Ukrajinci opakovaně veřejně ponižovali Němce. Poláci si to líbit nenechají, říká Drulák
Výběr redakce
Poláci umějí tvrdě hájit své zájmy a nenechají si líbit ani útoky od ukrajinské strany. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl politolog a bývalý diplomat Petr Drulák. Míní také, že Ukrajina si musí položit otázku, zda má smysl ve válce pokračovat. Další bývalý velvyslanec Michael Žantovský však upozornil, že útočnou válku proti svému sousedovi rozpoutalo Rusko a zastavení invaze je na něm. Současná polsko-ukrajinská „roztržka“ podle něj není příliš dramatická a jeden z dosavadních nejbližších spojenců Kyjeva v podpoře napadené země nepoleví.
„Pokud si Ukrajinci myslí, že mohou s Poláky jednat stejný způsobem, jako jednají s Němci, kdy ukrajinští diplomaté opakovaně veřejně ponižovali a útočili na německé představitele, tak tam narazí. Tohle si prostě Poláci nenechají líbit,“ řekl Drulák.
Politolog zjevně narážel například na kauzu kolem dnes již bývalého ukrajinského velvyslance v Německu Andrije Melnyka známého ostrou kritikou německé vlády a bagatelizováním zločinů Stepana Bandery. Právě mj. postoj některých současných ukrajinských představitelů k vůdci nacionalistů z dob druhé světové války podle Druláka irituje polskou stranu. Antisemita Bandera byl zodpovědný za zavraždění desítky tisíc polských civilistů.
Drulák také míní, že současná ukrajinská protiofenziva neplní dřívější očekávání. „Fronta je zamrzlá a čím dál více lidí si klade otázku, jestli má válka smysl. Jestli má smysl v ní pokračovat. Tu otázku si samozřejmě musí položit i Ukrajinci, kteří přišli už o několik set tisíc lidí,“ řekl ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS. (Podle odhadů amerických úřadů z posledních měsíců se ukrajinské ztráty pohybují okolo 70 tisíc vojáků a více než 40 tisíc civilistů. Potvrzená čísla ukrajinské vlády jsou nižší, pozn. red.).
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ostrý výlev Zelenského vytočil Poláky. Svými projevy už řádně dopálil Izraelce, Bulhary i NATO
S tímto pohledem však nesouhlasil Žantovský. „Otázku pokračování ve válce si musí položit v první řadě Rusové. Rusové válku zahájili, Rusko se dopustilo agrese vůči suverenitě a teritorialitě sousedního státu. Pokud by někdo měl ten konflikt zastavit, měli by to být v první řadě Rusové,“ oponoval Drulákovu tvrzení.
Polská únava, nebo žádné drama?
Podle Druláka se zároveň ochlazuje vztah polské veřejnosti k Ukrajině. „Viděl jsem, že tam trochu roste únava z Ukrajiny, kdy Poláci říkají: My toho pro ně tolik děláme, ale oni neukazují ani minimální vděk. Řekl bych, že polské stanovisko prezentované nejvyššími představiteli odráží pocity v polské společnosti,“ zhodnotil politolog.
Země má podle něj s Ukrajinou zvláštní vztah. Poměry jsou na jedné straně zatížené historickými křivdami. „Na druhé straně je Polsko současně jedním z nejintenzivnějších podporovatelů Ukrajiny. Má zájem na její nezávislosti a rozhodně nemá zájem na tom, aby ji ovládlo Rusko. To ale neznamená, že je Polsko připraveno obětovat své zemědělství. To je v Polsku velmi citlivá otázka,“ uvedl.
K TÉMATU: Zelenskyj pobídl Trumpa k řešení války
Podle Žantovského však není situace tak vyhrocená. „Určitě bych to nedramatizoval. Je to skutečně rušivý moment, o tom není pochyb. Je ho ale potřeba vidět v kontextu, kterým jsou blížící se parlamentní volby v Polsku. Jak se říká, v kampani se mluví jazykem poezie, v diplomacii jazykem prózy. Přes výroky na obou stranách se nedomnívám, že se polský postoj k ruské agresi na Ukrajině zásadně změní a že se změní podpora, kterou Polsko poskytuje,“ shrnul.
Žantovský zároveň uznal, že tón ukrajinské diplomacie mnohdy není standardní a může působit naléhavě. „Do jisté míry je to odrazem naléhavosti situace, kterou Ukrajinci nesporně cítí silněji než my. V tomto smyslu je pochopitelný. Jestli je za všech okolností účinný, to je jiná otázka. Jistě by bylo na místě, kdyby Ukrajinci dávali častěji najevo, že sousední země, a Polsko v první řadě, vykonaly velmi mnoho pro podporu Ukrajiny,“ zhodnotil.
Vývoz ukrajinského obilí, který stojí za nově napjatými vztahy mezi zeměmi, podle bývalého velvyslance zásadně Polsko neohrožuje. „Navzdory těm proklamacím vývoz není něčím, co by mělo zničit Polsko nebo jeho hospodářství. Určitě existují způsoby, jak přemýšlet o vývozu ukrajinského obilí přes polské přístavy namísto těch v Černém moři. Problém tam je a nelze ho podceňovat, ale je řešitelný,“ doplnil.
Polsko-ukrajinská roztržka
Napětí mezi Polskem a Ukrajinou vyvrcholilo, když premiér Mateusz Morawiecki ve středu prohlásil, že jeho země už nebude posílat zbraně na Ukrajinu. Vyhrocení předcházelo rozhodnutí Varšavy o prodloužení zákazu dovozu ukrajinského obilí do země, na které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval kritikou Varšavy v OSN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zelenskému dáte prst a vezme celou ruku, řekl Matovič. Slovenští politici se opřeli do Ukrajiny
„Je alarmující, že někdo v Evropě, někteří naši přátelé, si hrají na solidaritu v rámci politického divadla – z obilí dělají thriller. Může se zdát, že se drží vlastních rolí. Ve skutečnosti však pomáhají připravovat scénu pro herce z Moskvy,“ pronesl ukrajinský prezident.
Odpověď Polska na sebe nenechala dlouho čekat. „Ukrajina se brání bestiálnímu ruskému útoku. Chápu tu situaci. Jak jsem ale řekl, budeme chránit i naši zemi. Už neposíláme výzbroj na Ukrajinu. Nyní vyzbrojujeme Polsko,“ řekl Morawiecki v rozhovoru pro televizi Polsat News, kterou pak citovala agentura PAP. Jeho kancelář později večer prohlášení zveřejnila na sociální síti X.
Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek doplnil, že situace se může změnit. „V tuto chvíli je to tak, jak řekl premiér, v budoucnu uvidíme,“ řekl podle agentury Reuters soukromé rozhlasové stanici Radio Plus.
V současnosti dokončuje magisterské studium diplomacie a mezinárodních vztahů na Vysoké škole ekonomické v Praze. Do redakce CNN Prima NEWS se přidal v létě 2022. Baví ho pěší turistika, bouldering a experimenty v kuchyni. Nemá rád stand-up komedii a smažák.
