Muzeum českých Vánoc
K Vánocům neodmyslitelně patří betlémy. Navzdory vládním koronavirovým restrikcím se najdou místa, kde s omezeními zpřístupnili betlémy návštěvníkům. Jako například v Muzeu českých Vánoc v Ořechu v okrese Praha-západ. O historii i současnosti promluvil pro CNN Prima NEWS ředitel muzea Vladimír Glaser.
„Tady v Muzeu českých Vánoc je možné betlémy spatřit především proto, že součástí je takový malý obchůdek, takže splňuje parametry a podmínky toho, aby bylo otevřeno. A když už si přijdete něco koupit, zkrátka a dobře si můžete betlémy mimochodem prohlédnout,“ vysvětlil reportér CNN Prima NEWS Karel Rychlý.
„První betlém postavil František z Assisi jako živý v roce 1223, když chtěl názorně ukázat svým kamarádům a sousedům, jak to asi vypadalo, když se narodil Ježíšek,“ nechal do historie betlémů nahlédnout Vladimír Glaser.
„Potom měly betlémy úspěch jako názorná ukázka narození a začaly se postupně stavět v kostelích po celém světě. Do Čech se dostaly s jezuity o pár set let později,“ popsal Glaser.
V čem jsou české betlémy světovou raritou?
Dnes se podle ředitele muzea vyrábějí betlémy v podstatě ze všech materiálů. „Někdy mám takový pocit, že to až uráží. Když jsem třeba viděl vymačkané plechovky od Coca-Coly a bylo tam napsáno, že to je betlém, tak to už se mi nezdálo až tak umělecké.“
„U nás je běžné, že nejlepší malíři a grafici se věnují betlémářství, obzvlášť tomu lidovému, kdy je tam plno jiných lidí než jen svatá rodina. Ale ve světě tohle normální není,“ zmínil ředitel při pozastavení nad betlémy od Mikoláše Alše nebo Josefa Lady. „Což je důkazem toho, že betlémy jsou v Čechách velmi oblíbené. Podle některých průzkumů si staví betlém doma až 90 procent lidí,“ dodal.
Redaktora Karla Rychlého také zajímalo, odkdy a jaké cukroví se k Vánocům peče. „Cukr se vyrábí průmyslově, a tudíž se dostává do domácností, až v polovině 19. století. Do té doby se sladilo většinou medem, který byl vzácný. Takže zase až tolik toho sladkého naši předci mít nemohli. To nejstarší, co si původně dávali, byly vánočky a podobné pečivo. A dělali si perníky. Perníky – i ten název je od slova peprník, protože byly původně s pepřem. Takže nebyly tak sladké, jak je známe dneska,“ dodal Glaser.
