Vztahy mezi Severní a Jižní Koreou klesly na nejnižší úroveň za poslední roky. Nyní Pchjongjang přišel s novou zbraní. Přes hranice vysílá děsivé zvuky, o kterých místní říkají, že jim dělají ze života peklo. Píše o tom web The New York Times.
Hlasité a praskavé zvuky, které znějí jako zlověstný, obří gong. Vytí vlků, skřípání kovů, křik jako z hororového filmu, dělostřelectvo nebo dokonce zuřivá opice bušící do rozbitého klavíru. Tak popisují obyvatelé jihokorejské vesnice Dangsan hluk, který se line od jejich severních sousedů. „Přivádí nás to k šílenství. V noci nemůžete spát,“ řekla webu The New York Times sedmatřicetiletá An Mi-hee.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na Ukrajině může být až 100 tisíc vojáků KLDR, varoval Zelenskyj. Volá po jednotné Evropě
Od července Severní Korea vysílá zvuky z reproduktorů podél své hranice s Jižní Koreou 10 až 24 hodin denně. Jde o jeden z nejbizarnějších důsledků zhoršujících se mezikorejských vztahů, které klesly na nejnižší úroveň za poslední roky.
Spor se vyostřil v posledních letech
Po celá desetiletí se obě Koreje – které nikdy nepodepsaly mírovou smlouvu po korejské válce (1950 až 1953), jež skončila pouze příměřím – pohybovaly mezi obdobími usmiřování a napětí. Za vlády Kim Čong-una však Severní Korea v posledních letech zaujala tvrdší postoj. Pchjongjang přerušil veškerý dialog se Soulem a Washingtonem, zdvojnásobil testování jaderných raket a prohlásil, že Jižní Koreu už nepovažuje za partnera pro znovusjednocení, ale za nepřítele, jehož anektování by bylo cílem případné války.
Tajemný generál stoupající po žebříčku moci KLDR. Kdo stojí v čele Severokorejců na Ukrajině?
Zhruba 11 tisíc severokorejských vojáků je nasazeno ve službách Ruska na Ukrajině. Jejich kroky vedou tři velitelé, mezi nimiž vyniká generálplukovník Kim Jong Bok. Na pompézních přehlídkách v uzavřené komunistické diktatuře se objevuje jen sporadicky, což je pro armádní špičky režimu spíše nezvyklé. Analýzu, která se vydala po stopách „tajemného generála“, prezentoval web deníku The Wall Street Journal.
Jihokorejský prezident Yoon Suk-yeol, který nastoupil do úřadu v roce 2022, také zvolil více konfrontační přístup. Vyzval k šíření myšlenky svobody na sever, aby pronikla do informačního vakua, na kterém Kim Čong-un staví svou totalitní vládu. Jižní Korea také rozšířila společná vojenská cvičení se Spojenými státy a Japonskem, která zahrnovala letadlové lodě, strategické bombardéry a stealth letouny, s cílem odradit Kim Čong-una.
Zhoršující se vztahy stále více ovlivňují životy lidí žijících podél demilitarizované zóny mezi Severní a Jižní Koreou, kde rostoucí nepřátelství Kim Čong-una vůči Jihu nabývá podoby „hlučného bombardování“. „Je to bombardování bez nábojů,“ řekla paní An. Zatímco mluvila ze svého obývacího pokoje, venku se ozývaly vzdálené zvuky připomínající gongy. Navíc se zdálo, že s prohlubující se nocí hluk sílí. „Nejhorší na tom je, že nevíme, kdy to skončí, jestli to vůbec někdy skončí,“ dodala.
Escuchen esto:
— Enmanuel Errante (@Arrested_Word) November 20, 2024
Esto ocurre en una aldea fronteriza con Corea del Norte. Ruidos muy fuertes y crepitantes que suenan como un gong gigante y siniestro invadieron la aldea de Dangsan en Corea del Sur recientemente. Algunos residentes describieron haber escuchado aullidos de lobos,… pic.twitter.com/4oPnvGHiEO
Ve vesnici Dangsan, kde žije paní An, žije 354 obyvatel, většina z nich je starší 60 let. Jde o jednu z nejhůře postižených vesnic severokorejskou psychologickou válkou. Leží na severním pobřeží ostrova Ganghwa západně od Soulu a od Severní Koreje ji dělí jen kilometr a půl moře. „Přála bych si, aby vysílali jen své staré urážky a propagandistické písně,“ řekl 67letý An Seon-hoe, další obyvatel vesnice. „Alespoň to byly lidské zvuky a my jsme je mohli snést,“ dodal.
Letáky, balóny s odpadky i K-pop
Reproduktory jsou součástí demilitarizované zóny už od 60. let 20. století, stejně jako ploty z ostnatého drátu a výstražné cedule varující před minami. Lidé žijící podél hranice brali propagandistická vysílání jako běžnou součást života v pohraničí, protože soupeřící vlády je zapínaly a vypínaly podle aktuální politické situace. Když bylo vysílání aktivní, obě strany urážely vůdce státu na druhé straně hranic. Ženský hlas, který se nesl přes 2,5 míle širokou demilitarizovanou zónu, vyzýval jihokorejské vojáky, aby zběhli do „lidového ráje“ na Severu, zatímco jihokorejské vysílání lákalo severokorejské vojáky sladkými melodiemi K-popu.
Nejnovější „bombardování“ ze Severu však neobsahuje žádný lidský hlas ani hudbu – jen nepřetržité zvuky, které vesničané popisují jako „dráždivé“ a „stresující“. Tyto zvuky údajně vedou k nespavosti, bolestem hlavy a dokonce způsobují potraty koz, nižší snášku vajec slepic a v jednom případě i náhlý úhyn psa.
Proti Západu se formuje nová „osa zla“. CNN varovala před čtveřicí zemí, která jde USA po krku
Analýza americké CNN upozorňuje, že se tvoří aliance Ruska, Číny, KLDR a Íránu – hlavním úkolem formace má být potlačit vůdčí roli USA ve světě. Podle CNN vzrůstá riziko, že by se tyto země při případném konfliktu postavily vedle sebe proti Západu.
Hluk byl součástí série opatření, které Severní Korea přijala jako odvetu za to, co označila za jihokorejské nepřátelství. Nedávné události mohou vysvětlit, proč se zvuky staly tak nesnesitelnými. Od roku 2019, kdy zkrachovala jednání Kim Čong-una s prezidentem Donaldem J. Trumpem, změnil severokorejský vůdce směr vnějších vztahů své země a vůči Jižní Koreji se začal chovat stále více nepřátelsky.
Někteří analytici tvrdí, že zvyšováním napětí si Kim buduje argumenty pro to, proč by s ním měl příští americký prezident jednat, zejména když bude usilovat o zmírnění mezinárodních sankcí výměnou za omezení svého jaderného programu. Blížící se návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, s nímž se Kim během jeho prvního funkčního období třikrát setkal, by mohl zvýšit šance na obnovení jednání po letech mlčení.
Jiní však tvrdí, že nedávná rétorika Kim Čong-una vůči Jihu odráží zásadní změnu v názorech diktátora na nástup „neostudené války“. „Katalyzátorem této změny byly vlny proti Kimovým propagandistickým letákům, které severokorejští přeběhlíci rozesílali na Jih prostřednictvím balónů,“ uvedl Koh Yu-hwan, bývalý vedoucí Korejského institutu pro národní sjednocení. Tyto letáky označovaly Kima za „vražedného diktátora“ nebo „svini“ a vyzývaly Severokorejce ke svržení jeho vlády.
Obyvatelé vesnice marně prosí o řešení
V květnu Severní Korea v reakci na to, co Pchjongjang označil za politickou „špínu“ z jihu, vyslala k sousedům vlastní balóny s odpadky. O několik týdnů později Jižní Korea ukončila šestiletou přestávku v propagandistickém vysílání a znovu zapnula své reproduktory, aby na Sever vysílala K-pop a zprávy. Sever odpověděl svými podivnými a nervy drásajícími zvuky. „Severní Korea ví, že její propaganda už na Jihokorejce nefunguje. Cíl jejích reproduktorů se změnil z šíření propagandy na nucení Jižní Koreje, aby zastavila své vlastní vysílání a letáky,“ řekl Kang Dong-wan, odborník na Severní Koreu z Dong-A University.
Oko za oko, výkal za výkal, zní ze Soulu. Severokorejský nálet je nechutný, reaguje
Odpadky, použité baterie, ale také exkrementy. Takové „dárky“ poslali Severokorejci nafukovacími balony svým jižním sousedům přes hranice. Poněkud netradiční nálet měl být odplatou Pchjongjangu za protirežimní letákové kampaně jihokorejských aktivistů. Někteří obyvatelé Soulu oslovení reportérem CNN Prima NEWS nad incidentem mávli rukou a označili ho za dětinský, jiní už slibují obdobně „fekální“ odplatu. „Však my jim to vrátíme. A dvakrát tolik,“ řekl redakci místní dobrovolný průvodce Nam Či-ho.
Dokud je nedohnalo mezikorejské napětí, byli obyvatelé vesnice Dangsan hrdí na svůj klidný venkovský život navzdory blízkosti hranic. Na svých zahrádkách pěstovali červenou papriku a silné ředkvičky. Kočky se procházely pod stromy ověšenými těžkými plody. Ze sklizených rýžových polí vzlétaly divoké husy. V těchto dnech však vesničané nechávají okna zavřená, aby minimalizovali hluk ze Severní Koreje. Někteří si na ně dali polystyren, aby je lépe izolovali. Děti si už kvůli hluku ani nehrají venku.
Političtí představitelé navštívili Dangsan, aby vyjádřili své sympatie. Během parlamentního slyšení minulý měsíc klečela paní An před zákonodárci na kolenou a žádala o řešení. Podle vesničanů však úředníci nenavrhli ani plán na deeskalaci psychologické války se Severem, ani řešení hluku, kromě nabídky dvojitých oken pro vesničany a léků pro jejich dobytek, aby lépe snášel stres způsobený hlukem. „Řešením je, aby se obě Koreje znovu zavázaly k dodržování svých starých dohod o vzájemném nepomlouvání,“ řekl pan Koh z Korejského institutu. Situace se však jen zhoršila. Minulý měsíc Severní Korea dynamitem zdemolovala všechna železniční a silniční spojení mezi oběma Korejemi. Tento měsíc narušila signály GPS poblíž západní hranice s Jihem, což podle jihokorejské armády ovlivnilo část civilní lodní a letecké dopravy.
Obyvatelé v blízkosti hranice jsou již unaveni přílivem a odlivem napětí na poloostrově. Otec paní An, 67letý An Hyo-cheol, čelní představitel vesnice Dangsan, vyzval jihokorejskou vládu, aby zastavila to, co někteří vesničané nazývají „dětinským“ přetlačováním se Severem. Požadoval, aby administrativa zastavila veškeré propagandistické vysílání a zakázala letáky, a tím povzbudila Sever, aby následoval jejího příkladu. Obyvatelé Dangsanu uvedli, že jsou obětováni nekompromisnímu politickému soupeření mezi oběma Korejemi. „Vláda nás opustila, protože je nás málo a jsme většinou staří lidé,“ řekl 75letý vesničan Park Hae-sook. „Nedokážu si představit, že by vláda nic nedělala, kdyby Soul postihl stejný hlukový útok jako nás.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: KLDR vypálila mezikontinentální raketu. Rekordní dobou letu překonala všechny předchozí testy
