Legendární dvojici československé pohádky utvořili „Popelka“ Libuše Šafránková a „princ“ Pavel Trávníček. Zprvu, když se dozvěděl, že jeho filmová princezna zemřela, vůbec prý nechtěl s médii mluvit. Nakonec svůj postoj přehodnotil a na svou kolegyni zavpomínal i veřejně. „Byla zvláštní talent, to se nedá naučit,“ řekl. Rozhovor s hercem Trávníčkem přinesl slovenský web Nový čas.
Trávníček podle svých slov nejprve smutné zprávě nemohl uvěřit. „Byl jsem právě na zahradě, vůbec nic jsem netušil. Velmi, velmi mě to zaskočilo. V první chvíli jsem to bral jako neověřenou zprávu. Když se potvrdila, nastala mediální smršť telefonů. Nebral jsem ani jeden, nedokázal jsem s médii komunikovat,“ popsal herec Pavel Trávníček webu Nový čas.
Tak, jako snad celou veřejnost, i Trávníčka zpráva o smrti herečky Libuše Šafránkové šokovala. „Musím se s tím vyrovnat. Ve všem se vždy snažím hledat optimistické řešení, v žádném případě nejsem pesimista. Byl bych nejradši, kdyby se ke mně dostávaly jen pozitivní zprávy. Časem však člověk pochopí, že život je, jaký je, a my to musíme přijmout. Může se to stát komukoliv a kdykoliv. Život je silnější než my, příroda je silnější než my. Ale za chvíli zas vyjde slunce a život jde dál, a tak to musíme brát,“ rozjímal Trávníček.
Opravdová, statečná, veselá
Libuše Šafránková zemřela minulou středu ve věku 68 let. Co bylo příčinou její smrti, se zatím neví. V poslední době se však spekulovalo o tom, že rakovina plic, se kterou bojovala před šesti lety a při nevyhnutelné operaci přišla o pětinu svého dýchacího orgánu, udeřila znovu.
Trávníček podle svých slov věřil, že kolegyně už je v pořádku. „Myslel jsem si, že je to navždy pryč a nic podobného se už opakovat nebude. Líba měla veselou náturu, byla statečná ve všem, co dělala. Byla opravdová, život neklamala, prožívala ho na plné pecky tak, jak se má. Ten atomový náboj, který v sobě každý člověk má, byl u ní velmi silný. Vždy u ní vítězil život, který přinášel příjemné věci. Ty nepříjemné se naučila překonávat,“ vylíčil herec.
„Když se to člověk naučí, je silnější. Líba byla v tomto směru do života silně vybavená,“ dodal. Herečka se podle něj jednou mezi řečí zmínila, že natočila i jiné filmy než Tři oříšky pro Popelku, kde si zahrála právě s Trávníčkem. „Člověk může mít po krk neustálého omílání jedné a té samé herecké role, filmu. To je ale oběť, kterou herec musí podstoupit,“ vysvětlil Trávníček.
„Když se pohádka točila, byl rok 1973. Filmová technika byla proti dnešní primitivní, filmování bylo velmi komplikované. Mnohokrát to bylo utrpení, hlavně v zimě, když bylo −15 stupňů. Ale byli jsme mladí a vydrželi jsme to. Nikoho tehdy nenapadlo, že by z toho mohl být tak slavný film,“ popsal Trávníček.
V Babičce byla ještě dítě, vzpomíná herec
Byť Popelka patří mezi její nejslavnější role, Libuše Šafránková si zahrála ve spoustě filmů. Herecké nadání měla už odmalička. Před kamerou se poprvé objevila v sedmnácti letech, když ve dvoudílné televizní adaptaci Babičky od Boženy Němcové ztvárnila postavu Barunky.
Děti i dospělí herečku znají i z pohádek Třetí princ nebo Princ a Večernice, kde si Libuše Šafránková zahrála Večernici. Obsazení ale našla i v komediích, zahrála si například ve filmu Vrchní, prchni! od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, ve Slavnostech sněženek od Jiřího Menzela, v Obecné škole od Jana Svěráka či v oscarovém snímku Kolja rovněž od Jana Svěráka.
Trávníček se s Libuší Šafránkovou na place potkal také při natáčení zmíněné pohádky Třetí princ. I na to rád vzpomíná. „Točili jsme v Adršpašsko-teplických skalách, v jedinečné přírodní rezervaci. Bylo to dobrodružné natáčení a myslím, že se film vydařil. S Líbou jsme byli už o něco starší, vyspělejší, zkušenější, točilo se nám spolu velmi dobře,“ připomněl Trávníček.
„Když natáčela Babičku, byla skutečně ještě dítě, ačkoliv velmi talentované. Byla to její první velká herecká zkušenost. Mojí první velkou rolí byl právě princ v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Ocitl jsem se tedy mezi ostřílenými herci,“ doplnil Trávníček.
Trávníček: Dokázala sama se sebou žít, tím byla trochu zvláštní
Libuše Šafránková podle něj dokázala během natáčení emoce dávat i přijímat. „Ta aura u ní určitě byla. A samozřejmě obrovský talent. Když Líba hrála, v jejích očích jste vždy viděli velkou sílu a pravdu. Nelhala, říkala, co cítila. Pojmenovávala věci pravým jménem. Jako herečka pracovala s emocemi, každé její slovo, gesto mělo velkou sílu. Byla zvláštní talent, to se nedá naučit. Každého to vždy zarazilo, jaká v ní byla síla a pravda,“ vystihl herec.
Když se dotočilo, Libuše Šafránková se prý málokdy šla s celým štábem bavit. „Nebyla ten typ. Spíš se držela trochu stranou, jako by přemýšlela, co se bude točit. Určitě to nebylo tak, že by se stranila kolektivu, jen byla ráda sama se sebou. Dokázala sama se sebou žít, tím byla trochu zvláštní,“ vzpomínal Trávníček.
Stejně tak si podle něj střežila své soukromí, a to nejen před veřejností a médii, ale také před kolegy. „Lidé si myslí, že se jako herci setkáváme denně, chodíme spolu na kávu, na pivo… To však není pravda, herci se vídají většinou jen při práci. Když nás dá dohromady televizní nebo filmové natáčení, vidíme se každý den. Když ale padne poslední klapka, popřejeme si hodně štěstí, štáb se rozejde, a každý se odebere svou cestou,“ dodal Trávníček.
Tagy:
film
natáčení
herci
smrt
pohádka
Tři oříšky pro Popelku
Libuše Šafránková
Pavel Trávníček
Popelka
Třetí princ
