Medicína budoucnosti běží rychleji než systém. AI už dnes vidí to, co lékaři nemusí zachytit
AI pomáhá i v medicíně. Zdroj: Profimedia
Umělá inteligence, roboticky navigované zákroky a nové screeningové přístroje mění moderní medicínu rychleji, než se stíhá přizpůsobovat zdravotnický systém. Diagnostika se zkracuje z let na měsíce a přesnost některých metod dosahuje přes 90 procent. Podle Karla Pulgreta ze společnosti Mediz je ale klíčové hlavně jedno – začít s prevencí včas.
Základní problém moderní medicíny podle Karla Pulgreta není nedostatek technologií, ale pozdní diagnostika. „Důležité je začít včas a poslouchat, když tělo něco říká,“ zdůrazňuje Karel Pulgret, CEO společnosti Mediz.
Podle něj už dnes neplatí, že screeningové věkové hranice stačí. „Vezměte si, kolik žen pod 30 má rakovinu prsu. Když cítí problém, neměly by čekat, že to přejde samo,“ upozorňuje.
AI mění tempo medicíny
Technologický vývoj v medicíně je podle experta bezprecedentně rychlý. „To, co dřív trvalo pět let, dnes trvá pět měsíců,“ říká Pulgret.
Velkou roli v tom hraje umělá inteligence, která doplňuje práci lékařů. „AI nikdy nenahradí lékaře, ale je jeho pomocníkem. Má druhé oči, které nejsou unavené a vidí to, co člověk může přehlédnout,“ vysvětluje.
Lékaři se učí, ale systém se mění pomalu
Nové technologie se do praxe dostávají postupně – i skrze vzdělávání lékařů. „Edukaci děláme. Je mnoho lékařů, hlavně mladých, kteří chtějí něco měnit,“ popisuje Pulgret.
Zároveň ale připouští, že přístup není jednotný. „Jsou i tací, kteří nejsou tak otevření změnám. Ale i profesoři nad 70 let jezdí na kongresy a učí se nové věci,“ dodává.
Robotická biopsie: přesnost přes 90 procent
Jednou z největších inovací je roboticky navigovaná biopsie, například u prostaty.
Tradiční metoda má podle Pulgreta limity: „Jdete naslepo. Ultrazvuk tam je, ale pořád je to často 50 na 50,“ říká.
Nový přístup kombinuje více technologií najednou:
ultrazvuk
MRI snímky
AI navigaci
robotickou ruku
„Robotická ruka naviguje přes GPS jehlu. Přesnost je kolem 92 procent,“ popisuje Pulgret.
Budoucnost: prsa, ledviny i další diagnózy
Technologie se podle něj rychle rozšiřuje do dalších oblastí. „Do roka bude CE certifikace i na biopsii prsu a ledvin,“ říká.
Zásadní otázkou zůstává, jak rychle se technologie dostanou k běžným pacientům. „To je spíš o přístupu člověka. Nejhorší je neposlušný pacient,“ říká Pulgret.
Metoda zatím není plně hrazena. „Biopsie stojí 10 tisíc korun. Já bych radši zaplatil 10 tisíc za 92 % jistotu, než jít dvakrát do nemocnice,“ vysvětluje.
AI čte obraz rychleji než člověk
Umělá inteligence podle něj zásadně mění diagnostiku i u zobrazovacích metod. „Když jí dáte tisícistránkovou smlouvu, přečte ji za deset vteřin. A stejně tak pracuje s obrazem,“ popisuje.
A dodává klíčový rozdíl. „Má načteno milionkrát víc obrázků než i špičkový lékař. A neunaví se jí oči,“ říká.
Novinkou je i přenosný přístroj na screening osteoporózy. „Je menší než plechovka od Coca-Coly a vyšetření trvá tři minuty v ordinaci,“ uvádí Pulgret.
Technologie dosahuje podle něj 92% přesnosti. „Funguje na bázi pulzního ultrazvuku a odpovídá standardům WHO,“ doplňuje.
Systém zaostává za technologiemi
Podle Pulgreta je zásadní problém rozdíl mezi rychlostí inovací a zdravotnictvím. „Systém se moc nemění, ale technologie jdou extrémně rychle dopředu,“ konstatuje.
Budoucnost ale vidí optimisticky. „Občas mě překvapí, jak rychle to jde. A sleduji to každý den,“ uzavírá.
