KLDR

Ukrajinskému 413. praporu Raid v Doněcké oblasti se povedlo zničit vzácný salvový raketomet M-1991, který ruské armádě dodala Severní Korea. K likvidaci zmíněného stroje došlo kdesi ve směru na Novopavlivku. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je v průběhu ruské agrese složité nezávisle ověřit.

Severní Korea vyšle tisícovku ženistů a 5 000 armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v ruské Kurské oblasti, kam loni v srpnu vpadly ukrajinské jednotky. Oznámil to v úterý podle tiskových agentur tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta Sergej Šojgu po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v hlavním městě KLDR.

Severokorejská televize po třech měsících zveřejnila snímek vůdce Kim Čong-una s dalšími muži, na kterém nově odstranila námořního velitele spoluzodpovědného za květnové neúspěšné spuštění lodě na vodu. Informovala o tom agentura Jonhap.

Severní Korea kritizuje plán Spojených států na vytvoření futuristického protiraketového štítu Golden Dome (Zlatá kupole). Uvedla, že by mohl „proměnit vesmír v potenciální pole jaderné války“, informuje web BBC. Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa se nelíbí ani Číně.

Diktátor, který z Albánie vybudoval evropskou KLDR a jednu z nejuzavřenějších zemí světa. Před 40 lety zemřel Enver Hodža. Jeho čtyři dekády trvající vládu provázelo mnoho bizarních skutečností, které znějí takřka neuvěřitelně. Hodža byl zarytým komunistou, postupně se ale rozhádal se soudruhy z Jugoslávie, SSSR i z Číny. Během svého přesvědčení, že Albánie je poslední socialistickou zemí, nechal z panického strachu vystavět stovky tisíc „jaderných“ bunkrů. Kromě toho také stihl zakázat prodej aut. I když některá rozhodnutí „balkánského Stalina“ znějí až směšně, je třeba připomenout, že trest smrti hrozil v Albánii i dětem starším dvanácti let.

Tisícům ukrajinských vojáků, kteří loni v létě provedli překvapivý výpad do Kurské oblasti, nyní hrozí obklíčení ruskou armádou. Té se díky úspěšné protiofenzivě povedlo Ukrajince částečně odříznout. Jde o velmi špatnou zprávu pro Kyjev, který chtěl získanou kořist na ruském území využít jako páku pro budoucí mírové rozhovory s Moskvou.

Ukrajinské síly, které v uplynulých dnech podnikly v ruské Kurské oblasti novou ofenzivu a získaly několik kilometrů území navíc, ve svém manévru využily taktiku dříve úspěšně používanou právě Rusy. Jde o kombinaci poctivého průzkumu a rychlé přepravy vojáků za nepřátelské linie, vysvětluje vojenský analytik magazínu Forbes David Axe. Není však jasné, zda se Ukrajincům vůbec bude chtít nově získané pozice dlouhodobě držet.

Po období patu využili Ukrajinci přesunů v řadách Rusů v Kurské oblasti a dobyli několik kilometrů území. Jde o náznak nové ofenzivy Kyjeva proti okupantům přímo na jejich území. Co stojí za tím, že se Ukrajincům daří pokračovat ve výpadu?

Členové ukrajinských speciálních operačních sil (SOF) odrazili další masivní útok armády KLDR v ruské Kurské oblasti. K likvidaci nepřátel jim stačily útočné pušky, odstřelovací pušky a granátomety. Severokorejská strana měla přijít o více než 60 vojáků. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů je v průběhu války složité nezávisle ověřit. Ukrajinská operace u Kursku je přímou reakcí Kyjeva na probíhající ruskou invazi.

Zadržení severokorejských vojáků předcházela dlouhá příprava a pozorování. Pro web The Kyiv Independent to popsali dva ukrajinští vojáci, kteří se mise v Kurské oblasti účastnili. Zároveň uvedli, že Severokorejci jsou mnohem lépe fyzicky i psychicky připraveni než jejich ruští kolegové.

Rozbombardovaná půda a hromada zničených obrněnců i bezvládných těl povalujících se po zemi. Tak by se dal popsat pohled na krajinu Kurské oblasti, v níž zuří krvavé boje mezi ukrajinskou a ruskou armádou. Ukrajinci nyní v okolí Kursku zahájili nové ofenzivní operace. Podle analytiků by výsledek zmíněných střetů mohl být zásadní pro budoucí vyjednávání o příměří.

Čína a Rusko nadále postupují „ruku v ruce“ po spravedlivé cestě neangažovanosti, nekonfrontace a neútočení na jakoukoli třetí stranu, přičemž Peking je odhodlán přispívat ke „světovému míru“. V novoročním pozdravu adresovaném svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi to v posledním dne roce uvedl čínský prezident Si Ťin-pching, informovaly agentury Reuters a AFP. Ruskému vládci popřál k Novému roku také severokorejský vůdce Kim Čong-un.