Věznice v Plzni
Pořad Prima Česko čas od času své diváky vezme i do míst, kterým se lidé snaží vyhnout. Tentokrát náš štáb s kamerou vyrazil do věznice Bory v Plzni. Veřejnosti se otevírá jen při výjimečných případech, je přitom jedinečná v mnoha ohledech. Ať jde o její rozlohu, historii nebo také tvar, který připomíná osmicípou hvězdu.
Stojí na okraji západočeské metropole hned vedle největšího místního parku. O plzeňské věznici Bory slyšel snad každý. Jde o největší nápravné zařízení v České republice, aktuálně si tady svůj trest odpykává 1 245 odsouzených.
Političtí vězni si mohli objednávat pivo z restaurace
Budova má velmi dlouhou historii. Původně byla žalářem pro politické vězně a ty nejhorší zločince. „Výstavba naší trestnice byla zahájena roku 1873 a o pět let později do ní byli přivezeni první trestanci. To znamená, že za pět let na zelené louce byl postaven celý tento objekt,“ říká Richard Roud, zástupce vedoucího Oddělení výkonu vazby a trestu. „Všechna křídla jsou čtyřpodlažní s tím, že tři nadzemní podlaží sloužila pro ubytování vězněných osob a podzemní pracoviště sloužilo jako sklady,“ dodává.
ČTĚTE TAKÉ: Za zdmi areálu valdické věznice: Na výstavu mohou jen odsouzení nebo dozorci
Budova za 140 let od svého vzniku prošla zásadní modernizací. „Opravy samozřejmě byly nutné, protože se přecházelo na úplně jiný způsob vytápění. Bezpečnost je dnes také úplně jiná, máme tady elektronické zabezpečovací zařízení. Ten systém jde dopředu, takže borská věznice doznala nějakých změn, ač to z prvního pohledu nebude hned poznat,“ vykládá zdejší ředitel Drahoslav Červinka.
Ještě před desítkami let dozorci střežili vězně z ochozů. To už ale dnes díky sofistikovanému systému zabezpečení není nutné.
Proměnilo se také osazenstvo v celách, kam byli původně zavíráni političtí vězni. „Jak za Rakouska-Uherska, tak za první republiky tu měli mnohem více výhod než kriminální vězni. Například nemuseli pracovat, měli delší vycházky a mohli si například nechat donášet jídlo z restaurace, která byla naproti věznici, včetně přiměřeného množství piva a vína,“ říká Červinka.
Slavní vězni
Mezi nejznámější dočasné obyvatele věznice Bory patřili prvorepublikový ministr financí Alois Rašín, prezidenti Antonín Zápotocký a Václav Havel nebo voják a malíř Rudolf Toussaint – dnes ho v historické expozici věznice připomíná několik jeho obrazů. „Během doby, kdy byl zavřený, maloval obrazy ve všech věznicích, ve kterých se nacházel. Zde je pouze malá část těchto obrazů, která se zachovala,“ říká Richard Roud.
Vězeňská služba pořádá výstavy děl odsouzených pravidelně i dnes. Vězni zde mohou též studovat. „Máme tady střední odborné učiliště, kde je učíme něco z kovovýroby, něco ve smyslu elektrikářských prací, takže mají nárok a právo se tady proškolit. I my jsme za to rádi,“ vypráví Drahoslav Červinka.
Po úspěšném absolvování vězni dostanou certifikát, na kterém není poznat, že vzdělání získali ve vězení. „Absolvují různé aktivity a kroužky, odborní zaměstnanci se jim věnují, samozřejmě je to dobrovolné, takže se musí přihlásit,“ vysvětluje ředitel věznice.
Objekt věznice má tvar osmicípé hvězdy, proto mu místní s trochou nadsázky říkají hotel Hvězda. Možnost nahlédnout dovnitř má ale jen omezený počet návštěvníků. „Exkurze jsou realizovány zejména se studenty vysokých nebo středních škol. Jsou to studenti právnických nebo sociálních fakult, aby s ohledem na svou budoucí potenciální profesi měli představu o tomto prostředí. Protože s klienty, se kterými pracujeme my, budou v budoucnu pracovat i oni,“ zdůrazňuje Richard Roud.
Vedení věznice také věří, že některé studenty posledních ročníků středních škol prostředí zaujme a namotivuje k práci pro vězeňskou službu. V borské věznici aktuálně chybí kolem 55 dozorců a strážných.
