USA míří na Mars: Měsíc je jen mezistanice, řekl expert. Kdy by mohly rudou planetu pokořit?
Měsíc je pro Spojené státy pouze odrazovým můstkem k Marsu. Mise Artemis slouží k nezbytnému testování techniky pro budoucí dobytí rudé planety. Předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti a popularizátor kosmonautiky Milan Halousek to řekl v rozhovoru pro sobotní vydání pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
Vesmírná mise Artemis II je po dlouhých 53 letech první výpravou k přirozené družici Země. Naposledy se k Měsíci vydali astronauti v rámci amerického programu Apollo v roce 1972. „Poté jsme se k Měsíci nevraceli, protože nebyly finance, nebyla politická vůle ani nutnost. Program Apollo udělal ve své době vše, co bylo možné,“ vysvětlil Halousek pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Mise Artemis II OBRAZEM. Prohlédněte si záběry, ze kterých astronautům běhal mráz po zádech
Návrat na Měsíc tedy nebyl na pořadu dne. Investice do kosmonautiky se mezitím přesunuly k jiným projektům, třeba do vzniku Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nebo do provozu amerických raketoplánů. „Dnes je situace trochu jiná. Raketoplány nelétají, ISS bude pomalu končit a hledá se nový cíl americké, potažmo i světové kosmonautiky,“ uvedl Halousek.
Zkouška na Mars
Novou metou Američanů je Mars. Měsíc má sloužit jako zatěžkávací zkouška před ambiciózní výpravou k rudé planetě. „Měsíc je takový mezistupeň. Dobře, postavíme tam základny, budeme tam dlouhodobě žít a vědecky pracovat, ale pořád je to příprava na to hlavní, co nás čeká, a to je přistání člověka na Marsu,“ řekl expert.
Podle Halouska by se první astronaut mohl po čtvrté planetě Sluneční soustavy procházet přibližně za patnáct až dvacet let. Do té doby se musí veškeré technologie otestovat právě na Měsíci. „Musíme mít jistotu, že vše funguje, jak má, a žádný problém při cestě k Marsu nenastane,“ poznamenal popularizátor kosmonautiky.
Nehostinná rudá planeta
Podmínky na povrchu Marsu jsou pro člověka velmi nepříznivé. Má velmi řídkou atmosféru, která není schopna zadržovat tepelnou výměnu mezi povrchem a okolním prostorem, což má za následek velké teplotní rozdíly během dne a noci. Zatímco průměrná teplota na Marsu je kolem -55 °C, teploty na povrchu mají rozpětí od -133 do +27 °C. Asi 95 procent atmosféry tvoří oxid uhličitý.
Přesto je Mars planetou Zemi nejpodobnější. Den zde trvá jen asi o půl hodiny déle než na Zemi a sklon rotační osy způsobuje střídání ročních období, podobně jako u nás.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vesmírná mise Artemis II proběhla úspěšně. Kosmická loď dosedla na Zemi
Studuje žurnalistiku, český jazyk a společenské vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci. V on-line redakci CNN Prima NEWS začala jako stážistka, od října 2023 působí jako redaktorka. Zaměřuje se především na domácí politickou scénu.
