Řecko by mohlo přijít o finanční prostředky od agentury Frontex. Důvodem je 12 otevřených případů možného porušování lidských práv migrantů na jeho hranicích, což je nejvyšší počet probíhajících vyšetřování v rámci celé EU. Počet nelegálních přechodů evropských hranic se v prvním čtvrtletí letošního roku přitom snížil, a to o více než 30 procent, informuje Frontex.
Pokles představuje rozdíl necelých 34 tisíc osob ve srovnání se stejným obdobím roku 2024, prozradila serveru Politico agentura Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž).
ČTĚTE TAKÉ: Evropa není připravena pomoci Ukrajině, míní Just. Putin se chce vyhnout Trumpovým sankcím
V řádu desetiletí počet migrantů podle dat organizace Člověk v tísni roste a jen za poslední dekádu stoupl o víc než 50 milionů. V přepočtu na celkovou populaci je nicméně nárůst jen velmi mírný a uprchlíci tvoří dlouhodobě přibližně tři až čtyři procenta světové populace.
Meziročně nicméně podle nedávného reportu Frontexu poklesl počet uprchlíků mířících do Evropy zhruba o 30 procent.
Podle mluvčího Frontexu Chrise Borowského nelze určit jednoznačný důvod, proč došlo k tak masivnímu poklesu v prvních třech měsících roku, ale „je zřejmé, že klesající trend z minulého roku pokračuje“, cituje Politico.
Příčin oslabení migrace bude pravděpodobně více. Důvodem může být například přísnější postup, který EU vůči migraci zaujala. Dříve oznámila například rychlejší postup při vyhošťování nelegálních migrantů na území EU.
Aktivnější postup Frontexu
Pakt o migraci a azylu byl sice schválen v loňském roce, v platnost ale vstoupí až v červnu 2026. EU proto nyní hledá způsob, jak se rychleji vypořádávat se žádostmi o azyl nebo jak efektivněji deportovat ty uprchlíky, kterým byla žádost o azyl zamítnuta, ale stále se nacházejí na území EU.
Nové možnosti proto hledá i Frontex. „Na mnoha místech vidíme výsledky aktivnějšího postupu proti organizovaným zločineckým převaděčským sítím a spolupráce s agenturou Frontex, zejména na Balkáně,“ uvedl Borowski.
Nejfrekventovanější trasou nelegální migrace do Evropy byla východní středomořská cesta – tedy cesta vedoucí přes Řecko, kterou mezi lednem a březnem zvolilo celkem 9 630 osob, uvádí report Frontexu.
📢 Situation at the EU external borders Q1 2025
— Frontex (@Frontex) April 11, 2025
📊 Irregular border crossings fall 31% y/y
📉 Western Balkans see the biggest drop
🚨 Eastern Mediterranean and Western African migratory routes with most detections
🔗https://t.co/qJQMygHfhX pic.twitter.com/doY7iKARqr
Migranti využívající tuto trasu pocházeli především z Afghánistánu, Egypta a Súdánu. Těsně za ní následuje trasa vedoucí přes západní Afriku do Španělska, kde pracovníci Frontexu zaznamenali celkem 9 200 pokusů o nelegální překročení hranice. Třetí nejčastější cestou je pak cesta přes Středozemní moře do Itálie, kde bylo v prvním čtvrtletí roku 2025 zaznamenáno 8 500 nelegálních přechodů, vyčísluje Frontex.
Porušování lidských práv
Přísnější postup EU nicméně nepřímo vede k podkopávání respektu k lidským právům, uvedla organizace Human Rights Watch ve své Zprávě o světě 2025. V praxi to podle organizací znamená vyšší počet úmrtí na moři, nezákonné zatlačování na hranicích a vracení žadatelů o azyl do zemí, kde jim hrozí nebezpečí.
„Migranti a žadatelé o azyl a uprchlíci čelí násilí, nezákonnému odsunu, a dokonce i smrti kvůli tomu, že se EU posouvá k odstrašující a externalizační politice,“ uvedl Benjamin Ward, zástupce ředitele pro Evropu a Střední Asii organizace Human Rights Watch.
Řecko může přijít o peníze
Právě Řecku, které je pod největším migračním náporem, nyní dokonce hrozí, že by mohlo přijít o finanční prostředky, které mu agentura Frontex poskytuje. Ta nyní vyšetřuje 12 otevřených případů možného porušování lidských práv migrantů na řeckých hranicích, což je nejvyšší počet probíhajících vyšetřování v rámci celého bloku, píše agentura Reuters.
Mluvčí Frontexu uvedl, že některé z případů se týkají údajných „pushbacků“, tedy násilného zatlačování uprchlíků zpět za hranice země. Nejde přitom o zcela nová obvinění. Podobná padají již od roku 2010, kdy bylo Řecko obviněno z podnikání tajných a nedokumentovaných operací, při nichž jsou žadatelé o azyl zadržováni a vyhošťováni bez řádného soudního řízení.
Navzdory důslednému popírání ze strany řecké vlády mezinárodní orgány (OSN, Amnesty International a další nevládní organizace), které se zabývají lidskými právy, zdokumentovaly a oznámily opakované případy pushbacků v posledním desetiletí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Masakr v indickém Kašmíru. Ozbrojenci na louce postříleli nejméně 20 lidí, převážně turistů
