Přežila svou zkázu, 60 let nepozorovaně obrůstala. Police nad Metují se pyšní unikátní lípou
Lípy svobody jsou u nás památkou na vznik samostatného Československa. V Polici nad Metují mohou místní obyvatelé právě kvůli jedné takové slavit. Strom zasazený v roce 1918 byl nedopatřením v roce 1968 pokácen. Jenže jak se ukázalo, vlastní zkázu přežil.
Připomíná víc změť do výše se pnoucích chapadel než mohutný památný strom, jak jsme zvyklí. Jde ovšem o lípu svobody zasazenou při vzniku první republiky a pro obyvatele Police nad Metují má jedinečnou historickou hodnotu. Mysleli totiž, že o ni přišli, když ji dělníci v osmašedesátém omylem skáceli.
ČTĚTE TAKÉ: Jak chutnal chleba před třemi staletími? V Pileticích mají pec podle dávných předloh
„Zjistili jsme, že v roce 1968 se tady připravovala slavnost k 50. výročí založení Československa a tehdejší předseda kulturní a školní komise poslal dva polské dělníky, aby vyřezali nálety kolem lípy svobody, která už tam 50 let rostla. Ale ukázal jim to místo jenom na mapě. Byli to Poláci, v podstatě mu moc nerozuměli, tak to vzali šmahem a pokáceli i lípu svobody,“ vyprávěl v pořadu Prima Česko Pavel Frydrych, předseda spolku Apeiron.
Do dvou hodin už o nenapravitelné chybě vědělo celé město. „Probíhalo vyšetřování, podle pramenů, které jsem našel, i podle soukromých zpráv se zjistilo, že ti dva dělníci opravdu vůbec nevěděli, co udělali. Jejich první reakce byla ,Proč máme řezat ty malé stromečky a nemáme vzít ten velký?‘“ popsal dále Frydrych.
Památná lípa a jejích 18 životů
Příroda se ale nedala a strom vlastní zkázu přežil. Pařez začal obrážet a výhonky z něj rostly dál. Jenže to desítky let nikdo netušil. Až podle starých fotografií místa se zjistilo, že tam lípa stále je a má se k světu. Teď je jí 107 let. „Z obvodu pařezu vyrazilo 17 výhonků, 17 kmínků, dva tedy uschly, ale 15 tam zůstává. Říká se tomu výmladkový trs, lípa teď vypadá trochu jako lískový keř. Není to klasický tvar lípy, ale je krásná,“ prohlásil předseda spolku Apeiron.
A velmi pozitivně zprávu o tom, že strom stále žije, vnímají i místní. „Byl jsem se na ni samozřejmě podívat. Myslím si, že je hodně velký úspěch, že se to vůbec objevilo po tolika letech,“ řekl jeden z nich a další doplnil: „Byla to škoda, ta lípa pro Českou republiku něco znamená.“
Čtěte také
Pro město a jeho obyvatele jde o tak cenný objev, že si ze zdejší výstavy v Zeleném domečku odnášejí nařezané špalíčky ze spadaných větví lípy na památku, zatímco ze živých větví si ovšem nikdo netroufne utrhnout ani lísteček.
Zároveň je k vidění dochovaná dřevořezba s výjevem z historické hospody. Motiv s první republikou nijak nesouvisí, jenže samotné dřevo ano. Podařilo se o něm dopátrat, že pochází právě z poraženého původního kmene. „Minimálně jeden špalek si odnesl domů tehdejší ředitel základní školy, Jan Kuzdas. Nařezal ho na fošny a po nějakých sedmi letech jednu fošnu přinesl místnímu řezbáři Petru Kyselovi, který, aniž by tušil, co to je za dřevo, udělal dřevořezbu. Je tam výjev ze středověké krčmy. Je to jediný kus, který nám zůstal zachovaný,“ uvedl Frydrych.
Přeživší lípa má být brzy opatřena plaketou, aby ji každý na stráni Havlatka poznal. Z Police nad Metují k ní vede do kopce pěšina nebo se k ní dá přijít z vrchu přes louku – to kdyby vás zaujala natolik, že ji při návštěvě města budete chtít vidět na vlastní oči.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čistá bílá? Kdepak! Antické sochy hrály barvami, jak dokazuje výstava v Hostinném
