KB Interview 17.8.2020
Olympijský vítěz, trojnásobný mistr ligy, dvojnásobný fotbalista roku a také jeden z nejznámějších českých hospodských. Ladislav Vízek byl rychlý, dravý, mrštný a s míčem uměl to, co málokdo. Dokázal toho spoustu a dodnes se nebojí dát najevo svůj názor. V březnu prodělal koronavirus, při kterém zhubl jedenáct kilo. V současné době už se ovšem cítí výborně a spoléhá na to, že jeho tělo si vytvořilo protilátky, popsal v pořadu KB Interview.
„Vždycky jsem měl chřipku, ale tentokrát byla jiná. Lepší v tom, že jsem shodil jedenáct kilo, ale bohužel je mám zase zpátky. Měl jsem horečku, nechutenství a kašel, prošel jsem si to v etapách. Trvalo to asi čtrnáct dní. Když mě testovali negativně, strašně jsem si oddychl,“ popsal člen vítězného týmu z olympijského fotbalového turnaje z roku 1980.
Dodal, že spoléhá na to, že si jeho tělo vytvořilo protilátky. „Snad už mám imunitu. Cítím se výborně, takže jsem v klidu,“ říká. Přesto má pocit, že ho koronavirus trochu poznamenal. „Od nemoci mám trochu problém s nohama. Párkrát jsem v poslední době hrál fotbal a nohy mi nějak odchází. Kluci říkají, že je to stářím, ale já jsem to hodil na koronavirus, abych měl výmluvu,“ usmíval se v pořadu KB Interview.
O fotbalu snil odmalička
Přesně před čtyřiceti lety Ladislav získal medaili z olympijských her. Tehdy mu bylo pětadvacet. Dnes vzpomíná, jak prožíval skvělé období ve svém životě. „Pamatuji si, že jsme byli fajn mužstvo, a vím, že jsme na stupínku všichni brečeli. Do teď, když vzpomínám, mám husí kůži po těle,“ říká.
„Před mým barákem byl takový parčík, kde jsem sám běhal za balónem a říkal jsem si: ‚Kéž bych jednou mohl hrát fotbal.‘ A to se mi splnilo,“ tvrdí bývalý fotbalista, který své nejslavnější roky strávil v Dukle Praha, která za jeho časů hrála vždy o ligový titul.
Talentovaný fotbalista byl podle slov trenérů trochu „flink“. „Já jsem spokojený, na kluka z vesnice jsem toho dosáhl docela dost. Ale vím, že se tohle o mně říká. Já mám život hrou,“ zdůrazňuje fotbalista, který prý rozhodně ničeho nelituje. Zahrál si i v zahraničí, ve Francii strávil dva roky a odehrál přes šedesát zápasů. Po zahraničním angažmá ukončil fotbalovou kariéru.
Po konci kariéry přibral deset kilo
Životospráva bývalého fotbalisty pak podle něj nikdy nebyla zrovna příkladná. „V mém případě to ani nejde, mám hospodu, ochutnávám jídla a u nás se vaří velmi dobře. Je to na mně vidět. Když jsem skončil s fotbalem, tak jsem hned nabral deset kilo,“ říká Ladislav s tím, že se svých nadbytečných kil stále nemůže zbavit.
Fyzičku ale má stále dobrou, což je zásluha tvrdých fotbalových tréninků, z nichž prý žije Ladislav Vízek dodnes. Je stále aktivní a bez sportu by si neuměl svůj život představit. „Běhali jsme ve vysokém sněhu, dvacetikilometrové výběhy, opravdu jsme běhali. V sedmdesáté minutě zápasu jsme vždy věděli, že ještě můžeme,“ dodal s tím, že se teď věnuje hlavně golfu a tenisu.
V roce 1989 promlouval k davům
V listopadu 1989 vystoupil na demonstraci na pražské Letné. „Já jsem politice nerozumněl a nerozumím jí doteď. Byl jsem osloven Občanským fórem, jestli bych za sportovce něco neřekl. Já jsem měl řeč naučenou, ale když jsem viděl, kolik lidí se kouká, musel jsem vytáhnout tahák a přečíst to,“ vzpomíná sportovec na svůj druhý nejsilnější zážitek v životě. Ve svém proslovu promlouval k lidem se slovy, že se má hrát „fair play“ nejen na hřišti, ale i v životě.
Fotbalista má dnes doma sedmiletou dceru Viktorii, která mu obrátila život vzhůru nohama. „Jsem šťastný a žiji pro ty dvě holky, které mám doma,“ řekl. Věnuje se tenisu, golfu a rád si s přáteli zahraje mariáš. „Já jsem taková hračička. Nedělat nic, co nechci, a být upřímný. Rád řeknu, co si myslím a chci žít takový život, jaký bych přál všem. Aby lidé byli k sobě pravdiví – a o to je pak všechno hezčí,“ uzavírá fotbalista.
