Snížení energie a motivace, pocit prázdnoty a beznaděje, pokleslá nálada, myšlenky na sebevraždu. Deprese je závažným duševním onemocněním, které výrazně ovlivňuje každodenní činnosti člověka. Podle Světové zdravotnické organizace jí na celém světě trpí více než 280 milionů lidí. A stále častěji se začíná objevovat i u dětí a dospívajících. Roste také podíl těch, které trápí úzkostné poruchy. Jak od sebe jednotlivá onemocnění rozlišit, jak vypadá prevence a na co si v léčbě dát pozor? To přibližují odborníci.
Úzkosti a deprese. Dva pojmy, které se v poslední době stále více řeší, zejména ve spojení s mladou generací. Podle posledních dat z Psychiatrické ročenky 2022 se počet lidí trpící těmito stavy zvýšil.
ČTĚTE TAKÉ: Agresivita mladých lidí stále roste. Psycholog popsal, co ovlivňuje jejich chování
Pro představu, v roce 2022 se v ambulantních psychiatrických zařízeních s úzkostnou poruchou léčilo 13 186 mladých do dvaceti let. Nejvíce jich bylo evidováno ve věkové skupině od 18 do 19 let, celkem 5 428. Více než tři tisíce pacientů však bylo i v kategoriích 11 až 15 let či 15 až 17 let. Situace je obdobná i u deprese. Celkem se s ní v roce 2022 léčilo 2 500 mladých do dvaceti let.
Ve všech věkových kategoriích se s úzkostnou poruchou léčilo čtvrt milionu lidí – více než polovinu z nich tvořily ženy. V případě depresivní poruchy šlo o více než 92 tisíc lidí. I zde bylo více pacientů z řad žen: dvě třetiny.
Když se úzkost změní v nemoc
Úzkost a strach jsou běžné emoce, které mají za normálních okolností ochranný význam. „Úzkost začneme považovat za chorobnou, pokud trvá příliš dlouho, její příznaky jsou hodně intenzivní, objevuje se často a v situacích, kdy člověku nehrozí reálné nebezpečí,“ vysvětlila Lenka Trdlová z Psychiatrické nemocnice v Bohnicích.
Příznaky úzkostných poruch jsou nejen psychického charakteru, často jsou přítomny i tělesné projevy – bušení srdce, svírání na hrudi, neschopnost nadechnout se, pocity na omdlení či bolesti.
| Příznaky úzkostných poruch | |
|---|---|
| Kardiovaskulární příznaky | bušení srdce, zrychlený puls, bolesti na hrudi |
| Respirační obtíže | dušnost (dechová tíseň), psychogenní astma |
| Gastrointestinální příznaky | nechutenství, nauzea (nevolnost), zvracení, zácpy, průjmy |
| Psychogenní bolesti | bolesti bez objektivního nálezu při vyšetření |
| Neurologické symptomy | závratě, nestabilita, parestézie (brnění, pálení), svalové napětí, poruchy polykání, pocity „knedlíku v krku“ |
| Další vegetativní příznaky | návaly horka, pocení |
| Další | nevýkonnost, únava |
Lidé trpící chorobnou úzkostí ji často zaměňují za nějaké tělesné onemocnění a často si pro nerozpoznaný úzkostný stav volají rychlou záchrannou službu. Ta je odveze do nemocnice, kde je dotyčný podrobně tělesně vyšetřen.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Pořad Generace deprese. Proč jsou na tom dnešní děti psychicky tak špatně?
Podle doktorky Trdlové může být závěrem v lékařské zprávě například stav po panické atace či neurocirkulační astenie, což je forma panické ataky projevující se obtížemi v oblasti srdce a krevního oběhu. Velmi častým důvodem pro výše uvedené konání je bolest na hrudi, která může být laikem zaměněna za srdeční infarkt, a na to navazující strach ze smrti.
Co vlastně patří mezi úzkostné poruchy?
- fobie (strach z veřejných prostranství, z cestování veřejnými prostředky, strach být středem pozornosti, ze zubního ošetření, z přítomnosti krve, uzavřených prostor, pavouků, a tak dále)
- panickou poruchu
- generalizovanou úzkostnou poruchu
- obsedantně-kompulzivní poruchu
Generalizovaná úzkostná porucha (zkratka GAD) je charakterizována stálou „volně plynoucí úzkostí“. Člověk, který onemocněl GAD, se neustále zaobírá „katastrofickými scénáři“, například, že se někomu z rodiny něco stane, že on či příbuzní onemocněli vážnou chorobou, že v práci něco nestihl nebo udělal špatně. Pokud tímto onemocněním trpíte, do značné míry ztěžuje vaše fungování a výkonnost.
V nelehkých časech počet pacientů roste
Nedávná léta byla náročná – pandemie, válečné konflikty, energetické a inflační krize. Tyto události vytvářejí silný stres. Lidé touží po pocitu bezpečí, finanční stability a kontaktu s blízkými, což jim bylo během pandemie odepřeno. Ambulance se zaplňují pacienty, kteří dříve neměli psychiatrické problémy. K nim se přidávají ti, kteří překonali covid, ale nesou si s sebou psychické následky, což potvrzují statistiky, které mluví o každém pátém pacientovi.
Darina Hrabovská z psychiatrické ambulance v Bohnicích to upřesňuje: „U mladších lidí jde spíše o úzkostné poruchy, u starších se jedná o poruchy paměti a pozornosti. Také se nám začali vracet do ordinací pacienti, kteří již byli stabilizovaní, a pandemie je ‚vrátila‘ zpátky do depresivních nebo úzkostných stavů. U pacientů s již existujícími poruchami pak častěji docházelo ke zhoršení stavu.“
S depresí se potýkají i malé děti
Depresivní syndrom je velmi častým duševním onemocněním. „Během svého života se s ním potýká každá pátá žena a každý desátý muž. Hlavní příčinu jeho vzniku přitom nelze jednoznačně určit, jelikož se na rozvoji podílí více rizikových faktorů, například závažné životní situace nebo dlouhodobý stres. Svou roli hraje také genetika, která může riziko vypuknutí deprese zvýšit trojnásobně,” uvedla Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono.
Mezi nejčastější příznaky se řadí pokleslá nálada po většinu dne, kterou nelze zlepšit, nezájem o aktivity, které člověk rád provozuje, sníženou energií a motivací, pocitem prázdnoty a beznaděje, nadměrnou unavitelností, ale také poruchou koncentrace či paměti. „Příznaky musí trvat alespoň 14 dní,“ podotkla psychiatrička Trdlová.
Objevit se mohou i fyzické obtíže, jako jsou nespavost, potíže se zažíváním, srdeční obtíže nebo snížení libida a chuti k jídlu. Až 70 procent lidí má při depresi myšlenky na sebevraždu. Může se také stát, že onemocníte jak depresí, tak i některou z úzkostných poruch najednou.
ČTĚTE TAKÉ: Talentovaný hráč si vzal život kvůli depresím. Karlova rodina založila fond na pomoc mladým
Deprese se na věk neptá, může postihnout jak malé děti, pracující, tak seniory. Na rostoucí počet mladých lidí s depresemi se upozorňuje dlouhodobě, znepokojení vyvolaly také dva průzkumy, jejichž výsledky byly představeny v minulém roce. Národní ústav duševního zdraví provedl ve spolupráci s Českou školní inspekcí pilotní Národní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v České republice.
Výsledky ukázaly, že 4 z 10 oslovených žáků reportují známky středně těžké až těžké deprese.
Rozsáhlý průzkum, který si nechal zpracovat Ústecký kraj a kterého se zúčastnilo 21 tisíc žáků druhého stupně základních škol a ze středních škol v kraji, odhalil, že čtvrtina z dotazovaných dětí vykazuje symptomy deprese, 11 procent dokonce příznaky její těžké formy.
Svou roli hrají moderní životní styl, nároky na výkon, ekonomická nestabilita i sociální média, která podněcují k srovnávání sebe sama s idealizovanými obrazy na internetu.
„Neustálý tlak na dosažení dokonalosti může vést k nízké sebeúctě a pocitu selhání. Přestože sociální sítě nabízí možnost okamžitého kontaktu, mohou zároveň přispívat k nedostatku skutečného hlubšího propojení s druhými lidmi a k sociální izolaci,“ uvedla Šédová.
Léčba je dostupná a úspěšná
„Deprese mezi mladými lidmi je problémem, který vyžaduje naši pozornost a přijetí kroků vedoucích ke zlepšení současného stavu. Naprosto klíčová je prevence a vzdělávání. Brzké rozpoznání příznaků a poskytnutí podpory může přispět k minimalizaci negativních dopadů deprese na jednotlivce i na společnost jako celek,“ doplnila Šédová.
Pokud na sobě nebo na blízkém člověku příznaky zpozorujete, navštivte praktického lékaře, který vám může předepsat léky, případně doporučit psychiatrické vyšetření. Jestliže je vaše situace akutní, například se u vás objevují myšlenky na sebevraždu, vyhledejte lékařskou pomoc neprodleně.
Deprese a úzkosti se léčí psychoterapií a psychofarmaky. Lékem první volby jsou antidepresiva. U úzkostných poruch lze u akutního zhoršení přechodně užít i benzodiazepiny. Ty patří mezi anxiolytika neboli „léky rozmělňující úzkost“. Nebezpečí, které hrozí při jejich dlouhodobém užívání, je riziko vzniku závislosti, u starší populace navíc při jejich užívání hrozí pády. K léčbě GAD u dospělých je také schválen lék s účinnou látkou pregabalin, kterým lze léčit i epilepsii a neuropatickou bolest.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zuřivý řev a hrozba sebevraždou. Došly mi nikotinové sáčky, vysvětlil řádění mladík z Brna
„Ve včasném stádiu, respektive při dostatečně rychlém podchycení problému, doporučuji nejdříve sáhnout po fytofarmaku, tedy léku na přírodní bázi. Rovněž tak u mladého člověka, který se doteď s pomocí benzodiazepinů neléčil,“ radí Hrabovská. Sami pacienti preferují takové léky, které jsou nenávykové, dobře snášené a nezpůsobují denní ospalost.
Následná léčba vede ke zlepšení kvality života nemocných a zamezuje zhoršování onemocnění. Proto se nebojte vyhledat pomoc. Čím dříve, tím lépe. „Častým rizikem těchto neléčených onemocnění je vznik závislosti na alkoholu – jakási ‚samoléčba‘. Alkohol ‚rozpouští‘ úzkost a přechodně může zlepšit náladu. Platí však, že alkohol je jeden z nejsilnějších depresogenů, takže v konečné fázi průběh deprese zhoršuje a úzkost prohlubuje,“ doplnila Trdlová.
ČTĚTE TAKÉ: Ochrana dětí v Česku tragicky selhává. Chystáme sérii klíčových opatření, říká zmocněnkyně
A jak těmto stavům předcházet? „Nepotlačujte své emoce, nezapomeňte se během dne na pár minut zastavit a pročistit si hlavu, třeba na procházce nebo prostřednictvím dechových cvičení. Zaměřte se na aktivity, které vám zvedají náladu, dávejte si realistické cíle a myslete na zdravý životní styl,” radí Šédová.
