Izraelská armáda našla šest zavražděných rukojmích
Největší izraelské odbory na pondělí svolávají generální stávku. Podpořily tak výzvu pozůstalých rukojmích, kteří tímto krokem chtějí donutit vládu k uzavření dohody s Hamásem o příměří a propuštění zbývajících unesených. Uzavřené bude podle agentury Reuters i největší letiště v zemi, k protestu se přidají také samosprávy druhého největšího města Tel Avivu i další obce. Výrazně tak stoupá tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. K situaci se vyjádřili i americký prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová.
Bezprostřední příčinou nynějšího odporu vůči vládě je zpráva izraelské armády o tom, že v Pásmu Gazy objevila těla šesti izraelských rukojmích, které teroristická organizace Hamás zabila v posledních 48 hodinách, tedy nedlouho předtím, než se k nim vojáci dostali. Sdružení rodin pozůstalých vyjádřilo přesvědčení, že smrt čtyř mužů a dvou žen ve věku od 23 do 40 let je přímým důsledkem toho, že Netanjahu „torpéduje“ navrhované dohody o příměří a výměně rukojmích. Vyzvalo proto ke generální stávce.
ČTĚTE DÁLE: Izraelští vojáci našli těla šesti rukojmích Hamásu. Teroristé je zabili krátce předtím, tvrdí
K výzvě se v neděli odpoledne přidaly i největší odbory Histadrut, které zastupují zhruba 800 tisíc zaměstnanců ve zdravotnictví, dopravě, bankovnictví a dalších odvětvích. „Vyzývám obyvatele Izraele, aby dnes (v neděli) večer a zítra (v pondělí) vyšli do ulic a aby se všichni zúčastnili stávky,“ prohlásil na tiskové konferenci šéf odborů Arnon Bar-David. „Místo dohody dostáváme pytle s mrtvolami. Dospěl jsem k závěru, že jedině náš zásah může pohnout těmi, kterými je třeba pohnout,“ doplnil.
Soud: Propalestinské heslo „From the river to the sea“ nelze automaticky zakázat. Jde o kontext
Heslo „From the river to the sea, Palestine will be free“ (Od řeky k moři bude Palestina svobodná) má více významů, samo o sobě tak není důvodem pro zákaz či rozpuštění shromáždění. Vždy záleží na kontextu, plyne ze dvou nových rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), která jsou dočasně zpřístupněná na úřední desce. Omezení svobody projevu nebo shromažďovacího práva připadá v úvahu ve chvíli, kdy konkrétní okolnosti svědčí o užívání hesla v nepřípustném, genocidním či extremistickém významu.
Izraelský ministr financí Becalel Smotrič vyzval občany, aby výzvu ke stávce od odborového svazu Histadrut ignorovali. Lídra odborů přitom obvinil z toho, že „plní sen“ šéfa Hamásu Jahjáa Sinvára. Lidé, kteří budou v pondělí stávkovat, podle Smotriče nedostanou zaplaceno.
Stávka má být zatím jednodenní a má odstartovat v 6:00 místního času (5:00 SELČ). Dotkne se i největšího mezinárodního letiště v zemi. Ben Gurionovo letiště u Tel Avivu bude uzavřeno pro odlety a přílety od 8:00 místního času (7:00 SELČ), píše server The Times of Israel (ToI). V pondělí mělo do Izraele dorazit i několik letů z Prahy. Po jak dlouhou dobu bude provoz na letišti zastaven, není jasné.
Netanjahu má situaci komplikovat
Do stávky se zapojí také izraelské univerzity, školské odbory oznámily, že školy budou odpoledne zavřené. K volání po generální stávce se připojil také lídr opozice Jair Lapid, podle něhož je zastavení ekonomiky cestou, jak donutit vládu k dohodě.
Spojené státy prodají Izraeli vojenské vybavení za více než 20 miliard dolarů, oznámil Blinken
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dal zelenou potenciálnímu prodeji vojenského vybavení Izraeli v celkové hodnotě přes 20 miliard dolarů (přes 450 miliard Kč), včetně stíhaček F-15. Podle agentur Reuters a AFP to v úterý oznámila americká vláda. Blinken chtěl v úterý večer odcestovat na návštěvu Blízkého východu, svou cestu ale kvůli nejisté situaci v regionu odkládá, zjistil zpravodajský web Axios.
Netanjahu opakovaně tvrdí, že bezpečný návrat rukojmích je jeho prioritou, a že ho chce dosáhnout i za pomoci co největšího vojenského tlaku na Hamás. Podle zpráv amerických médií ale vedle neústupnosti Hamásu i některé Netanjahuovy dodatečné požadavky komplikují cestu k dohodě.
Například izraelský ministr obrany Joav Galant v neděli vyzval k okamžitému zasedání bezpečnostního kabinetu, aby zvrátil rozhodnutí ze čtvrtka, podle něhož si Izrael musí ponechat kontrolu nad takzvaným Filadelfským koridorem, což je oblast u hranic mezi Egyptem a Gazou. Právě tento bod je jednou z největších překážek dosažení příměří.
K protestu se před sídlem parlamentu v Jeruzalémě během schůzky bezpečnostního kabinetu podle ToI shromáždilo několik tisíc lidí, drželi minutu ticha za zabité rukojmí, načež začali hlasitě pískat a někteří skandovali, že to pro vládu byla „poslední minuta ticha“. Další masivní protesty se konají v Tel Avivu a v Haifě. Podle ToI je protest u velitelství armády v Tel Avivu patrně největší od začátku války v Pásmu Gazy.
Smrt rukojmích odsoudili Biden i Harrisová
V neděli na síti X vyjádřili zděšení po nálezu těl šesti rukojmích v Pásmu Gazy i americký prezident Joe Biden spolu s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Teroristické hnutí Hamás označili za zločineckou skupinu. Mezi šesticí nalezených rukojmích byl i americko-izraelský občan Herš Goldberg-Polin.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Po útoku na Izrael zemřel mladík studující v Česku. Jeho orgány zachránily šest lidí
Tureček: Nový íránský prezident by mohl jednat s USA. Kontakt ale může pohřbít Trump
Nový íránský prezident Masúd Pezeškján, který je označován za reformistu a liberála, by mohl znovu navázat kontakty s USA, například ohledně íránské jaderné dohody. Bude však záležet na tom, kdo vyhraje podzimní volby v USA. Pokud se šéfem Bílého domu stane Donald Trump, může Teherán na jednání zapomenout. Pro CNN Prima NEWS to řekl vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha (MUP) Břetislav Tureček. Odborník na Blízký a Střední východ dále zmínil, že Írán tak či onak bude chtít odplatu vůči Izraeli, který viní ze smrti vůdce palestinského hnutí Hamás Ismaíla Haníji.
„Neúnavně jsem pracoval na tom, aby se Herš vrátil domů, a zpráva o jeho smrti nám s Jill (Bidenovou) nemohla víc zlomit srdce,“ uvedl Biden. „Je to tragické a odsouzeníhodné. Lídři Hamásu za tyto zločiny zaplatí. A my budeme i nadále usilovat o dohodu, která by zajistila propuštění zbývajících rukojmích,“ dodal.
Podobně reagovala také Harrisová, která ve svém příspěvku označila Hamás za „zlovolnou teroristickou organizaci“. „S těmito vraždami má Hamás na rukou další americkou krev. Silně odsuzuji pokračující brutalitu Hamásu a stejně tak ji musí odsoudit celý svět,“ uvedla.
Současný konflikt začal na podzim minulého roku. Ozbrojenci Hamásu a jejich spojenci loni 7. října v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Přes 100 rukojmích hnutí propustilo při týdenním příměří v listopadu, část osvobodila izraelská armáda, v řadě případů se jí ale podařilo do Izraele vrátit už jen těla unesených. Nyní podle armády v Gaze zůstává 97 rukojmích, z nichž je však nejméně 33 po smrti.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Palestinské teroristické hnutí Hamás dál odmítá nové požadavky Izraele předložené při rozhovorech o dohodě o příměří a propuštění rukojmích
