Láska monarchy, základy školství i zábor nepřátelským vojskem aneb 230 let Zámečku Petrovice
Když se o místě řekne, že má dlouhou historii, málokdo si dokáže představit skutečnou hloubku dějin, jež se na něm odehrávaly. Platí to i o Zámečku Petrovice u Karviné, který za tři staletí své existence sloužil k ledasčemu. Nepatří ke zdaleka nejstarším památkám u nás, přesto by jeho příběh vydal na knihu. Možná na několik, ovšem osudy lidí, kteří kdy žili pod jeho střechou, už nejspíš nikdo nespočítá. Přesto pojďme nahlédnout do komnat, které dnes nabízejí přepych a pohodlí, nicméně pamatují i mimořádně těžké časy.
Jednopatrová budova ve tvaru písmene L z roku 1796 je vystavěna v empírovém stylu, jenž byl tehdy vrcholem moderní architektury. Hlavní křídlo zdobí tympanon, známý z monumentálních staveb ve starověkém Řecku a Římě, vchodu do budovy pak vévodí balkon, který podpírají toskánské sloupy. Zámeček vzbuzuje dojem okázalosti, jakou si jen majitelé venkovského panství v Těšínském Slezsku mohli dovolit. Takový je první pohled na Zámeček Petrovice. Při tom druhém všímavý návštěvník začne vnímat i další detaily, které ho nevyhnutelně povedou hlouběji do historie. Do časů, které už sotva z nás někdo pamatuje, zapomenuty úplně ovšem (naštěstí) nejsou.
Palác (ne)obyčejných osudů
Osmnácté století mělo na kahánku, když zástupce staré slezské rodiny Wojciech Gusnar, rytíř z Komorny, od hraběte Jana Larische získal vesničku Prstná. V ní nechal nový majitel vystavět dvoukřídlý palác, který o třiaosmdesát let později i s vesnicí opět připadl rodině Larischových. Georg Larisch ho obýval spolu se svou chotí, neteří císařovny Sissi, Marií Louisou Alžbětou, hraběnkou Larisch von Mönnich. „Mladí manželé žili v paláci v Prstné, který připomínal Mariinu šperkovnici. Rodina Larisch-Mönnichů zde žila jen čtyři roky. Marie byla slavná osoba v aristokratických kruzích a rychle si našla milence v osobě Henryho Baltazziho,“ stojí na webu Zámečku Petrovice.
A byla to právě Marie Louisa Alžběta, kdo sehrál zásadní roli v pozdější rodinné tragédii, která zasáhla Habsbursko-Lotrinskou dynastii a s ní celou monarchii. Arcivévodovi Rudolfovi I. představila Marii Vetserovou, jež se stala jeho milenkou, s níž roku 1889 spáchal společnou sebevraždu. Tak skončily životy dvou lidí i život plný přepychu Marie Louisy Alžběty, která se po vyhnání z císařského dvora vrátila do Bavorska. Manželství s Georgem Larischem se rozpadlo.
Maria Luisa Larischová, rozená von Wallersee Zdroj: Se souhlasem majitelky Zámečku Petrovice
ČTĚTE TAKÉ: Zámeček Petrovice: Domov hraběnky zapletené do sebevraždy Rudolfa I.
Zámeček zůstával majetkem Larischů-Mönnichů do roku 1927, kdy byl po rozparcelování pozemků prodán Slezskotěšínské sokolské župě a po rekonstrukci ho obsadila Česká základní škola. V historii národního školství se jednalo o zásadní období, kdy byla existence českých škol na Těšínsku základním prvkem národního a kulturního vývoje. Ten ovšem skončil s příchodem druhé světové války, jež nejen na zámeček Petrovice přinesla ponuré časy. Nacisté areál, nově označovaný jako Polenlager č. 41, v rámci germanizace Slezska využili jako internační tábor pro polské obyvatele. Toto období dodnes v areálu připomíná pamětní kámen, u něhož se v zámeckém parku každoročně konají pietní akty k uctění památky všech vězněných. Později fungoval jako muniční sklad pro německou armádu.
Dva roky po skončení války zámeček získali manželé Štěpán a Marta Wnukovi, kteří jej přestavěli na obecní byty. Po nich palác připadl Národní radě v Karviné a od roku 1985 v něm začalo fungovat družstvo Jednota – Jedność v Českém Těšíně, které přineslo přeměnu na hotel s restaurací. V posledním roce dvacátého století budovu získali zákonní dědici, kteří ji prodali společnosti Trestles, od roku 2018 je pak jedinou majitelkou Jolanta Burkotová.
ZÁMEČEK PETROVICE V POŘADU PRIMA ČESKO: Poklad v centru černouhelných dolů: Zámeček Petrovice, dlouholeté sídlo slezské aristokracie
Druhá šance přinesla do zámeckých komnat opět život.
Současná zámecká paní dokázala místu navrátit jeho někdejší lesk. „Chtěla jsem udělat něco, co dělá lidi šťastnými a vynaložená práce má viditelné výsledky. Když se v roce 2012 naskytla příležitost ke koupi zámečku, který byl zanedbaný a nevyužitý, rozhodla jsem se, že jej se svým partnerem odkoupím. S nápadem, švihem a značnými finančními prostředky jsme zámeček zrekonstruovali. 31. 5. 2013 jsme otevřeli nový hotel i restauraci,“ říká majitelka, která se netají tím, že nejraději na zámečku vidí svatby, které ji prý dokážou i dojmout.
„Lidé tady nacházejí soukromí, mají tady klid, jsme velmi žádaní hvězdami, které navštěvují letní festival v Ostravě,“ doplňuje ředitelka hotelu Lucie Wasniowská.
A podle šéfkuchaře zdejší restaurace, Ondřeje Popka, sem lidé míří i za potěšením chuťových buněk. „Hodně se specializujeme na moderní a přesto poctivou českou kuchyni. Na jídelníčku máme králíka proloženého zeleným chřestem, je to sezónní záležitost. Dále máme burgery, používáme kvalitní maso, připravujeme je metodou sous-vide, abychom dosáhli větší šťavnatosti a měkkosti.“
Současná majitelka zámečku, Jolanta Burkotová Zdroj: Se souhlasem majitelky Zámečku Petrovice
Gastronomickými zážitky a kompletním servisem zajišťujícím pohodlí to ovšem nekončí. Zásadní roli má v Zámečku Petrovice umění, které tu v novodobé historii reprezentovaly osobnosti zvučných jmen, například Karel Gott. „Navzdory tomu, že pan mistr byl zvyklý na velké koncertní sály, udělal pro nás výjimku a zpíval pro komorní publikum. Toto je jeden z dokonalých příkladů rozsahu, s jakým přistupujeme ke každé akci, kterou organizujeme,“ vzpomíná Jolanta Burkotová s tím, že mezi dalšími význačnými hosty byli i prezident Petr Pavel či módní návrhář Osmany Laffita.
Nejen slavné hosty opečovávají profesionálové ve wellness centru, jak podotýká jeho vedoucí Kristýna Mravíková: „Máme tady dvě whirlpoolky, ochlazovací bazén, venkovní jezírko na schlazení, šest saun, z toho dvě jsou finské, bylinná, solná, která je opravdu velice zdravá na kůži, dýchací cesty.“
Zámeček tak konečně opět zažívá časy radosti, blahobytu a pohody, ve které jistě doufal i sám stavitel paláce. Wojciech Gusnar by stejně jako ostatní následující majitelé zřejmě sotva věřil, s jakými událostmi jeho domov jednou bude spojován.
