Metro: Kde mají v podzemí barokní lustry a kde leží nejhlubší stanice světa? Zdroj: Profimedia.cz
Je rychlé, spolehlivé a odlehčuje povrchové dopravě. Jenže je také extrémně drahé. Podzemní doprava je v současnosti využívána celkem v 57 zemích. V jakém městě je vybudováno nejvíce stanic a jaké metro je nejstarší?
V zimě roku 1863 projelo podzemní tratí první metro na světě. Stalo se tak v hlavním městě Velké Británie, cestující tam začal převážet parní vlak. Dnes patří londýnská síť metra mezi největší na světě, přesto tak úplně nesplňuje definici podzemní dopravy. V součtu všech linek je metro v Londýně dlouhé 402 kilometrů, více než polovina kolejnic ale vede po povrchu.
Zatímco v britské metropoli lidé cestují mezi 270 stanicemi, zdaleka nejvíce zastávek je v americkém New Yorku. Podzemka rozváží pasažéry tunely do 472 stanic. A i když drží americká metropole primát v počtu tratí, nejdelší metro na světě lidé vybudovali v Pekingu.
A Čína drží ještě jeden unikát. Zatímco v mnoha zemích jezdí metro jen v hlavním městě, v nejlidnatějším státě světa mají podzemku rovnou ve 40 aglomeracích včetně Hongkongu.
Za druhé světové války posloužilo tisícům civilistů jako podzemní kryt. V současnosti se moskevské metro pyšní soustavou působivě designovaných stanic. Mezi umělecky zpracované zastávky patří například Majakovskaja, kde je podlaha z mramoru, nebo sloupořadí, které u stropu vytváří podlouhlé klenby. Za zmínku stojí také stanice Komsomolskaja, kde nad procházejícími pasažéry visí zdobené lustry.
V opravdová umělecká díla proměnili architekti stanice metra také ve Švédsku. Ve stockholmské podzemce připomínají mnohé zastávky barevné jeskyně nebo galerie.
Nekonečných 106 metrů. Tolik musí vyjet eskalátorem cestující ze stanice kyjevského metra Arsenalna až na povrch. V ukrajinském městě totiž mají nejhlubší stanici na světě. To nejvýše položenou zastávku na světě najdou turisté ve švýcarském Jungfraujochu. Cestující do zastávky dopraví metro ve výšce téměř tři a půl kilometru nad mořem.
World's deepest station, Arsenalna Metro Station in #Kiev #AA
— Anadolu Images (@anadoluimages) February 4, 2020
📸: Metin Aktaş pic.twitter.com/z1rDBwY30q
Podzemní kryt pro komunistické špičky, nebo první stanice pražského metra? Účel vyhloubení objektu na malostranském Klárově je dodnes opředen tajemství. Podle historiků se měla podzemní „stanice“ budovaná v padesátých letech minulého století stát první zastávkou chystané linky A. Z projektu ale nakonec sešlo, na povrch se proto dostalo podezření, že objekt na Klárově měl sloužit pro vojenské účely.
Vstup do tajné stanice na Klárově Zdroj: Wikimedia Commons
Pražané si na metro museli počkat až do května roku 1974, kdy vyjel z Kačerova první vůz směr Sokolovská (dnešní Florenc). Nákladné a zdlouhavé budování pražského metra mimo jiné způsobilo, že museli českoslovenští politici přenastavit priority a upustit od stavby metra v Bratislavě, s jehož výstavbou se začalo několik let před sametovou revolucí.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
