Hodina u jezera Karačaj znamenala jistou smrt. Rusové tutlali radiaci horší než v Černobylu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Na Uralu vzniklo tajné jaderné středisko.
Exploze v závodě Majak vedla ke smrti tisíců lidí.
Radioaktivní prach z jezera zamořil okolí.
Zařízení funguje dodnes.
Jde o jedno z nejznečištěnějších míst na naší planetě, napsal web National Geographic. Úroveň radioaktivity zde byla tak vysoká, že by člověka usmrtila do jediné hodiny. Řeč je o jezeře Karačaj nacházejícím se na území dnešního Ruska, ze kterého si Sovětský svaz udělal odkladiště nukleárního odpadu. A poblíž kterého došlo k třetí nejhorší jaderné katastrofě v dějinách.
Už na úsvitu studené války bylo zřejmé, že zájem o další vývoj atomových bomb světové mocnosti neopustí. A tak zatímco Spojené státy prováděly tajné nukleární testy v oblasti Marshallových ostrovů, Sovětský svaz začal na Uralu budovat podobně tajné středisko pro zpracovávání radioaktivních materiálů.
ČTĚTE TAKÉ: Mise Artemis II OBRAZEM. Prohlédněte si záběry, ze kterých astronautům běhal mráz po zádech
Říkalo se mu Majak. Komplex vyrostl kvapně a stal se jedním z hlavních center sovětského jaderného programu, uvedl BBC Wildlife. Závod produkoval ohromné množství nukleárního odpadu, který bylo potřeba někam odvézt. Sověti se zprvu rozhodli vylévat ho do řek, když se to neukázalo jako nejlepší řešení, našli si nový cíl – jezero Karačaj.
Katastrofa, o které se nevědělo
Nenápadné jezero na Uralu se tak proměnilo v radioaktivní skládku, o které nikdo neměl ani tušení. Sovětský svaz existenci zařízení Majak tutlal, stejně tak vylévání radioaktivního smetí. Katastrofa na sebe nenechala dlouho čekat.
Čtěte také
Ta první se netýkala přímo jezera, ale zařízení Majak. V narychlo budovaném závodu, kde se nedbalo na bezpečnostní poučky, došlo 29. září 1957 k explozi.
Za havárii v Majaku zřejmě stálo selhání chladicího systému, výbuch způsobil kontaminaci okolí včetně řeky Teča, radioaktivní spad se šířil stovky kilometrů daleko. Kvůli utajení jaderného programu byla evakuace lidí pozvolná a omezená. Odhaduje se, že důsledkem havárie mohlo zemřít několik tisíc lidí.
Takzvaná Kyštymská katastrofa si na mezinárodní stupnici jaderných událostí vysloužila číslo 6, stala se tak třetí nejhorší jadernou katastrofou v historii. Horší už byla jen fukušimská a černobylská havárie (obě číslo 7 na stupnici).
Radioaktivní průšvih na Uralu tím ale neskončil, napsal list National Geographic. V šedesátých letech totiž začalo jezero Karačaj, kam Sověti odkládali radioaktivní odpad, vysychat. Vítr poté smrtící částice rozfoukával po okolních vesnicích.
Vítr přivál zkázu
Došlo k ozáření až půl milionu lidí. Efekt byl podle britského webu Express srovnatelný s výbuchem jaderné bomby, která dopadla na japonskou Hirošimu. Lidé, kteří žili v okolí jezera a řeky Teča, byli údajně vystaveni čtyřikrát větší dávce radioaktivity než při explozi v Černobylu.
Čtěte také
Teprve na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se situace začala řešit. Sověti přikryli jezero betonovými bloky, aby zabránili dalšímu šíření radioaktivního prachu. Celý proces zasypávání skončil až v roce 2015.
Navzdory chmurné pověsti je závod Majak nadále v chodu a slouží potřebám ruské armády. Podle listu Business Insider existují náznaky, že v něm v roce 2017 došlo k dalšímu jadernému průšvihu, který způsobil zvýšenou úroveň radiace v oblasti.
PODÍVEJTE SE: USA míří na Mars. Měsíc je jen mezistanice, řekl expert. Kdy by mohly rudou planetu pokořit?
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy. (Filip.Kalcak@iprima.cz)
