reklama

Jak vydělat na zabíjení: Neblahý osud toulavých psů v Rumunsku

V osmdesátých letech začala v Rumunsku vlna industrializace venkova a zdejší obyvatelé se museli přestěhovat do měst, kde pro ně byly vystavěny celé nové čtvrti. V malých panelákových bytech však nebylo místo pro domácí zvířata, která tak byla ponechána svému osudu. Netrvalo to dlouho a ulice Rumunska zaplavili bezprizorní psi a jejich štěňata.

reklama

Rumunské úřady proto přišli s poněkud krátkozrakým a především krutým řešením – vybít všechna toulavá zvířata. Více než dvacet let jsou tak zdejší psi zabíjeni těmi nejhoršími způsoby: od zastřelení či otrávení po oběšení a upálení. Někteří z nich umírají ve státních útulcích hlady a žízní. Problém toulavých psů se však vyřešit nepodařilo.

Každý rok se totiž na rumunském venkově narodí přibližně pět milionů štěňat. Některá z nich zabijí jejich „majitelé“ rovnou, jiná jsou opuštěna a potulují se po ulicích a lesích. Nabízelo by se přitom mnohem snazší a účinnější řešení – kastrace. Přesto dávají rumunské úřady přednost metodě nákladnější a neúčinné (nemluvě o její krutosti a nehumánnosti).

V období 2001 - 2007 bylo jen v Bukurešti na zabití zhruba sto čtyřiceti tisíc psů vynaloženo více než dvě stě milionů korun (přibližně šestnáct set korun na jednoho). V menších městech se náklady na zabití jednoho psa dokonce šplhají až do výše pěti tisíc korun. Kastrace jednoho psa tu přitom vyjde na pouhých šest set korun.

Zřejmě vás proto nepřekvapí, že na otázku: „Co největším problémem Rumunska?“ zdejší obyvatelé jednohlasně odpovídají: „Korupce“. Díky zásahům ochránců zvířat (z velké části ze zahraničí), kteří provozují soukromé útulky, se situace pro bezprizorní psy v Rumunsku pomalu zlepšuje. Přesto dál zůstává otázkou, kdy se Rumunsko vydá vstříc 21. století.

Tagy:
Nefunkční toalety a nehorázný nepořádek, kritizují Češi podmínky ve vlaku do Chorvatska
Cestování

Nefunkční toalety a nehorázný nepořádek, kritizují Češi podmínky ve vlaku do Chorvatska

Cesta vlakem na dovolenou do Chorvatska se některým turistům změnila ve velmi nepříjemný zážitek. Cestující si nestěžovali pouze na mnohahodinová zpoždění, ale také na kvalitu nabízených služeb ve vlacích společnosti Regiojet. Barbora, která k Jadranu cestovala, upozornila CNN Prima NEWS na nefunkční toalety a také na značný nepořádek ve vlacích. Dopravce se za způsobené problémy omluvil.

Noční můra, kritizují české děti karanténu na Maltě. Zbytečné emoce, mírní věc konzul

Nepříliš povedený výlet na Maltu zažili mladí Češi a Slováci. Na ostrov poblíž Itálie vyrazili na jazykový pobyt, ale kvůli nákaze koronavirem jedné ze studentek museli do karantény. Zde si děti a mladiství stěžovali na její podmínky. Tvrdili, že k jídlu dostávají syrové maso a další nekvalitní jídlo, nebo že jim místní personál neuklízí a v pokojích se tak hromadí odpadky. Český konzul na Maltě ovšem jejich vyjádření mírní a hlásí, že podmínky rozhodně nebyly tak dramatické.

PŘEHLEDNĚ: Španělsko je velmi rizikové. Co potřebujete pro návrat z jednotlivých zemí?

Nizozemsko, Španělsko a Baleárské ostrovy se v pondělí na takzvané mapě cestovatele, která stanovuje podmínky pro příjezd z dané země, přesunou do tmavě červených území s velmi vysokou mírou rizika nákazy koronavirem. Pohorší si i několik dalších států – Irsko, Řecko a Monako se posunou do červené a Estonsko do oranžové kategorie. V páteční zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Olympiáda se do Japonska vrací počtvrté. Na prvních hrách zazářila Věra Čáslavská

Tokio, Sapporo, Nagano a letos opět Tokio. V zemi vycházejícího slunce již počtvrté vzplane olympijský plamen. První olympiáda v Japonsku se odehrála v roce 1964 a pro ostrovní císařství představovala zásadní historický milník. Japonci úspěšným uspořádáním letních her ukázali, že i na hlavu poražený národ dokáže znovu vstát z popela. Pro českou gymnastku Věru Čáslavskou znamenalo Tokio také start její zlaté olympijské kariéry.

reklama

Domácí zpravodajství

PŘEHLEDNĚ: Španělsko je velmi rizikové. Co potřebujete pro návrat z jednotlivých zemí?

Nizozemsko, Španělsko a Baleárské ostrovy se v pondělí na takzvané mapě cestovatele, která stanovuje podmínky pro příjezd z dané země, přesunou do tmavě červených území s velmi vysokou mírou rizika nákazy koronavirem. Pohorší si i několik dalších států – Irsko, Řecko a Monako se posunou do červené a Estonsko do oranžové kategorie. V páteční zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Nejtěžší chvíle Karla Gotta: Dávali mi šest měsíců života. Měl jsem ukrutné bolesti

Rok a půl poté, co se Karel Gott vyléčil z rakoviny, měl novou diagnózu, onemocnění krvetvorby. Jeho zdravotní stav se zhoršil a lékaři mu předpovídali pouze šest měsíců života. O době před smrtí napsal nejznámější český zpěvák v autobiografii Má cesta za štěstím, která vyšla 14. července při příležitosti jeho nedožitých 82. narozenin. Přiznal, že měl ukrutné bolesti i halucinace.

Šmucler: Obličej mi stále nefunguje na 100 %. Očkování je třeba lidem lépe vysvětlovat

Šéf České stomatologické komory Roman Šmucler tvrdí, že část tváře, která mu ochrnula po očkování, stále nefunguje na 100 procent. O možných vedlejších účincích nicméně věděl a již dříve uvedl, že vakcinace nelituje. Jen by byl rád, kdyby se lidem vedlejší účinky vysvětlovaly lépe. Když se trhá zub, taky existuje vzácná šance, že se během zákroku třeba zlomí čelist, uvedl Šmucler na CNN Prima NEWS.

reklama