Kdo zabil naše děti? Indii straší případ domu hrůzy, ve kterém zemřelo 19 lidí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Muž obviněný z kanibalismu a nekrofilie je volný.
Soud kritizuje policii za pochybení a zpoždění.
Ztracené děti, zfalšované důkazy. Kdo je zabil?
Indií i po téměř 20 letech otřásá jeden z nejotřesnějších případů v historii země. Nejvyšší soud totiž propustil muže odsouzeného za vraždy v takzvaném „domě hrůzy“, kde přišlo o život nejméně 19 žen a dětí. Dřívější důkazy podle soudu nebyly důvěryhodné. Rodiny obětí jsou v šoku a chtějí vědět, kdo tedy zabil jejich děti, píše BBC.
Téměř 20 let poté, co policie našla těla 19 žen a dětí poblíž bungalovu přezdívaného „dům hrůzy“ v Indii, se případ opět dostal do centra pozornosti. Surinder Koli, poslední ze dvou odsouzených mužů, byl totiž propuštěn na svobodu. Nejvyšší soud ho 12. listopadu zprostil viny v posledním případu, který proti němu byl veden, a přijal jeho tvrzení, že jeho přiznání – které zahrnovalo přiznání kanibalismu a nekrofilie – bylo vynuceno mučením.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Skupina migrantů znásilnila v Římě mladou dívku. Snoubence donutili přihlížet.
Případ se datuje do prosince 2006, kdy policie identifikovala bungalov v Noidě, předměstí hlavního města Dillí, jako místo, kde byly ženy a děti zabity, rozčtvrceny a některé údajně znásilněny. Podnikatel Moninder Singh Pandher a Surinder Koli, jeho sluha, byli zatčeni poté, co se poblíž jejich domu našly části těl. Odhalení vyvolalo celonárodní pobouření. Rodiče obvinili policii, že ignorovala stížnosti na zmizení dětí, ke kterým docházelo již více než dva roky. Případ také odhalil hluboké sociální rozdíly v Indii: k události došlo v bohaté enklávě, zatímco oběti pocházely převážně ze sousedních slumů Nithari, kde žijí chudé rodiny migrantů.
Oba muži byli odsouzeni za znásilnění a vraždu a strávili několik let v cele smrti. Moninder Singh Pandher byl propuštěn v roce 2023, když soud nakonec shledal nedostatek důkazů. Nyní je i jeho sluha venku z vězení, čímž skončil dlouhý soudní proces v jednom z nejznepokojivějších kriminálních případů v Indii.
Zfalšované důkazy?
Většina rodin obětí již ve čtvrti Nithari nežije, píše BBC. Dvě, které v ní zůstaly, uvedly, že se snaží smířit s rozhodnutím soudu a kladou si otázku: „Pokud to neudělali Pandher a Koli, kdo tedy zabil naše děti?“ V rozhovorech po svém propuštění Moninder Singh Pandher uvedl, že je nevinný. Surinder Koli se od opuštění vězení neobjevil na veřejnosti a nic neřekl, ale jeho právník Yug Mohit Chaudhry konstatoval, že „všechny důkazy proti němu byly zfalšovány“.
Čtěte také
„Po 19 letech, ve 13 případech, v nichž byl odsouzen k trestu smrti, byla jeho nevina prokázána již ve 12 z nich. Zbýval jeden případ, v němž ho pět soudů shledalo vinným a odsoudilo k trestu smrti. Dnes Nejvyšší soud zrušil i ty předchozí čtyři nebo pět rozsudků v tomto případě... Jednalo se o velmi závažná obvinění, ale všechny důkazy byly zfalšované,“ řekl Chaudhry agentuře PTI. „Tento chudák byl falešně obviněn, aby ochránil nějakou mocnou osobu. Všechny důkazy byly falešné, ani jeden z nich nemohl ospravedlnit odsouzení... Tuto otázku byste měli položit CBI (federálnímu úřadu pro vyšetřování), protože je jasné, že CBI, přestože věděla, kdo je skutečným viníkem, vytvořila falešné důkazy proti těmto nevinným lidem a uvěznila je,“ dodal. CBI se k osvobození nevyjádřila.
Mnozí v Nithari se s verdiktem velmi těžko smiřují. „Pokud jsou nevinní, jak to, že byli 18 let ve vězení?“ ptala se Sunita Kanaujiaová se slzami v očích. Její desetiletá dcera Jyoti zmizela v létě 2005. DNA testy později potvrdily, že byla mezi oběťmi. „Bůh těm, kteří ji zabili, neodpustí,“ dodává. Její manžel Jhabbu Lal Kanaujia, jenž se zasadil o odhalení sériových vražd, říká, že po zprávě o zproštění viny Surindera Koliho pocítil naprostou beznaděj a spálil všechny dokumenty související s případem, které za ta léta nashromáždil.
Po léta pracoval jako takzvaný „press-wallah“ – žehlil oblečení bohatých obyvatel lokality – přímo před domem Monindera Singha Pandhera. Po dobu 15 měsíců od zmizení své dcery pravidelně navštěvoval policejní stanici. „Když někdo zmizí, není to uzavřená záležitost. Stane se to ranou. Hnisá to. Vždycky se ptáte, kde jsou, v jakém stavu?“ popsal. V chladný prosincový den roku 2006 byl jedním z lidí, kteří slezli do kanalizace, aby vykopali lebky, kosti a končetiny. Počet lebek byl podle něj „mnohonásobně vyšší“, než by odpovídalo 19 případům. Dnes si neustále klade otázky: „Pokud nejsou vinni oni, kdo tedy? A co se pak stalo s našimi dětmi?“ Ospravedlnění obou mužů mu otevřelo staré rány. Říká však, že si již není jistý, zda v sobě má ještě sílu bojovat. „Jsem starý, zlomený muž,“ pronesl.
Soud kritizoval práci policie a vyšetřovacích orgánů
Ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že „zločiny v Nithari byly ohavné a utrpení rodin je nezměrné“. Soudci osvobodili Surindera Koliho s tím, že soudy se při jeho odsouzení opíraly hlavně o jeho přiznání. Domnívají se, že bylo vynucené po 60 dnech ve vazbě, kde zřejmě docházelo k mučení.
Čtěte také
Soud kritizoval také policii a vyšetřovací orgány za chybné vyšetřování, které se vyznačovalo „nedbalostí a zpožděním“, kvůli čemuž nebyl identifikován „skutečný pachatel“. Vyšetřovatelé podle soudu „zvolili snadnou cestu tím, že obvinili chudého sluhu z domu“. Soud také poukázal na to, že vyšetřovatelé „neprověřili stopy, včetně možnosti obchodu s orgány, na kterou upozornila vládní komise“ ministerstva pro rozvoj žen a dětí. Tehdejší zprávy totiž naznačovaly, že těla byla rozřezána s chirurgickou přesností.
„Pokud nebudou zatčeni policisté, kteří se dopustili pochybení, nedosáhneme spravedlnosti,“ řekl Jhabbu Lal Kanaujia. Hněv vůči policii v Nithari ale není nový. Když se rodiče pohřešovaných dětí obrátili na policii, jejich standardní odpověď – zejména rodičům dívek – byla, že utekly s milencem, líčil Pappu Lal, jehož dcera Rachna byla mezi oběťmi. Zmizela 10. dubna 2006 poté, co šla navštívit své prarodiče, kteří bydleli dva domy od bungalovu číslo D5.
Pappu Lal prý cestoval do jiných měst a států, aby Rachnu hledal. Jeho pátrání skončilo o osm měsíců později v uličce za bungalovem D5, kde byly nalezeny Rachniny šaty a pantofle. Poté, co byla objevena první sada lebek a kostí, obyvatelé vtrhli do domu a napadli policii. Dva vyšší úředníci byli přeloženi a šest policistů suspendováno. Případ byl poté předán federálním vyšetřovatelům. „Kdyby policie zasáhla včas, Rachna mohla být zachráněna. Mnoho dětí mohlo být zachráněno,“ myslí si Pappu Lal.
Rodiny nechtějí vzdát boj
„Je to smutná situace,“ pravila Aruna Aroraová, která byla v roce 2006 předsedkyní Sdružení pro blaho obyvatel této oblasti. „Jak může někdo ještě věřit v trestní soudnictví?“ Zprávy o mizejících dětech v její oblasti ji prý hluboce znepokojily, a proto se vydala za vysokými policejními úředníky a okresním soudcem. „Všechny tyto děti ale pocházely z chudých rodin, takže to nikdo nebral vážně. Teprve poté, co byly nalezeny kosti, lebky a části těl, se úřady případem začaly zabývat,“ kritizovala Aroraová.
Čtěte také
„Stále nemohu zapomenout na hrůzy těch dnů,“ pronesl Pappu Lal s hlasem třesoucím se emocemi. Je však odhodlán se nevzdat. „Půjdu na policii a podám novou stížnost. Musí zjistit, kdo zabil naše děti.“ Dodal, že se chce setkat s premiérem Narendrou Modim a ministerským předsedou státu Yogim Adityanatem, aby je požádal o pomoc při dosažení spravedlnosti. „Náš boj je nyní s vládou. I oni mají určitou odpovědnost za to, aby byli zločinci potrestáni. Nejsou naše děti dětmi Indie?“ ptal se.
Anupam Nagalia z charitativní organizace Better World Foundation, která pomohla Pappu Lalovi a dalším obětem tím, že jim zajistila právníky, však říká, že pro rodiny obětí to zřejmě znamená konec cesty. „Rozsudek vynesl nejvyšší soud v zemi. Nevidím žádné jiné fórum, kde by se nyní mohli odvolat. Jedinou možností pro rodiny obětí je nyní plakat a truchlit,“ uvedl Nagalia. Někteří právní experti tvrdí, že rodiny mají ještě jednu poslední možnost – mohou požádat Nejvyšší soud, aby nařídil nové vyšetřování. Bývalý soudce Nejvyššího soudu Madan Lokur se domnívá, že by výsledek pravděpodobně nepřineslo. „Uplynulo tolik času, důkazy zmizely a možnost nového vyšetřování je nemožná.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Drama s dojemným koncem. Policista v USA oživil půlroční miminko, chlapec mu pak usnul v náručí.
vaclav.cerny@iprima.cz
