Letecký pohled na Krušnohorskou kliniku v Annabergu Zdroj: Reprofoto: annaberg-buchholz.de
Německo se stává stále více zasaženou zemí nemocí COVID-19, výrazně přibývá nakažených, mrtví se počítají na stovky. Stejně jako v ostatních zemích, také v sousední největší evropské ekonomice stojí v první řadě lékaři, sestry a další zdravotnický personál. Jenže toho se v osmdesátimilionovém státu nedostává a chybět bude víc a víc.
Problém nastává i proto, že jak Česko, tak i Polsko omezují pohyb svých občanů směrem na Západ. Dotýká se to též tzv. lékařů-pendlerů, sester-pendlerek a ostatních, kteří denně míří do Německa za prací. Německá veřejnoprávní televize ARD ve své reportáži zmiňuje a oceňuje, že česká vláda dovolí zdravotnickým pendlerům stále ještě práci v německých nemocnicích s možností návratu do vlasti bez povinnosti čtrnáctidenní karantény. U Poláků toto dneškem padá a oni si musejí vybrat, zda zůstanou doma, nebo se přesunou do Německa a tam se nechají ubytovat. Pro srovnání: se stejným nařízením polské vlády o zákazu pendlerství bojuje důlní společnost OKD na Karvinsku a Ostravsku, kam denně dojíždí 1800 horníků z Polska.
Dobrá zkušenost s českými doktory
O tom, že Německo se teprve připravuje na horší časy v koronavirové krizi, svědčí i slova spolkového ministra zdravotnictví Jense Spahna: „Přestože máme už dost nakažených a také mrtvé, je to ještě klid před bouří.“ Právě proto v Německu panují obavy, jak ji ubývající personál zvládne, protože velká část především Poláků, ale také českých lékařů a sester zůstává doma a za hranice je nedostanou ani trojnásobně vyšší platy. „Máme velmi dobrou zkušenost s doktory, sestrami i dalším personálem z České republiky. A výpadek každého z nich bychom v této době velmi pocítili,“ říká v reportáži ARD Jürgen Prager, vedoucí lékař Krušnohorské kliniky v Annabergu, dvacetitisícovém městě 12 kilometrů od hranic s Českem.
Ubytování zdarma
V severovýchodní části Německa nabízejí lékařům a sestrám z Polska bezplatné ubytování, chtějí je přemluvit na čtrnáctidenní turnusy, kdy by polovinu měsíce pracovali v Německu, pak by se přesunuli za svými rodinami do Polska a při tom si odbyli povinnou karanténu. „Je to pro nás velká výzva, protože v našem zařízení máme více než 50 kolegů z Polska. Snažíme se věci vymýšlet tak, abychom je udrželi,“ doplňuje Ulrich Gnauck, obchodní ředitel kliniky Asklepios Uckermar ležící severovýchodně od Berlína a nedaleko polského Štětína. Ovšem nejen německé nemocnice se nacházejí v personální nouzi. Dlouhé měsíce prosil německý ministr zdravotnictví Spahn, aby do jeho země přijeli pečovatelky a pečovatelé nejen z okolních zemí. Bez nich prý Německo péči o staré a nemocné nezvládne.
600 kilometrů pro pečovatelky
A nejde jen o příhraniční regiony. Robert Sokol z organizace „pflegehelden“, který roky přiváží do Německa polské ošetřovatelky a ošetřovatele nejen do nemocnic, ale i soukromým osobám, přiznává, jak je současná situace složitá. „Ano, i pečovatelé mají strach a odmítají dále přijíždět do Německa. Někteří přijedou na hranice, ale tam se nakonec rozhodnou, že se vrátí,“ popisuje Sokol. Přísun pracovní síly z Polska ve velkém se zastavil, proto nyní často sedá do mikrobusu, sám řídí 600 kilometrů na německo-polskou hranici a vyčkává, jestli zpoza řeky Lužická Nisa přejdou z městečka Gubin domluvení pečovatelé. V tomto týdnu se dočkal. Pěšky přes hraniční most po kontrolách na obou jeho stranách dorazilo osm ošetřovatelů.
„Moje materiální situace není dobrá, takže jsem využil možnosti jít vydělávat do Německa,“ přiznává asi padesátiletý muž s výraznými červenými brýlemi a jeho kolegyně vypráví: „S těžkým srdcem jsem se loučila se svou rodinou, ale toto je moje práce, takže jsem tady a jedu pomáhat.“
„Byly to nervy, protože jsem nevěděl, jestli přijdou. Jestli nebudou mít zvýšenou teplotu, jestli budou mít všechna povolení. Nakonec to všechno klaplo,“ líčí Sokol. Za osmi Poláky se zaklaply dveře černého devítimístného mercedesu, který následně vyrazil do spolkové země Hesensko na druhém konci Německa. Podle ARD prý chce ze 600 tisíc zahraničních pečovatelů, kteří takto v Německu pracují, většina zpět do svých vlastí. Pokud to nastane, bude sousední stát čelit další krizi – pečovatelské.
