Michaláková se odvolá proti verdiktu o odebrání synů. Záleží mi na pravdě, píše

Soud v anotaci ke svému rozhodnutí napsal, že v odůvodnění se uvádí, že matka děti neochránila před nežádoucím chováním otce, bila je a způsobila, že se bály. Byla tak spoluzodpovědná za zanedbání péče, uvedl ESLP. Zmínil i medializaci citlivých informací a zveřejňování snímků dětí, údajů o zdravotním stavu staršího syna či pasáže ze znaleckého posudku ohledně sexuálního zneužívání. Povinnost usilovat o sloučení rodiny je třeba vyvažovat s povinností chránit nejlepší zájem dítěte, stojí v anotaci. Podle soudu matka byla ve střetu zájmů, když k němu podala stížnost jménem synů.

Podle právníků Michalákové bylo rozhodnutí lidskoprávního soudu formalistické, převzal tvrzení Norska a vyjádření žaloby ignoroval. Advokátka Dora Boková míní, že v rozsudku jsou nové principy, které s dosavadní praxí soudu nekorespondují, nebo je dosud neřešil. „Proto stojí za to podat žádost o postoupení stížností Velkému senátu. Jak otázka možnosti zastoupení dětí v řízení rodiči, tak otázka medializace jsou natolik zásadní, že by je podle našeho názoru měl posoudit Velký senát, ne pouze užší skupina několika soudců,“ řekla Boková.

Výslovné lži, popření práv rodičů

Rozhodnutí Michalákové odvolat se uvítali někteří politici. Podle senátorky Jitky Chalánkové se „ochrana dětí v Norsku zvrhla v totální popření práv rodičů“, podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského sesbírané materiály dokládají „výslovné lži“ norské sociální služby a norské soudy berou v potaz jen tvrzení pěstounů. Norské instituce se nevyjadřují. Informace, které se týkají dětí, kvůli jejich ochraně nezveřejňují.

Norská sociální služba Barnevernet odebrala na jaře 2011 české matce a otci syny Denise a Davida kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Hoši vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. Matku pak norské úřady zbavily rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se na Evropský soud pro lidská práva se stížností na Norsko.

Michaláková o synech nic neví

„Odvolání podám, protože mi záleží na pravdě. Udělám to kvůli sobě i kvůli dalším rodinám, kterým Norové odvedli děti, očernili a ponížili jejich rodiče a vzali jim možnost se bránit,“ uvedla Michaláková v prohlášení, které má redakce CNN Prima NEWS k dispozici.

Doplnila, že o svých dětech už celé roky nic neví, ale stále kvůli nim zůstává v Norsku. „Chci, aby věděly, že jsem je nikdy neopustila. Doufám, že vyrůstají u hodných lidí a vede se jim dobře. Roztrhli nás na příliš dlouhou dobu, a proto se na cestu domů budou muset jednou vydat sami. Z vlastního rozhodnutí a až to sami budou chtít,“ napsala dále Michaláková.

Uvedla také, že udělala vše, co po ní úředníci norské sociální služby chtěli. První rok prý věřila, že jde o nedorozumění. „Očistila jsem se od všech obvinění, a přesto jsem se dál musela bránit účelovým zprávám (norské sociální služby),“ uvedla ve svém vyjádření Michaláková. Její zástupci uvedli, že norská strana neumožnila kontakt s dětmi ani českým úřadům.

ESLP ve svém rozsudku rozhodnutí a zdůvodnění norských institucí shrnuje. Zmiňuje v této kauze mimo jiné tělesné tresty, které se nedaly považovat za symbolické plácnutí. Norsko zakázalo fyzické trestání dětí zákonem už v roce 1987. Matka si naopak stěžuje na to, že norské úřady fámy o údajném násilí na dětech důkladně nevyšetřily a nechaly její syny u pěstounů místo toho, aby s ní pracovaly na výchově.

Norská sociální služba Barnevernet je dlouhodobě terčem kritiky některých rodičů, expertů a politiků. Podle nich odebírá děti bez dostatečného odůvodnění. ESLP dostal stížností víc. Podle zástupců Michalákové dal ve 14 případech za pravdu rodičům. Podle Zdechovského někteří z nich chtějí Michalákovou při odvolání podpořit.