Lékaři v éteru, Martin Hollý
Lidé s duševní poruchou obecně umírají asi o 15 let dřív než běžná populace, pacient totiž často pod vlivem duševních potíží zanedbává tělesné nemoci. O tématu depresí a úzkostí, kterými trpí v Česku zhruba 700 tisíc lidí, mluvila moderátorka Martina Kuzdasová s psychiatrem a sexuologem Martinem Hollým v prvním díle nového videopodcastu LÉKAŘI V ÉTERU.
Jeden člověk z deseti trpí depresí a rozhodně to nekončí. Počty takových lidí budou podle odborníků dál narůstat. Navíc ve statistikách figurují jen ti, o kterých systém ví. Lidí s duševními potížemi tak může být násobně více.
ČTĚTE VÍCE: Každý třetí Čech se v životě potýká s rakovinou, podíl mladých roste. Kde děláme chyby?
Psychiatr Martin Hollý ve videopodcastu LÉKAŘI V ÉTERU upozorňuje na to, jak je při léčbě pacientů s depresí důležité mít na zřeteli i fyzickou kondici takového člověka. „Není to jen o tom, že užívám antidepresiva a nálada se mi zlepší. Při depresi dochází u člověka někdy k velmi rychlému a často až neuvěřitelnému chřadnutí a ztrátě kondice,” říká expert.
Úzkost a deprese sužují i mladé: Expertka varuje před „samoléčbou“. Jak stavy rozlišit?
Snížení energie a motivace, pocit prázdnoty a beznaděje, pokleslá nálada, myšlenky na sebevraždu. Deprese je závažným duševním onemocněním, které výrazně ovlivňuje každodenní činnosti člověka. Podle Světové zdravotnické organizace jí na celém světě trpí více než 280 milionů lidí. A stále častěji se začíná objevovat i u dětí a dospívajících. Roste také podíl těch, které trápí úzkostné poruchy. Jak od sebe jednotlivá onemocnění rozlišit, jak vypadá prevence a na co si v léčbě dát pozor? To přibližují odborníci.
Pohyb je zároveň účinný při odbourávání dlouhodobého stresu, který velice často stojí právě za rozvojem duševních nemocí. Na otázku moderátorky, jaký pohyb pomáhá, Hollý reagoval: „Je dobré, aby to byla alespoň taková fyzická zátěž, při které cítím, že se zadýchávám. Pokud třeba na procházce zaznamenám, že jdu tempem, kdy už mi to není pohodlné, tak jsme na té hranici, která je efektivní.” Psychiatr zároveň připomíná, že roli hraje i doba trvání takové aktivity. „8krát 5 minut je méně efektivní než aktivita 40 minut v kuse,“ poznamenává.
Pomůže on-line terapie?
Pro lidi, kteří se necítí psychicky dobře a váhají, jestli už mají vyhledat odbornou pomoc, má Martin Hollý jednoznačnou radu: Lepší přijít zbytečně, než nepřijít. Jenže velkým problémem je, že systém psychiatrické péče se ocitl na hranici svých kapacit. Lidé tak často čekají na pomoc dlouhé měsíce. V této souvislosti se Martina Kuzdasová ptala na možnosti využití on-line terapií, tedy „terapií z gauče”. Při nich klient není v kontaktu s terapeutem tváří v tvář, ale podstupuje lekce pomocí programu na počítači. Takové terapie jsou mířené především na lidi s méně závažnými duševními problémy.
„Zasahuje to skupinu lidí, která by na terapeutická sezení z různých důvodů nedošla nebo jen s velkými potížemi,” mluví o jednom z benefitů on-line terapie psychiatr Martin Hollý a dodává, že to, co se ukazuje jako důležité v těchto terapeutických systémech, je, že pacient dělá kroky k uzdravení sám za sebe jen s drobnými doporučeními zvenku.
Na celý rozhovor s psychiatrem a sexuologem Martinem Hollým se podívejte v prvním díle nového videopodcastu LÉKAŘI V ÉTERU.
