Máte špatné jaterní testy, i když vás netrápí žádné příznaky onemocnění a ani lékař vám neřekl nic konkrétního? Zpozorněte, a to zejména pokud jste do počátku 90. let měli kontakt s krví – formou transfúze, tetovacích jehel nebo třeba jednorázového užití drogy injekcí. Své si zažila paní Táňa, která až po 35 letech od porodu císařským řezem vyřešila záhadu, proč její jaterní testy vykazovaly velké výkyvy. Během porodu se totiž nakazila žloutenkou C. Nemoc zaléčila léky a játra jsou konečně v pořádku, jenže ne každý příběh končí šťastně.
V roce 1990 paní Táňa přivedla na svět syna císařským řezem. A právě během pobytu v nemocnici se pravděpodobně nakazila virovou infekcí, která se v šestinedělí projevila žloutenkou. Tenkrát byla specifikovaná jako non-A, non-B, jak byla před objevem viru označována také žloutenka typu C.
ČTĚTE TAKÉ: Rakovinu můžete odhalit i při jídle: Podívejte se na příznaky, na které je nutné dávat pozor
„Lékaři měli na příčinu dva názory. První byl, že mi píchali nějaké injekce na udržení těhotenství déle, než měli, a že se tedy jednalo o reakci organismu, ‚lékovou žloutenku‘. Druhou hypotézou bylo, že byl syn příliš veliký a tlačil mi na játra. Kvůli žloutence jsem se nakonec dostala na infekční oddělení. Ve finále ani přesně nevím, jak mě tam léčili. Myslím, že mi dávali kortikoidy. Nicméně po několika dnech mě pustili domů,“ popisuje pacientka Táňa.
Ze zoufalství se mazala sádlem
Následující roky chodila paní Táňa na pravidelné kontroly k praktickému lékaři. O pět let později, v roce 1995, měla zhruba trojnásobně zvýšené hodnoty jaterních enzymů ALT a AST. Jenže kvůli tomu, že tou dobou pracovala v Chorvatsku – kde byly různé virózy – se její lékař domníval, že za výsledky může stát přechozená mononukleóza.
„Vzhledem k tomu, že jsme se chystali na dovolenou do zahraničí, tak jsem víc svou diagnózu neřešila. Navíc jsem po našem návratu měla jaterní testy v pořádku,“ vzpomíná. Jenže zhruba od roku 2000 se u paní Táni znovu objevily značné výkyvy v jaterních testech (u enzymů ALT a AST) a trvaly víceméně do současnosti.
„Doktorka mi dávala takové obecné rady – nejíst uzeniny a užívat ostropestřec. Sama jsem si koupila i další podpůrná léčiva. Měla jsem totiž strach, že by mi testy vylítly ještě mnohem víc, kdybych je neužívala. Musím přiznat, že jsem zkoušela i alternativu. Byla jsem z toho už tak zblblá, že jsem navštívila léčitele a dala na jeho rady – rozmačkala listy zelí, pomazala se sádlem a obložila se tím. Zpětně se za to stydím, ale byla jsem z toho opravdu zoufalá,“ pokračuje.
Žloutenku C testy nevyloučily
Zhruba před 16 lety absolvovala paní Táňa fundoplikaci: operaci žaludku. Před zákrokem podstoupila několik předoperačních testů. Žila v domnění, že jedním z nich byl i ten na žloutenku C. Jak se však později dozvěděla, vyloučili u ní pouze žloutenky A a B.
„Hepatitida C byla objevena v roce 1989. Do té doby lékaři uměli diagnostikovat virovou hepatitidu A, hepatitidu B a zbylé případy, po vyloučení těchto dvou infekcí, jsme označovali jako non-A, non-B. Po objevu viru hepatitidy C se ukázalo, že ve více než 90 procentech případů z této třetí skupiny se jedná o žloutenku C, správněji infekci virem hepatitidy C nebo hepatitidu C,“ vysvětluje Petr Urbánek, přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha a místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zákeřný komáří virus dorazil už i do Evropy: Není na něj lék. Jak poznat horečku OROV?
„Paní Táňa mohla být nakažena nějakou intervencí typu krevní transfuze, převod plazmy, převod krvinek a podobně. Císařský řez podstoupila v roce 1990, dárci krve se ale u nás testují až od roku 1992,“ podotkl.
Chovali se ke mně jako k sexuální pracovnici
Hepatitida C se typicky ve svém dlouhodobém – třeba i několik desetiletí – trvajícím průběhu projevuje jako křivka sinusoida. Sice není tak pravidelná, ale chvíli jsou jaterní testy vyšší, pak mohou být naopak dva či tři měsíce úplně normální nebo skoro normální. Paní Táňa si také vyslechla, že by mohla mít nějaké autoimunitní onemocnění jater, diagnostika se však nedotáhla do konce, protože potvrdit nebo vyloučit ho může komplex specializovaných vyšetření, včetně jaterní biopsie.
Na konci jara 2024 paní Táňa potřebovala podstoupit gynekologický zákrok. Opět musela absolvovat několik předoperačních vyšetření a v rámci nich bylo provedeno i krevní vyšetření na žloutenku C.
„Jakmile se diagnóza potvrdila, byla jsem nemile překvapená, jak se ke mně choval zdravotní personál. Byla jsem poučená, že žloutenka C se přenáší tělními tekutinami, ale lékařka se mnou bohužel jednala jako se sexuální pracovnicí. A já se vůbec nemohla bránit, protože jsem netušila, kde jsem se nakazila. Stále jsem mylně žila v domnění, že to nemohlo být při porodu, protože mi mezitím údajně dělali testy na žloutenku C,“ vzpomíná paní Táňa.
Zákrok jí z bezpečnostních důvodů prováděli jako poslední a následně ji chtěli poslat na infekční oddělení, což paní Táňu značně traumatizovalo – věděla, že nežije rizikovým způsobem života. Napadla ji ale spásná myšlenka: zkusí se sama objednat u specialistů na játra, tedy na hepatologii, kde ji víceméně hned přijali.
Bezbolestná vyšetření
Pro paní Táňu byla úleva, že neskončila hospitalizována na infekčním oddělení, ale v poradně na gastroenterologii-hepatologii s podezřením na hepatitidu C. „Ráno jsem přišla do sesterny, kde mi nabrali krev a odeslali ji do laboratoře. Poté mi provedli elastografii jater, poklepávání na boku, které je naprosto bezbolestné,“ vzpomíná paní Táňa a dodává: „Ještě v ten samý den jsem dostala výsledky, lékař mě hned přijal a předal mi léky, které hradí zdravotní pojišťovna.“
Speciální vyšetření na žloutenku C probíhá neinvazivně. Stěžejní je vyšetření krve, které prokazuje přítomnost viru v krvi. Dále se využívá ultrazvukové vyšetření tuhosti jater (elastografie jater), které prokáže, kolik vaziva člověk v játrech má, a tedy, jak významně jsou jeho játra nemocná.
„Podle výsledků elastografie se nastavuje pacientský postup po skončení léčby, jejíž úspěšnost je 99,9 procent a spočívá v podání jedné nebo tří tablet po dobu dvou či tří měsíců. Jakmile pacienta vyléčíme, pečujeme o něj podle výsledků vstupní elastografie. Pokud nebude mít virus v krvi a nebude mít jaterní cirhózu, pacient je zdravý a může být uvolněn z další specializované péče. Zajímavé je, že nemůžeme říci, že člověk nakažený 30 let bude mít zákonitě cirhózu a jedinec s nákazou tři roky ji mít nebude,“ upřesňuje Urbánek.
Příběh paní Táni není zdaleka jediný. Může být také inspirací pro ostatní, kteří mají řadu let zvýšené jaterní testy a stále neví, co by mohlo být příčinou.
„Jsem ráda, že můj manžel a syn žloutenku C nemají. V současnosti cítím kromě úlevy také velký vztek sama na sebe, že jsem měla být důslednější. Ale na mou obranu jsem se mylně domnívala, že mi před fundoplikací dělali i test na žloutenku C. Naštěstí po léčbě jaterní testy dopadly dobře, dlouholetý problém byl vyřešen,“ svěřuje se paní Táňa.
ČTĚTE TAKÉ: Vyšetření střeva Margita odkládala kvůli studu. Zhoršení stavu nakonec odhalilo nádor
„Všem, kteří mají vyšší jaterní testy a byli v minulosti na nějaké operaci, doporučuju zajít si udělat speciální test na žloutenku C. Stojí to jen zavolání na hepatologii a den času. Vrátí se vám to v podobě zdravých jater,“ vzkazuje.
Nemoc odhalí jenom speciální test
„Dokud někdo nemá vyšetření na anti-HCV protilátky, nemůže říct, že se s virem hepatitidy C nepotkal. Existuje jen jediné vyšetření, a to vyšetření právě protilátek anti-HCV prokazující, jestli jsem s virem v kontaktu byl, nebo nebyl. Pokud ano a následné vyšetření prokáže, že virus v krvi stále přítomen je, pomůže léčba hrazená zdravotní pojišťovnou,“ shrnuje Urbánek.
Pokud máte podezření na nákazu žloutenkou C, můžete se objednat na testy na pracovišti patřící mezi centra léčby virové hepatitidy C. Jsou dvojí odbornosti: „infekce“ a „gastroenterologie a hepatologie“. Po celé republice jich je 25 a jsou regionálně dostupná.
