Česko a spolu s ním dalších devatenáct států EU volá po tvrdším postupu vůči Maďarsku. Důvodem je jeho další utahování šroubů vůči nezávislým médiím a svobodné společnosti. Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil „jarní úklid“ a rozhodl se, že si došlápne na zbylá nezávislá média, neziskové organizace i sexuální menšiny. Orbánova vláda se totiž dostává pod silný tlak, popisuje pro redakci CNN Prima NEWS bývalý maďarský velvyslanec v Praze György Varga.
„Ministrů, kteří vyjadřují narůstající znepokojení, přibývá,“ uvedl v úterý po jednání ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu Martin Dvořák (STAN). Z hlediska Česka jde podle něj o pokračování dlouhodobé zahraniční politiky, která klade důraz na lidská práva.
ČTĚTE TAKÉ: Alarmující úniky z Ruska: Kreml investuje miliardy do propagandy, světem šíří „seznam strachu“
Ani přes narůstající kritiku se podle ministra Dvořáka ale nezdá, že by Budapešť na tento apel od svých evropských partnerů slyšela.
„Jarní úklid“ Viktora Orbána
Hlavním důvodem znepokojení je maďarské utahování šroubů, ke kterému v zemi dochází.
Vláda Viktora Orbána, která podle svých slov provádí „jarní úklid“ (v originále húsvéti nagytakarítás, tj. velikonoční úklid), připravila návrh zákona o transparentnosti, který se zaměřuje na média a nevládní organizace financované ze zahraničí či zákaz pochodu za sexuální menšiny Budapešť Pride.
Protestující na Alžbětině mostě v Budapešti 15. dubna. Protesty vypukly poté, co parlament schválil zákon omezující právo na shromažďování a zakazující pochody hrdosti. Zdroj: Balint Szentgallay / Shutterstock Editorial / Profimedia
„Jsme velmi znepokojeni tímto vývojem, který je v rozporu se základními hodnotami lidské důstojnosti, svobody, rovnosti a dodržování lidských práv,“ reagovalo na tento vývoj 20 z celkem 27 členů EU ve společném dopise.
„Vyzýváme proto Maďarsko, aby tato opatření přehodnotilo a zajistilo dodržování a ochranu lidských práv a základních svobod všech svých občanů, a splnilo tak své mezinárodní závazky,“ píší ministři v dokumentu.
Dekáda vládnutí za stavu nebezpečí
S dotazem, jak vážná situace v Maďarsku skutečně je, se redakce CNN Prima NEWS obrátila na bývalého maďarského velvyslance v Praze Györgya Vargu.
„Pozice a instituce právního státu jsou v Maďarsku od roku 2010 postupně odbourávané a oslabované ve prospěch moderního typu samovlády,“ potvrzuje bývalý ambasador. První zlomový krok v postupném omezování veřejných svobod podle něj nicméně přišel již v roce 2010, zdaleka proto nejde o nový fenomén.
Hungary remains the EU’s most corrupt country, according to Transparency International’s 2024 Corruption Perception Index. It ranked 82nd globally, dropping further. This marks the third year in a row Hungary finished last among EU members. We're tied with Burkina Faso and Cuba. pic.twitter.com/tbjmfrH2Y1
— Szabolcs Panyi (@panyiszabolcs) February 11, 2025
Zásadní okolností je také to, že v Maďarsku už od roku 2015 permanentně platí stav nebezpečí. „Na začátku kvůli ‚migračnímu ohrožení‘, pak kvůli pandemii a od roku 2022 kvůli válce na Ukrajině,“ popisuje Varga. Díky němu smí vláda přijímat zákony formou dekretů bez parlamentní kontroly, ale umožňuje také dočasné pozastavení platnosti zákonů nebo odchylování se od nich.
Varga: Obrana suverenity? Jen ochrana „samovládce“
K nejnovějším perličkám tak podle bývalého maďarského velvyslance v Praze patří zákon o obraně suverenity. Ten si klade za cíl omezovat v Maďarsku vliv zahraničí a v praxi umožňuje vládě vyšetřovat jednotlivce a organizace přijímající peníze z ciziny, pokud jsou označeni za hrozbu pro národní suverenitu, popsala dříve agentura AP.
🇭🇺 Hungary’s New Sovereignty Law: A Firm Stand Against Foreign Influence
— Zoltan Kovacs (@zoltanspox) May 14, 2025
📅 On May 13, 2025, a new bill titled “On the Transparency of Public Life” was submitted to the Hungarian parliament. The proposal comes at a critical time when national sovereignty and democratic… pic.twitter.com/r34Ahswz1Y
„Pojem ‚suverenity‘ je prezentován a propagován jako obrana státní nezávislosti a ‚boj proti cizímu vlivu‘, de facto ale znamená jenom suverenitu – nikým neomezenou moc – vládnoucí elity, a hlavně jediného suveréna: samovládce,“ vysvětluje Varga.
Poslední ukázkou směřování politiky Viktora Orbána je podle bývalého ambasadora již zmíněný zákon o transparentnosti. „Text zákona přímo neumožňuje vyslovený zákaz jakékoliv organizace, ‚pouze‘ dává moci absolutně volnou ruku finančně znemožnit prakticky cokoli a kohokoli, kdo přijímá jakékoli příspěvky ze zahraničí, včetně EU,“ popisuje.
Fidesz ztrácí podporu, maďarská ekonomika dech
Vláda podle něj k tomuto kroku přistoupila hlavně proto, aby umlčela neustále sílící kritiku nevládních organizací a nezávislých médií.
Orbánovi totiž momentálně leží v cestě hned dvě překážky: propad jeho vládní strany Fidesz a ekonomické problémy, do kterých se Maďarsko noří.
Jak ukazují dlouhodobé průzkumy serveru EuropeElects, strana Fidesz čelí od poloviny roku 2022 trvalému poklesu. Předstihla ji naopak relativně nová proevropsky orientovaná strana Tisza, kterou vede od jejího vzniku v roce 2024 někdejší spolustraník Orbána Péter Magyar.
Hungary, 21 Kutatóközpont poll:
— Europe Elects (@EuropeElects) April 12, 2025
TISZA-EPP: 51% (+9)
Fidesz/KDNP-PfE: 37% (-3)
MH-ESN: 4% (-1)
DK-S&D: 3% (-1)
MKKP→G/EFA: 3% (-1)
+/- vs. 9-15 October 2024
Fieldwork: 1-7 April 2025
Sample size: 1,000
➤ https://t.co/nONdLs4JDG pic.twitter.com/IhaOAfkbvB
Dalším faktorem je maďarská ekonomika, která má v posledních letech značné potíže. Jak informoval server Euractiv.com, na stav tamního hospodářství mají zdrcující dopad jednak zmrazené evropské fondy a pokuty, které EU na Maďarsko za porušování společných hodnot již dříve uvalila, jednak turbulence sužující mezinárodní obchod.
„Značná část evropských příspěvků je již dva roky zablokovaná, jde o velmi vážný zásah do domácího rozpočtu,“ komentuje situaci Varga.
„Pro Orbána to ale určitě není nejvyšší prioritou, určitě není vyšší než takzvaná suverenita. To potvrzuje i fakt, že ignoruje několik rozsudků SDEU (Soudního dvora Evropské unie, pozn. red.) – například o maďarské migrační politice – a stát za to musí zaplatit milion eur denně,“ dodává.
Protestující na Alžbětině mostě v Budapešti 15. dubna. Protesty vypukly poté, co parlament schválil zákon omezující právo na shromažďování a zakazující pochody hrdosti. Zdroj: Balint Szentgallay / Shutterstock Editorial / Profimedia
Už je skoro pozdě, říká velvyslanec
Podle Vargy je spíš nepravděpodobné, že se Maďarům podaří – například v dalších volbách – dosáhnout změny kurzu. „Zdá se, že teď už je skoro pozdě: Systém samoděržaví je tak pevně a hluboce ukotvený, že návrat k právnímu státu cestou svobodných voleb bude nesmírně složitý a zdá se, že vládnoucí politická rodina bude bránit svou moc za každou cenu,“ myslí si.
„Většina unijních států a orgány Unie, a také obyvatelstvo naší země, patnáct let bezmocně přihlížely postupnému omezování právního státu v Maďarsku, a EU tak vlastně tento proces nechtěně financovala,“ dodává.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Čína zaútočila na komunikační síť české diplomacie, oznámila vláda. Lipavský si předvolal velvyslance
