Otec nemohl kvůli pandemii k porodu, soud mu nyní dal šanci na odškodné. Na účast měl právo

Porodnice (ilustrační foto)

Soud vrátil otci naději na odškodnění

Ústavní soud (ÚS) dal rodině novou šanci na odškodnění za to, že otec nemohl být u porodu kvůli tehdy platným opatřením proti šíření koronaviru. Účast je součástí práva na rodinný život, zdůraznila justice v nálezu. Doplnil, že narození dítěte je velmi významným, možná nejvýznamnějším okamžikem pro rodinu, jehož společné prožití může posílit pouto mezi matkou, otcem a dítětem.

„ÚS proto neakceptuje názor, že by právo matky, otce a dítěte být spolu v okamžiku porodu a chvílích bezprostředně následujících mělo zůstat mimo rámec ústavní ochrany,“ řekl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Soud se v nálezu vrací k situaci z března 2020, tedy do období první vlny šíření covidu. Opatření ministerstva zdravotnictví tehdy nakrátko omezilo doprovod v porodnici. Některé rodiny se rozhodly bránit soudně.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vychováváme si generace násilníků i obětí, varuje expertka. Volá po změně systému

ÚS se konkrétně zabýval stížností advokáta Ondřeje Pecáka a jeho blízkých. Porod jsem strávil na parkovišti, řekl Pecák a popsal tehdejší pocit bezmoci, že nemůže být s partnerkou a novorozeným dítětem v prvních hodinách jeho života.

Žaloby zprvu neprošly

Rodina se rozhodla bránit právními prostředky. Nejprve se vydala cestou správního soudnictví. Soudy však všechny návrhy odmítly, protože sporné opatření v mezičase přestalo platit. Pecák pak podal žalobu na náhradu nemajetkové újmy. Požadoval částku 50 tisíc korun pro sebe a stejné sumy také pro partnerku a dceru. Neuspěl však ani u Obvodního soudu pro Prahu 2, ani u Městského soudu v Praze, a to například s odůvodněním, že sporné opatření nebylo zrušeno a prohlášeno za nezákonné či protiústavní. Městský soud verdikt potvrdil a navíc uvedl, že „možnost otce být u porodu nepředstavuje základní právo“.

Šimíček ale upozornil na to, že v době před přijetím pandemického zákona nebylo v podstatě možné docílit zrušení opatření ministerstva zdravotnictví. Opatření se navíc velmi rychle měnila. „Byli velmi procesně aktivní, ale nebylo reálně možné požadovat, aby docílili něčeho, co nastat nemohlo,“ uvedl Šimíček k argumentaci soudů, kterou Pecák podle svých slov vnímal jako Hlavu XXII. Stejnojmenná kniha Josepha Hellera pranýřuje bezvýchodnou byrokratickou mašinerii.

Po zásahu ÚS bude znovu rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 2. Musí zvážit a zohlednit jak právo na rodinný život, tak situaci z jara 2020 a tehdejší veřejný zájem na zastavení epidemie a ochraně zdraví. „To je úkol, který dnešním nálezem ÚS zadal obecným soudům: aby tato práva vážily v tomto konkrétním případě,“ řekl Šimíček.

Nález nelze interpretovat tak, že právo na účast otce u porodu platí absolutně nebo že rozhodnutí ÚS otevírá cestu k odškodnění i dalším rodinám, které byly v roce 2020 v podobné situaci. Okolnosti jsou vždy individuální, záleží také na dřívější procesní aktivitě rodiny, tedy zda se od počátku snažila domoci svých práv.

„Doufám, že i tato kauza bude motivací pro další, kteří by měli pocit, že jim bylo nějakým způsobem ukřivděno, že to zastání existuje a že nemá smysl to vzdávat na začátku,“ řekl Pecák.

Tagy: