Jaderná elektrárna Dukovany Zdroj: Profimedia.cz
Dukovany Zdroj: Profimedia.cz
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol Zdroj: Radek Vebr / MFDNES + LN / Profimedia
Parlament hlasoval o odvolání prezidenta Jun Sok-jola. Zdroj: Profimedia.cz
Parlament hlasoval o odvolání prezidenta Jun Sok-jola. Zdroj: Profimedia.cz
Parlament hlasoval o odvolání prezidenta Jun Sok-jola. Zdroj: Profimedia.cz
Parlament hlasoval o odvolání prezidenta Jun Sok-jola. Zdroj: Profimedia.cz
Parlament hlasoval o odvolání prezidenta Jun Sok-jola. Zdroj: Profimedia.cz
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol Zdroj: ČTK / Vondrouš Roman
Bývalý ministr obrany Jižní Koreji Kim Jong-hjo s prezidentem Jun Sok-jolem Zdroj: Yonhap News / Newscom / Profimedia
Jaderná elektrárna Dukovany je elektrárnou starého typu chlazeného externím systémem Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Jaderná elektrárna Dukovany Zdroj: FTV Prima
Jaderná elektrárna Dukovany Zdroj: archiv CNN Prima News
Jaderná elektrárna Dukovany Zdroj: Profimedia.cz
Jaderná elektrárna Dukovany, provozovaná a vlastněná ČEZem Zdroj: čtk profimedia
Jihokorejský parlament v sobotu na druhý pokus rozhodl o odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který se minulý týden pokusil v zemi zavést stanné právo. Pro krok, který musí do šesti měsíců ještě potvrdit ústavní soud, se vyslovilo 204 poslanců, 85 bylo proti. Pro přijetí návrhu bylo třeba 200 hlasů. Jun Sok-jol reagoval slovy, že se nikdy nevzdá, a vyzval k udržení stability vládních funkcí, píše Reuters. Ekonom Lukáš Kovanda připomněl, že politik je velkým zastáncem výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech v jihokorejské režii.
Sobotního hlasování se zúčastnilo všech 300 zákonodárců poté, co první pokus o odvolání hlavy státu minulou sobotu neuspěl, když sál opustili poslanci z prezidentovy Strany lidové moci (PPP). Někteří z nich od té doby nicméně avizovali, že v druhém hlasování už hodlají pro odvolání prezidenta zvednout ruku.
ČTĚTE TAKÉ: Severní Korea bombarduje jih nesnesitelným hlukem, obyvatelé šílí. Odpovědí Soulu je K-pop
Junovy prezidentské pravomoci a povinnosti budou pozastaveny, jakmile budou kopie rozhodnutí o obžalobě doručeny Ústavnímu soudu, a jeho funkci dočasně zastane premiér země. Soud má nyní podle listu The Guardian až 180 dní na to, aby rozhodl, zda prezidenta Juna z funkce odvolá, nebo jeho pravomoci obnoví. Pokud bude zbaven funkce, musí se do 60 dnů v zemi konat nové prezidentské volby, a stane se druhým odvolaným prezidentem v historii Jižní Koreje.
Nejasnosti kolem Dukovan
V příštím roce by se podle hlavního ekonoma Trinity Bank Kovandy mohl stát prezidentem zavilý kritik Dukovan, I Če-mjong. Jeho Demokratická strana o projektu v Česku říká, že byly hrubě podseknuty náklady. Jde prý „od počátku o mission impossible“, nerentabilní projekt, přičemž partaj chce zabránit tomu, aby byl daňový poplatník zatížen s ní souvisejícími nutnými vícenáklady. Nejradši by projekt zarazila.
Če-mjong tvrdí, že Dukovany budou stát mnohem více, než očekává nyní jihokorejský státem ovládaný podnik KHNP, vítěz tendru. Děje se tak ještě před podepsáním příslušné smlouvy mezi KHNP a ČEZ.
Do ulic Soulu v posledních necelých dvou týdnech vyrážely navzdory mrazům desetitisíce lidí, kteří požadovali Junovo odvolání i zatčení. V hlavním městě se shromažďovaly ale i tisíce Junových konzervativních příznivců, demonstrace obou táborů byly převážně pokojné, píše agentura AP. I před sobotním hlasováním se před budovou parlamentu sešly tisíce lidí, kteří žádali prezidentovo odvolání. Po oznámení výsledku hlasování v parlamentu začali demonstranti oslavovat, uvedly agentury.
Prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo 3. prosince v krátkém televizním projevu, v němž slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opozici zároveň obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, jež paralyzovala vládu. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Prokuratura země prezidenta vyšetřuje pro podezření z velezrady.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Halloweenská tragédie i kabelka pro první dámu. Co přivedlo Koreu do krize?
K tématu