Míra inflace se v červnu vrátila nad tři procenta. Potraviny oproti květnu mírně zlevnily. Zdroj: Profimedia.cz
Míra inflace v Česku vyjádřená meziročním přírůstkem indexu spotřebitelských cen dosáhla v červnu 3,3 procenta. Je tak o 0,4 procentního bodu vyšší než v květnu. O zdražení se zasloužily alkoholické nápoje a tabák. Potraviny v porovnání s květnem o půl procenta zlevnily.
Meziroční míra inflace se v České republice vrátila v červnu nad tři procenta. Ceny také během června o 0,6 procenta vzrostly oproti předchozímu měsíci. Tentokrát na zdražování neměly největší vliv potraviny, nýbrž alkoholické nápoje a tabák. Tyto „neřesti“ zdražily Čechům meziměsíčně o 4,7 procenta (tabákové výrobky), respektive o 5,1 procenta (víno). O více než tři procenta vzrostly v červnu také ceny pohonných hmot a olejů. Vyplývá to z aktuálních dat, která v pátek zveřejnil Český statistický úřad.
Naproti tomu potraviny v červnu zlevnily v porovnání s květnem o půl procenta. Nejvíce se o to přičinila zelenina (-4,1 procenta), polotučné trvanlivé mléko (-2,2) a nealkoholické nápoje (-1,3). Naopak vzhůru ceny potravin nejvíce tlačily brambory, které částečně vlivem přechodu nabídky trhu z pozdních na rané zdražily o 7,3 procenta. O necelá dvě procenta zdražilo také ovoce.
ČNB reagovat nebude
V meziročním vyjádření pak ceny tabáku a alkoholických nápojů vzrostly o 12,2 procenta (v květnu to bylo jen zhruba sedm procent). „Zde se projevil postupný náběh vyšší spotřební daně,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Růst cen zrychlil také u oděvů, a to z květnových 3,4 na červnových 4,6 procenta. U potravin meziročně nejvíce zdražilo ovoce (27,2 procenta), cukr (15,9), mouka (12,9), uzeniny (11,6) a vepřové maso (10,2). Naopak největší zlevnění nastalo u pohonných hmot, jejichž ceny meziročně klesly o 19,2 procenta (v květnu o 21,7 procenta).
Červnová inflace se dostala o 0,4 procentního bodu nad prognózu České národní banky. Nachází se tak 0,3 procentního bodu nad horní hranicí tolerančního pásma pro inflační cílování. Riziko deflace se tedy zdá být zatím poměrně vzdálené. „To snižuje šance, že by ČNB musela časem přistoupit k více nestandardním nástrojům měnové politiky,“ dodal Seidler s tím, že je zatím nejpravděpodobnější scénář setrvání úrokových sazeb ČNB po delší dobu na současné úrovni.
Vývoj inflace v dalších měsících zůstává i nadále nejistý, a to zejména kvůli průběhu koronavirové krize. Přesto je obecné očekávání takové, že by ve druhé polovině letošního roku měla klesat. „Inflace by měla začít zpomalovat k 2,5 procenta. Za celý letošní rok ale bude mírně vyšší, než jsme očekávali, a bude velmi podobná úrovni z loňského roku, tedy 2,8 procenta,“ uzavřel hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
