Ceuta: 10 otázek a odpovědí. Přijde další invaze migrantů a mohou se dostat až do Evropy?

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Španělské exklávy v Africe: proč jsou cílem migrantů.

  • Rekordní nápor: do Ceuty pronikly desítky tisíc lidí.

  • Tragická bilance: 57 obětí při přechodu hranice.

  • Proč v těchto městech nefunguje volný pohyb osob.

Více

Dva španělské přístavy na africkém pobřeží, dohody staré přes 350 let a vysoký plot. Ceuta a Melilla jsou jedinými místy, kde se Evropská unie fyzicky dotýká kontinentální Afriky – a právě proto to není poprvé, kdy jsou tyto exklávy centrem a symbolem migrační krize. Přinášíme vám deset otázek a odpovědí popisujících to, co se nyní v Ceutě děje.

Co jsou Ceuta a Melilla a proč patří Španělsku?

Dvě autonomní města na severoafrickém pobřeží, obě o velikosti pražské čtvrti (Ceuta má rozlohu 18,5 kilometru čtverečního, Melilla 12,3). V každém z obou řečených území žije zhruba 85 tisíc lidí. Španělsku patřila dávno předtím, než vůbec existovalo Maroko jako stát: Melilla od roku 1556, Ceuta od roku 1668, kdy ji Madrid převzal po rozpadu unie s Portugalskem. Jsou to jediná dvě území Evropské unie, která leží na africkém kontinentu. Na Arabech je dobyli v průběhu 15. století Portugalci poté, co se během reconquisty zhroutila moc islámu na Pyrenejském poloostrově.

ČTĚTE TAKÉ: Migrační apokalypsa v Ceutě: Z ulic se staly toalety, objevilo se i rabování. Místní mají strach

Proč si na ně Maroko dělá nárok?

Podle Maroka jsou to zkrátka dvě kolonie na jeho území. Maroko si na obě města dělá nárok od chvíle, kdy v roce 1956 získalo nezávislost, Madrid to ale odmítá s tím, že ani jedno z měst nikdy Marockému království nepatřilo. Snahy o jejich získání byly podle BBC spíš vlažné – Maroku se nepodařilo prosadit ani to, aby OSN zařadila obě města mezi dosud nedekolonizovaná území.

Proč se z Ceuty a Melilly stal magnet na migranty?

Ceuta a Melilla jsou pro migranty ze subsaharské Afriky i samotného Maroka nejkratší suchozemskou cestou na území EU, aniž by museli riskovat plavbu přes moře na gumovém člunu. Stačí přeplavat pár desítek metrů nebo přelézt bariéru – a jste, aspoň formálně, ve Španělsku. A proč Maročané chtějí utéci? Jeden z mladých mužů, který aktuálně pronikl do Ceuty, odpověděl Forbesu na tuto otázku slovy, že doma v Maroku není práce.

Co se v Ceutě stalo tento týden?

Rekord, jaký Evropa nepamatuje. Podle CNN od čtvrtečního rána do pátečního večera překročilo hranici odhadem 50 tisíc lidí, regionální vláda v Ceutě pak mluvila dokonce o 60 tisících. Většina migrantů obeplavala vlnolam u pláže poblíž hranice nebo prošla po souši, přičemž počet obětí dosáhl 57 – lidé se utopili nebo byli ušlapáni v davu na vlnolamu.

Proč policie nedokázala hranici ubránit?

Guardia Civil – španělská národní garda na tolik lidí najednou prostě nestačila. Podle asociace AUGC, která za členy civilní gardy mluví, na místě chybělo dost policistů, kteří by nápor ve čtvrtek dokázali monitorovat a zastavit. Španělská vláda proto do Ceuty narychlo přesunula armádu a premiér Pedro Sánchez slíbil rychlé „obnovení pořádku“.

Bude se to opakovat?

Pokud nedojde k zásadním změnám, je to pravděpodobné. Podobný nápor zažila Ceuta už v květnu 2021, kdy během dvou dnů dorazilo přes deset tisíc lidí. Tehdy to bylo kvůli diplomatické roztržce mezi Madridem a Rabatem, kdy marocká pohraniční stráž migranty záměrně pouštěla dál, aby vyvinula tlak na španělskou vládu. Ministr vnitra Ángel Víctor Torres uvedl, že aktuální nápor pravděpodobně souvisí s červnovým rozsudkem španělského Nejvyššího soudu. Ten ale nerozhodoval o tom, jestli migranti mají právo v Ceutě zůstat, ale jen o tom, jak je úřady smějí vracet do Maroka.

Co se s migranty děje poté, co se dostanou do Ceuty?

Většina skončí zpátky v Maroku, a to rychle. Podle Euronews se přibližně 48 tisíc lidí (z přibližně 50 tisíc, kteří nelegálně překročili hranici) do Maroka už zase vrátilo. Španělská ministryně obrany Margarita Roblesová migranty varovala, ať nevěří pašeráckým sítím – výsledkem prý bude vždy návrat podle španělského práva.

Kolik migrantů nakonec zůstane v Evropě?

Málo. I ti, kteří se dostanou do centra pro migranty v Ceutě, musí projít kontrolou při cestě dál na pevninu. Vstup do Ceuty automaticky neznamená volný přístup do zbytku kontinentální Evropy. Krize navíc vyvolala vlnu obav i jinde – Francie nařídila přísnější kontroly na hranici se Španělskem a Itálie dočasně obnovila kontroly na cestách ze Španělska.

Platí v Ceutě a Melille schengenské dohody?

Ano i ne – záleží, koho se zeptáte. Formálně obě města patří do schengenského prostoru, jenže se na ně vztahuje zvláštní režim podle článku 41 Schengenského hraničního kodexu: cestující na evropskou pevninu procházejí kontrolou dokladů, potvrzuje italský list Il Sole 24 Ore. Volný pohyb, jaký zná zbytek Evropské unie, v obou exklávách reálně neplatí.

Jak na krizi reagují evropští politici?

Sánchez mluví o útoku na suverenitu, jinde v Evropě zase o důvodu k tvrdším hraničním kontrolám. Premiér krizi označil za porušení územní celistvosti Španělska, které si podle Euronews zaslouží nejostřejší odsouzení. Podle webu EU Perspectives se do sporu vložila i Itálie, jejíž kroky směrem k dočasnému omezení schengenských dohod vůči Španělsku kritizoval bývalý unijní diplomat Josep Borrell s tím, že žádný členský stát nemůže jednostranně vyřadit jiný ze schengenského prostoru.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Migrační krize v Ceutě: Itálie zváží pozastavení Schengenu. Neuhneme ani o píď, říká Meloniová