Neviditelný nepřítel lékařů: Stres. Pacientům zpomaluje léčbu, klíčová je empatie
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Psychika ovlivňuje léčbu. Negativní emoce ji mohou výrazně zkomplikovat.
Lékaři: Komunikace je klíčová pro klid.
Ilustrační snímek Zdroj: Getty Images
Pouhá návštěva lékaře může u řady lidí vyvolat pocity napětí, nejistoty i obavy o vlastní zdraví. Pobyty v nemocnici tyto emoce násobí. Pacient se ocitá v prostředí, které nezná, ztrácí část autonomie a musí důvěřovat těm, jejichž rozhodnutí má přímý dopad na jeho tělo i psychiku. Jenže stres a úzkost mnohdy působí jako neviditelný protivník, který dokáže zkomplikovat i tu nejlépe vedenou léčbu. Odborníci proto volají po důrazu na empatii a dostatek informací.
Odborníci se shodují, že psychický stav pacienta významně ovlivňuje průběh i úspěšnost léčby. Stres, úzkost či pocity ohrožení mohou zpomalovat hojení, oslabovat imunitní systém a prodlužovat rekonvalescenci.
ČTĚTE TAKÉ: Děti líbaly kozy pokryté výkaly. Smrtícím parazitem se na britské farmě nakazily stovky lidí
„Pacient svěřuje své zdraví, tedy to nejcennější, co má, do rukou odborníků a přirozeně očekává, že se setká s lidským přístupem, pochopením a otevřenou komunikací. Klíčové je, aby pacient dostal dostatek informací o plánovaném postupu a měl pocit, že jeho obavy jsou brány vážně,“ upozornila psychiatrická lékařka Marta Lendlová.
Stres totiž není jen pocit nervozity nebo napětí, jde o komplexní reakci těla na zátěž. V okamžiku, kdy se člověk ocitne v ohrožení, mozek spouští tvorbu stresových hormonů, především adrenalinu a kortizolu. Ty připravují tělo na akci: zrychlují tep, zvyšují krevní tlak a mobilizují energii. Krátkodobě může být tato reakce užitečná, ale dlouhodobý stres, který trvá celé dny či týdny, působí na tělo destruktivně.
Čtěte také
Pacienti, kteří prožívají výrazný stres, se proto zotavují pomaleji. Jejich imunitní systém funguje méně efektivně, rány se hůře hojí a zvyšuje se riziko pooperačních komplikací. Naopak klid podporuje zotavení a přispívá k rychlejšímu návratu k normálu. „Psychika a fyzické zdraví jsou úzce propojené nádoby. Negativní prožívání hospitalizace může skutečně zhoršit průběh i výsledky léčby, zatímco pocit bezpečí, důvěry a porozumění napomáhá rychlejší rekonvalescenci,“ potvrdila Lendlová.
Obavy z bolesti i z neznámého
Podle primáře ARO brněnské SurGal Clinic Zdeňka Chvátala mívají pacienti obavy z bolesti. „U těch, kteří jsou na operaci poprvé, je to hlavně strach z neznámého. Starší pacienti se mohou děsit smrti. Někteří lidé v minulosti zažili komplikace při anestezii a obávají se zvracení. Obavy jsou různé a je potřeba na ně empaticky reagovat,“ podotkl.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Češi se neumí léčit doma. Prymula popsal zásadní chyby, kterých se při nemoci dopouštíme
Významným zdrojem stresu u pacientů však nemusí být samotné lékařské zákroky, ale faktory, které hospitalizaci provázejí. Podle lékaře Felixe Irmiše, který se zaměřoval na psychosomatiku, mnoho traumat vzniká z nevhodné komunikace s personálem, nedostatku informací, pocitu, že obavy nejsou brány vážně, nebo z konfliktů s dalšími pacienty. Významnou roli hrají i nenaplněná očekávání, například vůči samotnému průběhu léčby.
Informovat prakticky a srozumitelně
Předejít nadměrnému stresu lze především kvalitní přípravou. Pacientům pomáhá, když jsou dopředu podrobně informováni o plánovaném zákroku i o tom, co mohou během pobytu v nemocnici očekávat.
„V praxi se nám osvědčuje dostatečně dlouhý rozhovor s pacienty na anesteziologické ambulanci. Snažíme se je ujistit o zbytečnosti obav a předat jim co nejvíce informací ve srozumitelné formě. Včetně praktických věcí, jako například v kolik hodin na operaci půjdou, jak dlouho bude trvat a co mohou čekat po probuzení,“ popsal Chvátal.
Čtěte také
V případě, že pacient už předem cítí silné obavy z hospitalizace, může se sám obrátit na psychologa, který mu pomůže obavy zvládnout a nastavit realistická očekávání. Důležité je, aby se člověk cítil vyslyšen a měl možnost ptát se na vše, co mu není jasné.
Žádný „nemocniční pach“
Nezanedbatelnou roli v psychické pohodě pacientů má také prostředí samotné nemocnice. Moderní zdravotnická zařízení se proto snaží navodit příjemnou atmosféru.
„Záměrně se snažíme odlišit od tradičního nemocničního prostředí. V části nemocnice, která slouží k hospitalizaci pacientů a vstupnímu vyšetření, dominuje dřevěný dekor a béžové odstíny, aby si pacienti připadali spíše jako v obývacím pokoji než v nemocnici. Důraz klademe i na příjemné vůně, používáme inovativní varianty dezinfekce, které nezpůsobují běžný nemocniční pach,“ přiblížila například ředitelka SurGal Clinic Jitka Smrčka.
ČTĚTE TAKÉ: Kašel a chrápání? Může jít o vražednou kombinaci, varují lékaři. O riziku pacienti nevědí
Moderní přístup k péči o pacienty klade stále větší důraz na komunikaci, empatii a partnerský vztah mezi pacientem a zdravotníkem. Mnohá zařízení dnes zavádějí podpůrné programy nebo školení personálu v oblasti komunikace právě s cílem zmírnit psychickou zátěž pacientů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Najednou mě to trefilo. Mladý fotbalista z Opavy popsal zásah bleskem, rodina mluví o zázraku
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s crowdfundingovou platformou Donio a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
