osamocené Česko mimo Evropu, bylo opravdu schopné získat lepší celní dohodu s Donaldem Trumpem? Podívejte se na Švýcarsko. To je samotné, dostali od USA 39procentní cla a jejich prezident se ještě ani nedostal na řadu s telefonátem u Trumpa. Zajistí nacionalismus AfD, Le Penové nebo Orbána lepší výsledek, než jednota v EU? Tahle otázka musí být zodpovězena voliči. V Evropě to teď není snadné, protože se musíme zodpovídat části frustrovaných voličů kvůli migraci či ekonomice, ale mějte na paměti, že řadu věcí už měníme.
Jako jedno z klíčových priorit zmiňujete migraci. Toto téma ale právě krajní pravice vyzdvihuje už minimálně deset let. Nemyslíte si, že vám tento obrat voliči nevezmou a nepůjdou radši volit ty, kteří na problém upozorňují podstatně déle?
Oni ale nemají žádné řešení. Nacionalistický přístup nás k němu nepřiblíží. My jsme za poslední tři roky razantně snížili počty nelegálních migrantů a nyní to i hlasitěji říkáme občanům. Já osobně mám za sebou setkání s tuniským prezidentem Saiedem společně s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, v Egyptě jsem jednal s tamním prezidentem Sísím a spolupráce funguje. Vyřešili jsme různé problémy podobně jako v minulosti s Tureckem. Mimochodem, mluvíme sice hlavně o jižní oblasti, ale pak je tu ještě východní.
V tuto chvíli stavíme s pomocí polského premiéra Donalda Tuska pět metrů vysoký plot u Běloruska, abychom chránili naše hranice proti uměle vyvolané migrační vlně. Zde je to totiž politická zbraň v rukách Lukašenka a Putina. Také víme, co se dělo u finských hranic. EPP zkrátka je schopná tyto problémy řešit a na druhé straně je nutné připomenout, že populisté slibují společnost bez cizinců. To není čestné.
Proč?
Znovu se dostávám k tomu, že populisté nenabízí žádnou cestu a nevyřeší váš problém. Dám vám příklad – Geert Wilders v Nizozemsku. Vyhrál volby, sestavil vládu, mohl řešit problém a místo toho znovu sahal k debatě o migraci, aby vládu shodil. Tím celou zemi uvrhl do nejistoty. Takto dopadnete, když budete volit populisty – chtějí problém a nechtějí ho řešit.
V řadě zemí však populisté vedou předvolební průzkumy. Coby šéf EPP, co byste svým členským stranám doporučil dělat? A jde v případě triumfu populistických stran už podle vás o přirozenou změnu střídání u moci?
Dnešní extremistické hlasy v Evropské unii nejsou přirozenou součástí politického boje v demokracii. U socialistů, zelených a liberálů víte, na čem jste. K tomu tu máte i konzervativce, což jsou všechno členové běžné politické soutěže, ve které o většině rozhodují voliči. Pak jsou tu nepřátelé tohoto systému, kteří například zpochybňují naši evropskou jednotu, právní stát a nás politický boj proti byrokracii, a to nejsou běžní soupeři, ale politicky řečeno, naši opravdoví nepřátelé. My, EPP, jsme stranou evropské integrace. V tento projekt věříme a mojí radou nám všem je, abychom naslouchali a řešili otázky našich občanů, jako to dnes děláme s kompetitivností, migrací a obranou. Nemyslím si, že bychom na digitální a globalizovaný svět byli lépe připravení, kdybychom byli sami a ne v integraci v Evropské unii jako přátelé.
Čtěte také
Před rokem byla vydána tzv. Draghiho zpráva o konkurenceschopnosti Evropy. Její autor, italský expremiér a ekonom Mario Draghi, nedávno kritizoval EU a členské státy, že k naplnění vize nedělají dost. Co na jeho kritiku říkáte?
Řekl bych mu: „Děkuji ti, Mario Draghi.“ Připomíná nám, že musíme zrychlit, protože ztrácíme čas. Řekl, že rok 2025 bude tím, kdy Evropané pocítí, že ekonomická síla Evropy na světové úrovni slábne. Je to budíček, který potřebujeme. Už nyní jsme udělali dost práce na byrokratické úrovni a nyní jdou na řadu další kroky. Prioritami EPP je tvořit jednotný trh, a díky kterému ekonomicky výrazně posílilo i Česko, které leží uprostřed tohoto prosperujícího trhu. Navázat musíme také energetikou, kde by Česko mohlo hodně profitovat na evropském energetickém trhu díky jádru. A to samé platí i pro kapitálový trh, aby prostředky Evropanů nemířily do USA (a aby si místo toho mohli půjčovat peníze doma, z evropských zdrojů). Musíme investovat v Evropě.
Třetím úkolem je vybudování trhu se službami, který dodnes není v Evropě sjednocený a v mnoha sektorech dává velkou příležitost SMEs. V Česku máte silnou ekonomiku, mnoho talentovaných a kvalitních lidí. Proto se vám nabízí řada příležitostí. Investovat musíme i do budoucího vývoje. Dalším pilířem je volný obchod. Aktuálně řešíme obchodní dohody se státy Jižní Ameriky nebo Indií.. A zásadní je také snižování byrokracie.
PODÍVEJTE SE: Ukrajinci na východě tlačí Rusy do kouta: V kotli mohou obklíčit stovky okupantů, řekl analytik
Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
