Lidé šetří na spropitném
Částka, kterou jsou lidé ochotni nechat jako dýško v restauraci, se snižuje. Na vině je nejen vlna zdražení, ale i častější bezhotovostní platby. Pokud hosté platí kartou, jsou sice ochotni dát vyšší spropitné, ale dávají ho méně často.
„Dýška jsou za servis, a když mi někdo dá dvě koruny, když jsem kolem něj lítala, tak je mi to líto,“ přiznala pro CNN Prima NEWS Romana, která pracuje jako obsluha v restauraci.
ČTĚTE TAKÉ: ANKETA: Když někde neberou kartu, je to blbý, peníze nenosíme. Češi se bouří proti hotovosti
Ceny jídel v restauracích za poslední dva roky vystoupaly o více než 30 procent. Aktuálně lidé za polední menu zaplatí v průměru 181 korun. I to se na spropitném podepsalo. „Když se zdraží, částka, kterou Češi dají na dýškách, bude o něco nižší,“ okomentoval ekonom Lukáš Kovanda.
Dlouhodobě se ale Češi dýška dávat naučili. Nejštědřejší jsou lidé v Praze a ve Středočeském kraji. Naopak nejvíc zpátky se drží lidé na Olomoucku nebo na Moravě.
„Zaokrouhluju to,“ sdělila jedna z dotazovaných a druhá zase vysvětlila, že většinou dává kolem deseti procent z ceny, když je spokojená: „Když platím kartou, tak dám peníze bokem, protože nevím, jestli to od majitele dostanou nazpátek.“
Dýška častokrát dáváme také podle toho, jestli se do restaurace budeme opět vracet, když se chceme blýsknout před přáteli, nebo před partnerem, v lepších restauracích a paradoxně, když platíme kartou.
„O desítky procent kvartálně roste spropitné na digitální platby,“ uvedl člen představenstva hospodářské komory Luboš Kastner. Na druhou stranu zákazníci, kteří platí kartou, nedávají často dýško vůbec. Mají totiž obavy, že by mohly peníze skončit v kapse někoho jiného. „Že zkrátka to spropitné jde do společného banku a personál ho ani neuvidí,“ doplnil.
Zvýšení cen DPH by se brzy mohlo postarat o další růst cen jídel v restauracích a možná se k tomu přidá i nějaký růst dýšek.
