První republika

Brněnskou vilu Tugendhat zná nejspíš každý. Málokdo ale ví, že podobný unikát najdete i v Karlovarském kraji. Přesněji v krušnohorských Abertamech. A dá se říct, že se v ní stal zázrak. I přesto, že o ni její tehdejší majitelé po druhé světové válce přišli, zůstal interiér vily téměř nedotčený. Jako by ho někdo zakonzervoval.

Většina z nás si Vánoce bez stromečku těžko dovede představit. Dříve ale součástí vánočních svátků vůbec nebyl. Církev se dokonce proti tomuto zvyku bránila. Nakonec si ale stromeček vydobyl své místo a je v době adventu součástí každé domácnosti.

My Češi jsme vyhlášení zlatavým mokem s bílou pěnou. Milujeme ho natolik, že už nám nestačí ho jenom pít, rovnou se v něm i koupeme. A aby toho nebylo málo, pro každou příležitost si umíme uvařit jiný. Dělají to tak třeba v Teplicích, kde dobře vědí, jak potěšit národ gurmánů a požitkářů.

Už téměř sto let vyrábí elektrický proud a stále vypadá k světu – jako bychom se při pohledu na ni vrátili do časů první republiky. Historická vodní elektrárna v Sedlici na Vysočině vznikla jako jedna z prvních v tehdejším Československu. Neúnavné turbíny Emilka, Jirka a Anka silák jsou původní, stejně jako všechno uvnitř.

Brněnské studio Ashborne Games po třech letech vývoje konečně vydalo ambiciózní titul Last Train Home. Hra mapuje cestu československých legionářů z Moskvy přes Sibiř až do nově vznikajícího státu. Na českou strategii se v prvních hodinách po vydání valila chvála a limitovaná edice rychle zmizela z pultů obchodů.

V dalším díle pořadu Prima Česko jsme se vydali do města, kde se všechno točí kolem až 800 let staré lípy. Tak moc si jí místní váží, že po ní pojmenovali celé město – Kamenice nad Lipou. Památný strom je opředený mnoha legendami, dokonce se v jeho koruně i tančilo. A hned vedle je zámek, kde nestraší, naopak, návštěvníci si sem jezdí hrát.

Stavěla se rovných deset let od roku od 1547 do roku 1557. Pětipatrová věž, vysoká téměř 82 metrů, je jednou z dominant Klatov. Její původní funkce byla ochranná. Měla místní varovat před nebezpečím, před nepřáteli či požáry. Kdysi tu žily celé rodiny, zatímco jiní zde doslova zažívali muka. Dalším cílem pořadu Prima Česko byla Černá věž v Klatovech.

Politici se opakovaně v průzkumech popularity profesí umisťují na nejnižších příčkách. Co do prestiže povolání, tak soutěží s uklízečkami. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl politolog Lukáš Valeš. Připomněl, že z průzkumů amerických psychiatrů vyplývá, že politika často přitahuje psychicky narušené lidi. Že společnost k zákonodárcům nevzhlíží s obdivem, potvrzuje i politolog Jan Kubáček. Aktuální situace je podle něj tristní – mnozí politici podlehli pocitu nedotknutelnosti, mají navíc dojem, že peprné výrazy pomáhají jejich medializaci. Zdůraznil však, že samozřejmě existují i výjimky, kterým je třeba vzdát čest.

Malebný rybník, zámeček, tropický skleník i palma stará více než sto let. To všechno můžete vidět na jednom místě –⁠ v Botanické zahradě v pražských Malešicích, která je přístupná veřejnosti. Nejčastějšími návštěvníky jsou ovšem studenti, kteří se tu díky zážitkům naučí víc než při hodinách v lavicích.

Jsme národ posedlý jídlem, za „něco lepšího“ na talíři jsme ochotni zaplatit majlant. Vlastně by nás tedy nemělo překvapovat, že jsme jako země svolní k uhrazení milionů společnosti Michelin kvůli zařazení do luxusního gastroprůvodce. Za požitkářskou, někdy až snobskou hostinou přece do restaurací chodíme odjakživa – bylo tomu za Masaryka i za komunistů. O českém gastroluxusu v průběhu času se pro CNN Prima NEWS rozpovídal historik Martin Franc.

Stovky panenek z celého světa zdobí sbírku Svatavy Jakoubkové ze Smržovky. Obdivovat je můžete v malém muzeu přímo v centru města, obětovala pro ně dokonce část svého přízemního bytu. Jsou tu vzácné kousky z první republiky, panenky chodicí, mluvicí, ale i takové, které za socialismu nechyběly v žádném holčičím pokojíčku. Svoji nejmilejší si podle majitelky muzea prý najde téměř každá návštěvnice.

Nejkrutější variantou trestu smrti ve středověku bylo napíchnutí na kůl, odsouzený umíral celé dny. Za komunismu se jednalo o oběšení: dotyčný si neměl zlomit vaz, ale desítky minut se dusit, uvedl právní historik a soudce David Kolumber v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Tímto způsobem zemřela i Milada Horáková, v úterý od její popravy uplynulo 73 let. Kapitální trest měl během staletí, kdy se na území českých zemí praktikoval, vysílat různé vzkazy. Provedení a brutalita poprav se lišila, cíl byl však až do roku 1989 stejný.