To kvůli němu letíte z Ameriky do Evropy rychleji, než když stejnou trasou cestujete na druhou stranu. To kvůli němu dochází poslední dobou častěji k suchům, požárům, povodním. To kvůli němu právě teď zažíváme studený květen. Chtěli byste místo bund chodit venku jen v tričku s krátkým rukávem? Že to momentálně nejde, za to může tzv. tryskové proudění.
O tryskovém proudění (jet stream) jste možná nikdy neslyšeli, přitom náš běžný život ovlivňuje jako máloco. Jde o proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ, které může mít rychlost až 700 km/h. Vyskytuje se v prostoru tvaru zploštělé trubice podél rovnoběžek, bývá vyvoláno mimo jiné rozdílem teplot v odlišných zeměpisných šířkách.
Dlouho se o něm nevědělo, k jeho objevení došlo až v období kolem druhé světové války. Moc se hodilo japonským generálům, když plánovali bombardování západního pobřeží USA. Chtěli k němu použít barostaticky řízené balony. Jakmile tuto možnost začali propočítávat, zjistili, že bez uvedeného jevu by svůj záměr nemohli provést.
Nakonec tzv. ohnivé balony naplněné bombami skutečně vypustili. Z devíti tisíců jich k americkému pobřeží dospělo pouze malé procento, jeden ale v Oregonu zabil šest lidí, další zasáhl elektrické vedení v Hanfordu ve státě Washington. Což z vojenského pohledu představovalo sice dílčí, přesto senzační úspěch: Následný zkrat totiž na čas vyřadil z provozu nedalekou výrobu plutonia pro atomovou bombu shozenou později na Nagasaki.
Tryskové proudění je nicméně důležité i v mírových časech. Právě nyní jej můžeme proklínat, když žehráme na nezvykle studený květen. Už letošní duben byl nejchladnější od roku 1997, i současné teploty jsou v porovnání s normálem nižší až o 5 stupňů Celsia. Podle meteorologů za to může právě způsob, jakým je zvlněno tryskové proudění. Jeho současná podoba totiž minimálně do konce května nedovolí, aby se k nám dostalo teplé jižní proudění. Zatímco my tedy jet stream proklínáme, na sluncem prohřátém severu Ruska si jej nyní nemohou vynachválit.
Zmíněný atmosférický fenomén běžně ovlivňuje především leteckou dopravu, při letu po směru tryskového proudění snižuje náklady na množství spotřebovaného paliva. Dělí se na silnější polární tryskové proudění (nacházející se kolem 50° zeměpisné šířky ve výškách sedm až dvanáct kilometrů) a to subtropické (bývá kolem 30° zeměpisné šířky, vzhledem k vyšší troposféře v těchto šířkách se nachází ve výškách deset až šestnáct kilometrů, je slabší a méně souvislé).
Podle nedávné studie amerických vědců se jeho podoba zhruba od 60. let velmi výrazně mění, oproti minulosti bývá daleko četněji rozvlněné. Tým profesorky Valerie Trouetové přišel se závěrem, že právě tento fakt může za častější extrémy počasí nad evropským kontinentem.
Další vědecký výzkum navíc předvídá, že právě zásluhou změn tryskového proudění brzy nastane nevítaná revoluce v letecké dopravě – bude údajně vznikat mnohem více turbulencí, než bylo dříve běžné. V případě těch slabých očekává profesor Paul Williams nárůst o 59 procent, u průměrných o 94 procent, u silných dokonce až o 149 procent.