Patřili mezi hvězdy českého folku a country. Vyrostlo na nich několik generací. Měli spolu hodně společného. Oba měli charismatické hlasy, pojila je láska k jednomu hudebnímu žánru a také nesmírná skromnost. Ke stáří je navíc sužovaly stejné nemoci, které se jim nakonec staly osudnými.
Wabi Daněk zemřel v sedmdesáti letech po čtyřletém boji s rakovinou močového měchýře, ke které se na sklonku života přidala i rakovina plic. „Bojoval do poslední chvíle, už to vypadalo, že to zvládne, ale nakonec ho ta hnusná nemoc stejně dohnala,“ uvedl po jeho smrti dlouholetý kamarád Milan Pitkin.
Podobné trauma prožíval i František Nedvěd. Také on se léčil s rakovinou močového měchýře. „Prodělal jsem ji před dvěma roky, ale naštěstí to všechno dobře dopadlo. Od té doby jsem k panu doktorovi, urologovi, chodil na pravidelné kontroly. Při jedné z nich zjistil, že mám rakovinu plic. Z cétéčka tam objevil dvě ťopky. Zajímavé bylo, že mně přitom vůbec nic nebylo, nic mě nebolelo, cítil jsem se úplně normálně,“ popsal.
Koncertoval do poslední chvíle
Okamžitě absolvoval chemoterapie a následně i ozařování. Během náročné léčby dokonce přišel i o hlas. Ani na chvíli ovšem neztrácel naději. Věřil, že nad rakovinou zvítězí. Po posledním ozařování s velkou úlevou konstatoval, že je na dobré cestě k uzdravení.
„Jsem šťastný, mám to za sebou a konečně se mi vrátil i hlas. Nádor je pryč, což je důležité. Za měsíc jdu na kontrolu, kde se to snad potvrdí stoprocentně, ale vypadá to, že jo. Teď ještě bohužel doznívají nějaké špatné stavy. Není mi zrovna nejlépe, spíše sedím, než chodím, motá se mi hlava. Jsou to stavy, které jsem dosud neznal a teď se objevily. Pořád to ale přičítám tomu, že jde o následek ozařování,“ svěřil se Nedvěd CNN Prima NEWS na začátku května.
Dokonce se vrátil i zpátky na pódia, kde stačil odehrát několik vystoupení. Poslední v pátek 9. července v Olomouci. O den později se mu večer udělalo špatně a v neděli ho syn Vojtěch odvezl do nemocnice. Z následných vyšetření vyšlo najevo, že se rakovina plic znovu vrátila. I tentokrát byl František odhodlaný bojovat. Bohužel už to bylo nad jeho síly.
