Kouč Holoubek o sparťanském esu: Těšte se, bourák Hložek bude ještě lepší

Trenére, umíte si Hložka jednou představit v dresu Dortmundu, Bayernu nebo Manchesteru United?
To si umí představit všichni, kteří kdy Adama trénovali. Ať už ho vedli jako já na Spartě, nebo v národním týmu. Vždycky byl výjimečný. Jeho kariéra zatím stoupala lineárně nahoru. Neustále. Znám ho od chvíle, kdy přišel z Moravy do Sparty, a nevím o jediném zaškobrtnutí. Herně fakt jenom roste a roste. Bude nesmírně zajímavé sledovat, kam až se dostane. Kde se to zastaví.

Do jaké z velkých lig by vám jednou nejvíce pasoval?
Ty brďo, to je těžká otázka. Snad si jednou vybere správnou cestu.

Cítím z něj, že se ve fotbale pořád chce zlepšovat. Potenciál je u něj obrovský. Furt může být lepší a lepší.

Je rozumné, aby v téhle fázi kariéry zůstal třeba ještě rok v české lize?
To si musí zvážit sám, spolu se svými blízkými, s klubem a manažerem. Podle mého pro jeho rozvoj nebude ani tak důležité, zda jednou odejde do bundesligy, Španělska, nebo do Premier League, jako spíš to, za jakých okolností tam přestoupí. Pod kterého trenéra. Je potřeba, aby Adamovým koučem byl někdo, kdo mu bude dávat dost šancí. Kdo ho bude správně fotbalově vzdělávat, rozvíjet. Bude každopádně potřebovat velké štěstí – vedle trenéra i na spoluhráče, na způsob hry, kterým dané mužstvo bude chtít hrát. Podobně talentovaných kluků je ve velkých klubech spousta, zvládnout přechod do ostrého konkurenčního prostředí není sranda. Já si ale myslím, že právě tohle jednou Adam bez problému zvládne. U něj totiž zdaleka nejde pouze o talent.

O co ještě?
Cítím z něj, že se ve fotbale pořád chce zlepšovat. Potenciál je u něj obrovský. Furt může být lepší a lepší. A bude!

Kdy jste ho viděl poprvé?
Bylo mu asi dvanáct, všiml jsem si ho v jihomoravském krajském výběru. Už tehdy byl velice zajímavý. Hráč jako on vás okamžitě bouchne do oka – pohybově, prací s míčem. Hned si řeknete: „Aha, tohle je bourák!“ Jenže je v tom háček – takových zajímavých kluků existuje mnoho, leckterý z nich zapadne. Proč? Třeba proto, že není dobře vedený. Ani ne tak trenérsky jako spíš rodinou. Zpravidla není zdravé, jakmile blízcí do hocha vkládají příliš velké naděje, dostávají ho tím pod obrovský tlak. Proměnných, které vás odtrhnou od cesty nahoru, je pochopitelně víc – taky můžete v určitý moment přestoupit do nevhodného klubu. Nic z toho ale Adamův růst neohrozilo, všechno důležité u něj bylo nastavené správně. Dělo se to vždy citlivě s přihlédnutím jak k jeho výkonnosti, tak k věku. Na čemž má opravdu velkou zásluhu rodina.

Asi není náhoda, že k velké kariéře měl našlápnuto i jeho starší bratr Daniel.
To byl velký talent! Taky jsem ho trénoval a musím říct, že to byl výborný levonohý útočník. Bohužel ho zabrzdila nemoc – měl záchvaty, trápil ho malý nádor v řečovém centru. Kariéru kvůli tomu přerušil, do vrcholového mládežnického fotbalu se potom už nevrátil. Je to určitě škoda. Vybavuju si, že Sparta tenkrát brala primárně právě Dana, Adam s ním přišel spíš jaksi v balíčku. Pochopitelně se o něm rovněž vědělo, že je velmi slibný. Ale pozornost byla zkraje zaměřena především na jeho bráchu. Jak už jste naznačil – zajímavé bylo, že oba kluci byli skvělí nejen na hřišti, ale i lidsky. To vám o jejich rodině a způsobu vychovávání hodně prozradí. Když se totiž u mladého hráče takhle sejde všechno – talent i rodina – pak je to veliké požehnání. A třeba Adam byl fakt zlatý. Často to tak bývá, když do sparťanské mládeže přijde kluk z vesnice nebo malého města.

Vážně?
Ano, jelikož takoví hoši jsou nezkažení a pokorní. Váží si toho, že dostanou kopačky nebo tréninkovou soupravu. Adam byl právě takový – pohodový, usměvavý.

Vedl jste ho několik let. Co se vám v souvislosti s ním vybaví jako první?
Obrovská síla. Obrovská touha. Taky to, že fotbal na první pohled miluje. To z něj cítíte. Já jsem u něj vždycky nechápal, jak dokázal ustát souboje s hráči, kteří byli třeba i o patnáct kilo těžší. Třeba mu i pořádně od cesty naložili, on to ale vydržel. To jsem pokaždé koukal.

Sílu má díky dřině v posilovně nebo zásluhou genů?
Předpoklady k tomu získal od tatínka, který hrával vrcholovou házenou. Za hodně z toho tedy může genetická výbava. To by ale samo o sobě pochopitelně nestačilo, musel na sobě ještě hodně sám pracovat. Díky tomu je z něj takový buldok, jehož od míče jen tak neodstavíte. Umí se zapřít, skvěle pracuje tělem. Už když jsem ho měl v sedmnáctce, byl silově na úrovni devatenáctky, možná i jednadvacítky.

Hráč jako on vás okamžitě bouchne do oka – pohybově, prací s míčem. Hned si řeknete: Aha, tohle je bourák!

Může mu hodně pomoci, že ho trenér Kotal začal stavět do útoku?
Já si myslím, že Adam to zvládal skvěle na všech postech. Pro něj je obrovské plus i právě to, že stejně jako útočníka zvládne skvěle i krajního záložníka. Je fakt hodně variabilní – může hrát v jakémkoliv rozestavení, na jakémkoliv postu. Vpředu s Julišem představují super alternaci.

Co od něj v této sezoně čekáte?
Že Spartu potáhne střelecky. Že herně i lidsky ještě dozraje. Vždyť je mu osmnáct, pořád je to ještě mladej kluk! Takže zrát nepochybně ještě bude. Jako víno!

David Holoubek (40)

Fotbalový trenér, vede národní tým do 18 let.
Při nedávném zápase Ligy národů proti Skotsku (1:2) zaskakoval u reprezentačního áčka za kouče Jaroslava Šilhavého, který skončil v karanténě.
V minulosti vedl sparťanské mládežnické výběry, krátce trénoval i první tým, uvedl se slavnou výhrou v Evropské lize nad Interem Milán.
Vedle Sparty trénoval také Slovan Liberec a Ružomberok.
Zajímavost: Jako hráč to dotáhl do třetí nejvyšší soutěže.

Adam Hložek (18)

Fotbalista Sparty.
Pochází z Ivančic, hrál i za Zbrojovku Brno.
Nejmladší hráč v historii české reprezentace, debutoval ve věku 18 let, jeden měsíc a 10 dnů proti Slovensku.
Reprezentační kapitán Bořek Dočkal o něm řekl: „Ve své kariéře jsem nepotkal tak mladého hráče, který by byl schopný prokazovat kvalitu týden co týden, zvládat těžké kroky, ustát to v hlavě i fyzicky, vedle toho se vyrovnat též s přechodem do reprezentace.“