Komentář: Vrací se zlatý věk boje proti pokusům na zvířatech? Už by bylo na čase

O pokusech na zvířatech se mluví často. Zdálo by se, že díky tlaku neziskových organizací vznikají zákony, které pokusy na zvířatech zakazují. Problémem však je, že se tyto zákony týkají jen pokusů kvůli kosmetice a drogerii. Ty však tvoří pouhá dvě procenta celkového objemu vivisekce. Naprostá většina pokusů je tak prováděna kvůli medicíně, zemědělství, armádě, ale i kvůli potravinám.

O pokusech na zvířatech se mluví často. Zdálo by se, že díky tlaku neziskových organizací vznikají zákony, které pokusy na zvířatech zakazují. Problémem však je, že se tyto zákony týkají jen pokusů kvůli kosmetice a drogerii. Ty však tvoří pouhá dvě procenta celkového objemu vivisekce. Naprostá většina pokusů je tak prováděna kvůli medicíně, zemědělství, armádě, ale i kvůli potravinám.

Když v roce 1903 lékař William Bayliss provedl před zraky šesti desítek studentů z Londýnské univerzity operaci na nedostatečně uspaném psovi, vzbudil odpor veřejnosti po celé zemi. Kritici vivisekce nechali o tři roky později zhotovit bronzovou sochu daného psa, která měla vybízet k zamyšlení nad nesmyslností a krutostí pokusů na zvířatech. Situace vyústila v několik konfliktů mezi oběma stranami sporu, až nakonec úřady v roce 1910 rozhodly o utajeném odstranění sochy. O pětasedmdesát let později byl vztyčen pomník, který původní sochu připomíná.

Pokusy na zvířatech zůstaly jedním z hlavních témat ochránců zvířat až do počátku nového tisíciletí. Nejznámějším iniciativám se dokonce podařilo několik laboratoří nadobro uzavřít. Připomeňme si například patnáctiměsíční kampaň za uzavření Shamrock Farm, největšího dodavatele primátů v Evropě, který musel v roce 2000 zavřít své brány. Nebo kampaň Stop Huntingdon Animal Cruelty (SHAC - Zastavte týrání zvířat v Huntingdonu) mířenou proti společnosti Huntingdon Life Sciences, největší smluvní laboratoři v Evropě. Nescházelo mnoho a i toto zařízení by muselo zavřít – na poslední chvíli se však zapojily banky i úřady a laboratoř zachránily. Třináct aktivistů vedoucích promyšlenou a organizovanou kampaň za ukončení nesmyslného týrání bylo nespravedlivě odsouzeno na několik měsíců až let odnětí svobody.

A jak bychom mohli zapomenout na 20. duben 1985, kdy osvoboditelé hlásící se k Frontě za osvobození zvířat odnesli z laboratoře Kalifornské univerzity v Riverside mládě makaka nesoucí jméno Britches. Tato pětitýdenní opička byla hned po narození odebrána své matce a výzkumníci jí sešili obě oči, aby mohli zkoumat behaviorální a nervový vývoj opic, kterým implantovali sonarové zařízení - to po několika minutách vydávalo vysoký tón. (Pokus měl být původně prováděn na slepých dětech, ale kvůli složitosti provedení se vědci rozhodli pro opice.) Britches našli osamocenou v kleci s obvazy na hlavě. Odvezli ji k pediatričce v důchodu a veterinárnímu očařovi, kteří dali malou opičku do kupy. Kromě toho zachránci v laboratoři zničili vybavení v hodnotě téměř sedmi set tisíc dolarů. Záznam z akce se pak dostal díky organizaci PETA na veřejnost a díky ní se změnila některá pravidla pro pokusy na zvířatech a několik studií bylo zcela zastaveno. A díky tomuto zásahu se jedna malá opička mohla v bezpečí azylu pro primáty dožít dvaceti let.

Dnes se hnutí znovu probouzí. Díky záběrům, které němečtí ochránci zvířat pořídili v laboratořích LPT víme, že krutost v laboratořích nikdy neustala. Jen se mnohem lépe skrývá. A je na čase, abychom před ní přestali zavírat oči. Každý rok je v laboratořích po celém světě k pokusům zneužito 115 milionů zvířat. Většina těchto pokusů však není „nutným zlem“, jak se nás snaží přesvědčit. Vědci tvrdí, že jsou nám mimolidská zvířata natolik podobná, že pokusy na nich jsou nám prospěšné. Pokud však zmíníte stres a bolest, které při pokusech prožívají, najednou obrátí a tvrdí, že jsou od nás odlišná. Pravdou však je, že mimolidská zvířata se od nás skutečně liší – dost na to, aby pokusy na nich byly neprůkazné, ale příliš málo na to, abychom jim upírali schopnost cítit bolest a strach. „Zjistil jsem, že 85 % všech dat získaných z experimentů na zvířatech je doslova vyhazováno oknem, protože nejsou k ničemu. Nejsou nikdy publikována, natož aby byla použita na pomoc lidem. Téměř celý zbytek těchto dat nebyl pro lidskou medicínu nikdy použitelný,“ shrnuje své zkušenosti Jerry Vlasak, traumatolog a jeden z nejhlasitějších odpůrců vivisekce.

Zapojit do hnutí za ukončení pokusů na zvířatech se můžete i vy. Žijte zdravě, jezte potraviny v bio kvalitě, dbejte na prevenci, nekuřte, nepodporujte firmy, které za pokusy na zvířatech platí, používejte certifikovanou kosmetiku. A v neposlední řadě: přidejte svůj hlas k těm, kdo bojují za ukončení těchto barbarských praktik v 21. století. Koneckonců podobná zařízení určená na chov „laboratorních“ zvířat i provádění pokusů na nich najdeme i u nás...

Tagy:
jídlo Evropa kosmetika laboratoř lékařství Kalifornská univerzita v Berkeley Londýnská univerzita Stop Huntingdon Animal Cruelty Jerry Vlasak