Díky spolupráci anatomů, kliniků a dalších odborníků se péče o pacienty stále posouvá. (Ilustrační snímek) Zdroj: Getty Images
Anatomie není jen teoretickým oborem představujícím základní kámen při výuce mediků. Ve spolupráci s klinickými obory také pomáhá zlepšovat diagnostické a léčebné postupy. Díky dárcovskému programu je možné pracovat se skutečnými těly zemřelých, která jsou využívána jak k výuce studentů lékařství, tak právě ke klinicko-anatomickým studiím a dalšímu vzdělávání lékařů. Mezi úspěchy se řadí například nové strategie léčby, řešení inkontinence či náhrady klitorisu.
V České republice má každý anatomický ústav vlastní dárcovský program. Anatomický ústav 1. LF UK má ve svém registru zhruba šest tisíc potenciálních dárců a ročně přijme 50 až 60 těl zemřelých.
Těla dárců slouží primárně pro výuku pregraduálních studentů – ve všech programech se jedná o zhruba tisíc studentů ročně –, ale vzdělávání probíhá i v rámci postgraduálního studia nebo při specializovaných klinicko-anatomických kadaverických kurzech.
ČTĚTA TAKÉ: Je to lepší než předtím. Každý se ptá, zda pípám, žertuje Mirai po operaci čelisti
„Na vzdělávání klademe velký důraz a spolu s řadou klinik pořádáme nejrůznější akce a workshopy,“ uvedl na akci k představení spolupráce s anatomy přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Ondřej Naňka a dodal: „Účastníci si na těchto akcích mohou svoje znalosti ověřit před tím, než je aplikují u skutečných pacientů. Zároveň si rozšiřujeme znalosti i my anatomové.“
Jak na akci experti několikrát zdůrazňovali, bez anatomie by řada věcí a postupů neexistovala. Podle nich se jedná o princip, kdy mrtví učí živé – a pomáhají i živé léčit.
Nová strategie léčby
Jedním z výzkumných témat je nádorová biologie, kdy cesta k úspěchu vede přes těsnou spolupráci anatomů s genetiky a kliniky. V posledních 20 letech se stále více prosazuje myšlenka, že vývoj nádoru je ovlivněn interakcemi nádorových buněk s nenádorovými, které vytvářejí mikroprostředí nádoru.
Základním zjištěním byla skutečnost, že jedním z hlavních komunikačních kanálů v nádorech je signalizace pomocí takzvaného interleukinu 6 (IL-6). Tato skutečnost vedla v období koronavirové pandemie k návrhu nové strategie léčby, která byla úspěšně komercializována.
„Ve spolupráci s Biotechnologickým ústavem AV ČR jsme připravili nové inhibitory (látky) receptoru pro IL-6, které byly patentově chráněny s možným využitím v protinádorové terapii a léčbě autoimunitních onemocnění,“ vysvětlil Karel Smetana z Anatomického ústavu 1. LF UK.
Spolupráce zachraňuje i životy
Spolupráce anatomů s kliniky vedla také ke zlepšení života s inkontinencí, tedy únikem moči. Pacientkám, které trpí stresovou inkontinencí, je možné pomoci prostřednictvím takzvané tahuprosté vaginální pásky či inkontinenční pásky. Ty byly zavedeny do klinické praxe na základě výzkumu mechanismů vzniku stresové inkontinence moči. Při správném provedení mají vysokou úspěšnost a minimum komplikací.
První technika zavedení inkontinenčních pásek byla bohužel spojena se závažnými komplikacemi jako je silné krvácení, poranění střeva nebo dokonce s úmrtími. Pro snížení rizika komplikací byla nutná přesná znalost anatomických poměrů.
ČTĚTE TAKÉ: Unikátní úspěch lékařů z Brna. Půlroční Oliver má po operaci mozku šanci na plnohodnotný život
„Na základě spolupráce s Anatomickým ústavem 1. LF UK jsme prokázali příčinu selhávání pásek a vysvětlili i příčiny komplikací,“ upozornil Jaromír Mašata z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN. Výsledky společné práce kliniků a anatomů byly mezinárodně publikovány a pomohly ke stažení některých typů pásek z trhu.
Náhrada klitorisu
Z další spolupráce anatomů a kliniků vzešel operační postup umožňující při konverzní operaci „male to female“ – tedy z muže na ženu – transsexuálů bezpečně konstruovat citlivou náhradu klitorisu. Podstatou byly detailní znalosti zohledňující průběh nervů zásobujících žalud penisu, z kterého je „neoklitoris“ vytvářen.
Popsání vztahu tohoto nervu ke stydké kosti pomohlo také lépe objasnit vznik útlakového syndromu, který se projevuje bolestmi v oblasti zevního genitálu u cyklistů při nesprávné konstrukci sedla.
Jedním z limitujících faktorů dalšího vývoje je však klesající počet anatomů – lékařů i nelékařů. Společenská a finanční atraktivita oboru není totiž ve srovnání s klinickými obory vysoká.
„Nejsme jen učitelé nebo nudní vědci, významně přispíváme i do reálné medicíny,“ vysvětlil Naňka. „Je potřeba soustředit se na financování teoretických a klinických oborů a nedovolit, aby byl rozdíl tak propastný,“ uzavřel přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK.
S Anatomickým ústavem 1. LF UK v rámci klinicky orientovaného výzkumu spolupracuje více než desítka klinických pracovišť. Úzce kooperuje například s Klinikou ortopedie 1. LF UK a ÚVN, Klinikou gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN, III. chirurgickou klinikou 1. LF UK a FN Motol, Klinikou rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN nebo s Klinikou otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol. Tato mezioborová spolupráce má pak přesah i do publikační činnosti.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Loňské očkování vás nezachrání. Šíří se nová varianta covidu, experti vyzývají k vakcinaci
