Velkou obavu mají vědci z opětovného šíření viru MERS, který se na člověka přenáší z velbloudů. Zdroj: Profimedia.cz
Každý den se vědci snaží předejít další pandemii a zkoumají viry, které by mohly být pro člověka nebezpečné. Podle expertů se 75 procent nově objevených nemocí přenáší na člověka ze zvířat. Na jaké nebezpečné viry se vědci soustředí nyní a jak chtějí zabránit další katastrofě?
Vědci jsou v současné době přesvědčeni, že zvířata přenášejí miliony různých patogenů, kterými by se mohl nakazit člověk. Podle dokumentu BBC Future s názvem Stopping the Next One se ale nyní experti soustředí převážně na tři patogeny, které by se mohly v budoucnu vymknout kontrole.
Patří mezi ně virus Nipah, který se může na člověka přenést z netopýra, dále virus MERS, jenž je také někdy znám pod označením velbloudí chřipka, a třetím je virus prasečí chřipky.
Všechny tyto viry podle Světové zdravotnické organizace (WHO), která pravidelně aktualizuje seznam chorob, jež by mohly potenciálně způsobit další pandemii, představují pro člověka velké riziko. A to hlavně proto, že na ně neexistuje vakcína.
„Nipah virus nám dělá největší starosti, už zde v minulosti byly lokální ohniska nákazy,“ míní virolog Veasna Duong z Pasteurova institutu v Kambodži, který se o povaze Nipah viru rozpovídal pro BBC.
Zákeřný je hlavně proto, že inkubační doba nemoci, kterou vir Nipah způsobuje, může být až 45 dní. Nakažený člověk tak potenciálně vir roznáší více než měsíc, aniž by věděl, že je sám nemocný. Smrtnost se přitom u nakažených pohybuje mezi 40 až 75 procenty, uvádí web WHO.
Také s prasečí chřipkou už se lidstvo v minulosti potýkalo. Jen v Evropě se podle BBC každý rok usmrtí 257 milionů prasat, což podle vědců riziko další nákazy zvětšuje.
Zřejmě ještě větší strach mají experti z velbloudů, kteří mohou na Blízkém východě a v Africe přenášet virus MERS, jenž je zhruba desetkrát více smrtící než covid. Velmi pozorně sledují virologové situaci v Keni, kde žijí zhruba tři miliony velbloudů (10 procent z celkové světové populace).
