Knížák bude mít pohřeb jako Gott nebo Chramostová. Vdova souhlasila se státními poctami
Výtvarník, hudebník a pedagog Milan Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, bude mít pohřeb se státními poctami. Na pondělním zasedání o tom rozhodla vláda, informoval vicepremiér Karel Havlíček (ANO). S plánem kabinetu poté vyslovila souhlas rodina. Vláda stejně rozhodla také v únoru v případě herečky Jany Brejchové, její rodina však nabídku naopak nevyužila.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) na síti X uvedl, že rozhodnutí vlády má zajistit důstojné poděkování člověku, který po desítky let formoval české umění, kulturu i několik generací umělců. Ministerstvo podle něj připraví poslední rozloučení společně s rodinou a dalšími zapojenými institucemi. „Termín i podrobnosti oznámíme až po dohodě s rodinou,“ uvedl.
ČTĚTE TAKÉ: Poplach v Česku. Hrozbu bombového útoku na úřadech a v obchodech po celé zemi řeší policie
„Není to státní pohřeb, je tam vícero kategorií. Ale je to například pohřeb, jako měla paní (Vlasta) Chramostová, která byla rovněž disidentkou a rovněž tam zůstal v té oblasti kultury určitý otisk,“ uvedl na tiskové konferenci ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).
S pohřbem se státními poctami vyslovila souhlas vdova po zesnulém výtvarníkovi Marie Knížáková. „Mám jasno hned, protože můj muž byl úžasný člověk. Pro tuhle zemi udělal opravdu maximum, čeho byl schopen. Myslím, že si to zaslouží,“ řekla ČTK Knížáková. Datum a místo veřejného rozloučení zatím nezná.
Stejný pohřeb měl Gott
Pohřeb se státními poctami měl na podzim 2019 zpěvák Karel Gott, koncem roku 2023 byl se státními poctami pohřben také bývalý ministr zahraničí a někdejší kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg. Pohřeb se státními poctami provází méně formalit než státní pohřeb, který se týká mimořádně významných osobností.
Podle bývalého hradního ceremoniáře a nynějšího poradce ministra zahraničí Jindřicha Forejta je znakem pohřbu se státními poctami přítomnost státní vlajky nebo účast vojáků. Poprvé se tak stalo při pohřbu bývalého ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010. V roce 2016 vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami gymnastce Věře Čáslavské, o podobném pohřbu se mluvilo už v případě atleta Emila Zátopka v roce 2000. V obou případech to odmítla rodina.
Knížák se stal po takzvané sametové revoluci rektorem pražské Akademie výtvarných umění, poté 12 let řídil Národní galerii. Už od 60. let minulého století patřil k výrazným osobnostem moderního umění - stál u zrodu českého undergroundu, ovlivnil generace umělců, jeho názory současně provokovaly a polarizovaly společnost. Jeho odchodem ztrácí česká kultura jednu ze svých nejvýraznějších tváří, shodli se politici.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tvrdě jste se přepočítali, soptí Írán a Ukrajině slibuje odvetu. Hrozí spojení válek
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
