KOMENTÁŘ: Modlete se a chlastejte. Polští politici vsadili před volbami také na Boha a pivo
Vůdce polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński v blížících se parlamentních volbách opět sází na věrného nadpozemského spojence. Boha. Zda mu požehnání shůry vystačí v říjnovém klání, není jisté. Proto se u severních sousedů hodně mluví o možném spojenectví Kaczyńského partaje s krajně pravicovou koalicí Konfederace. Ta se víry nevzdává a stejně jako vládní strana stojí za absolutním zákazem potratů, mladší ročníky navíc zaujala propagací bezmezného pití piva. Modlete se a chlastejte! Na billboardech takový slogan nevisí, přesto jeho šiřitelům může přinést úspěch.
V roce 2029 bude mít Polsko tvář bigotního teokratického státu, v němž bude zakázán Facebook i další sociální sítě. Tak v roce 2019 uvažoval polský literát Ziemowit Szczerek, když strana Právo a spravedlnost vedená Jarosławem Kaczyńským jasně vyhrála poslední volby do Sejmu.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajinci opakovaně veřejně ponižovali Němce. Poláci si to líbit nenechají, říká Drulák
Zopakuje Kaczyński úspěch i v říjnovém boji o parlament? Ve spojení s krajně pravicovou a nevypočitatelnou koalicí Konfederace by se to stát mohlo, ačkoliv oba subjekty zatím povolební spolupráci odmítají.
Můj plán: Půllitr na ex!
Čtěte také
Konfederace svoboda a nezávislost (Konfederacja Wolność i Niepodleglość) spojuje několik bizarních partají z polské krajní pravice, včetně monarchistů. Nejvíce je nyní slyšet spolupředseda celého seskupení Sławomir Mentzen. Teprve šestatřicetiletý politik má břitký jazyk a téměř dva miliony sledujících na sociálních sítích. Nehlásá ovšem nic demokratického, spíše populistické výkřiky, které mu sliny zrovna přinesou na jazyk. „Můj plán pro budoucnost: pivo na ex, zrušení daní, sociálních dávek, inflace a levičáků,“ tvrdí například. Zároveň ubral plyn, pokud šlo o antisemitské výroky a vsadil raději na plné půllitry.
Už dva roky třeba jezdí republikou s pořadem Na pivo s Mentzenem. A chlubí se, že během mítinků vypije asi čtyři sklenice, někdy i více. Na konci května ho na jednom setkání zachytily kamery ve stavu, kdy už sotva stál na nohou. Lídr ale jakékoliv kritiky odráží čelem a protivníkům dokáže vyrazit dech. „Včera jsem se pořádně opil, pivo jsem pil až do pěti hodin ráno,“ obhajoval video, které mu mělo ublížit.
Polsko zaplavené pivem
Příznivci za tuhle upřímnost Mentzenovi zatleskali, lékaři však bijí na poplach. V Polsku se vždycky hodně chlastalo, nyní se jen mění preference. Kořalku postupně střídá pivo, to se přitom vyrábí v silnější verzi než v České republice. Desítku ani jedenáctku v krámu nekoupíte, běžné pivo obsahuje 5,2 až 6 procent alkoholu, často i více, nicméně za cenu české dvanáctky. Loňská zpráva Jagellonského institutu má příznačný a z lékařského hlediska až přízračný název: „Polsko zaplavené pivem“. Studie přinesla ohromující statistiku. Každý Polák starší než 15 let vypije ročně 272 plechovek piva, tedy 136 litrů.
Z tohoto pohledu už pivaři od Baltu dokonce dohnali odchovance Prazdroje, přičemž Plzeň obsahuje jen 4,4 procenta alkoholu. „V zemi, která má vážný problém se zneužíváním alkoholu, je propagování piva mladým politikem v rozporu s platným zákonem o výchově ke střízlivosti,“ tvrdí sice MUDr. Krzysztof J. Filipiak z lékařské fakulty Univerzity Marie-Curie Skłodowské, ovšem Sławomir Mentzen dál harcuje zemí s bečkami piva.
Lídry posílá do blázince
Čtěte také
Vládnoucí Právo a spravedlnost (PiS) i opoziční Občanskou platformu (PO) Mentzen napadá, kde jen může, v tuto chvíli je to ale především tah, aby si udržel mladé voliče, kteří mu fandí na sítích. Stárnoucí lídry dvou nejsilnějších stran Jaroslawa Kaczyńského (74) i Donalda Tuska (60) proto bez skrupulí označuje za geriatrické pacienty, kteří patří na psychiatrii. Polští komentátoři přesto uvažují, že Mentzen nakonec může s Kaczyńským zasednout v jednom kabinetu, nebo tiše podporovat menšinovou vládu PiS, kterou by možná dál řídil současný premiér Mateusz Morawiecki.
Lídři Konfederace si teď hlavně užívají, že tvoří pověstný jazýček na miskách vah, který může spolurozhodnout o budoucím směřování země. Průzkumy společnosti IBRiS z 22. září dávají vládnoucí PiS 30 procent hlasů, opoziční PO 26 hlasů, na třetím místě se pak drží právě Konfederace, kterou by nyní volilo 10 procent Poláků. A Sławomir Mentzen s ještě větší vervou káže pivní pravdy: „V životě musíte dělat, co chcete, a já moc rád piju pivo.“ Zároveň se prsí vírou v Boha a brojí proti potratům, migrantům, levici i Evropské unii, což jsou i hesla PiS.
Kam teď ale vlastně kráčí střední Evropa? U slovenských sousedů se na politické výsluní vrací Robert Fico, který měl blízko k řadě kontroverzních osob, na jejichž nekalou činnost poukazoval zavražděný novinář Ján Kuciak. Zhruba desetiprocentní podporu mají na Slovensku i bývalí náckové, kteří se sešli v nové platformě s názvem Republika. A předvolební kampaní tam hýbou hlavně vulgarismy a fyzické potyčky politiků. Polsko je na tom obdobně, potká snad takový propad politické kultury i Českou republiku?
Prasečák jménem Polsko
„Polsko se stává prasečákem,“ přemítá komentátor Wojciech Czuchnowski v liberálním polském deníku Gazeta Wyborcza. Podnítil ho k tomu výrok prezidenta Andrzeje Dudy, který označil za svině všechny Poláky, kteří vyrazí do kin na film Hranice režisérky Agnieszky Hollandové, dílo mělo v polských kinech premiéru v pátek 22. září. „Jenom svině sedí v kině,“ řekla doslova hlava státu v souvislosti s významnou umělkyní, která před deseti lety oslovila v kinech i tisíce Čechů příběhem Hořící keř o Janu Palachovi.
Čtěte také
Ve filmu Hranice přitom Hollandová jen realisticky zpodobnila migrační krizi na bělorusko-polských hranicích, přičemž snímek už stačil získat Zvláštní cenu poroty na benátském filmovém festivalu. Vládnoucí síly v Polsku by ovšem dílo nejraději vyřadily z distribuce. Z nesmlouvavé ochrany východní hranice s Běloruskem si totiž udělaly předvolební marketing, režisérka ale ukazuje i odvrácenou tvář tvrdého postoje státu vůči migraci ze zemí třetího světa.
Agnieszka Hollandová si kvůli agresivitě některých příznivců prezidenta i vládní strany musela najmout ochranku. Štvavá kampaň připomíná atmosféru druhé republiky v meziválečném Československu či nástup komunismu v roce 1948. Paradoxní je, že právě v těchto dnech vyplouvají na povrch další detaily rozsáhlého korupčního skandálu ve vládě PiS a mezi ministerskými úředníky. Za tučnou úplatu vydávali tisíce pracovních víz osobám z afrických a asijských zemí. Kážou vodu a pijí víno.
Radio Maryja a pivo
Trvalou adresu mám jen osm kilometrů od polských hranic, takže v rámci sledování předvolební kampaně si občas pustím i bigotně katolickou stanici Radio Maryja. Ta nepokrytě podporuje Kaczyńského a PiS už znova vidí u vládního kormidla. Stanice straší posluchače také další invazí migrantů, LGBT komunit a dokonce i rozpadem vlasti, pokud zvítězí opozice. Nikdo jiný než současná vláda totiž prý nedokáže ubránit zemi před případným ruským vojenským útokem.
„Pravdou je, že vyhrajeme volby,“ odvysílalo Radio Maryja i sebevědomé poselství Jarosława Kaczyńského. Pravdou je, že Polsko zůstává nejvíce katolickým státem na světě a PiS má opět veřejnou podporu od katolického kléru napříč celým Polskem. A protože každou neděli bývají polské římskokatolické kostely pořád plné, zůstává klíčovým spolupracovníkem Kaczyńského především katolický Bůh. To on totiž prostřednictvím kněžích prozradí voličům, komu hodit hlas do urny.
A protože jiným voličům zase dává dobré rady pivní populista Sławomir Mentzen, možná se polská politika natočí podivuhodným směrem. Na počátku komentáře jsem připomněl varovný fejeton, ve kterém spisovatel Ziemowit Szczerek vidí budoucnost země v bigotně teokratickém státním zřízení. Říjnové volby ale tuhle vizi mohou pozměnit, byť nikoliv směrem k demokracii. Povolební Polsko si to může namířit k pivní teokracii.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: O kolik je alkohol levnější v Polsku než v Česku?
Čtěte také
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
