Kauza rodiny Michalákových
Rozhodnutí evropského soudu v případu odebrání dětí Evě Michalákové je zřejmě definitivní. Ačkoliv existuje možnost odvolání se k Velkému senátu, soudci ji mohou vetovat, myslí si bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ve vysílání CNN Prima NEWS přiznal, že ho verdikt do jisté míry překvapil – v podobných kauzách totiž byla rozhodnutí evropského soudu o něco příznivější.
O odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým rozhodla norská sociální služba v roce 2011 kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Později norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva. Spor ovšem ve čtvrtek prohrála i zde.
Velké zklamání. Rozhodnutí soudu v kauze Michalákové je absurdní, zlobí se Zdechovský
Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v kauze Evy Michalákové je absolutně absurdní a nepřijatelné, hodnotí verdikt europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Rozsudek chce ještě podrobně prostudovat a zjistit, čím přesně soudci argumentovali v neprospěch české matky, které norské úřady odebraly její syny. Ve vysílání CNN Prima NEWS konstatoval, že čtvrteční rozuzlení hodnotí jako velké zklamání.
Případ chce Michaláková posunout k Velkému senátu, který může verdikt ještě zvrátit. Podle exministra zahraničí Lubomíra Zaorálka je ale šance na vítězství poměrně malá.
„Pokud vím, tady má právo veta pětičlenný senát, který ve čtvrtek rozhodl v její neprospěch. On tedy může rozhodnout, jestli ji pustí k Velkému senátu. Je tedy pravděpodobnější, že tohle je už definitivní výsledek,“ konstatoval ve vysílání CNN Prima NEWS.
Přiznal, že ho výsledek sporu do určité míry překvapil, protože v posledních podobných kauzách evropský soud rozhodl spíše ve prospěch rodičů. Navíc Norové podle Zaorálka uznali, že jejich systém národní rodinné péče není zcela v pořádku, jelikož se tamějším úřadům hromadily stížnosti na stole. I to je důvod, proč se částečně změnila norská legislativa.
„Jednal jsem o tom s norským ministrem zahraničí, obraceli jsme se na soudy a maximálně jsme se snažili na všech úrovni vyvíjet tlak. Pro nás to nevypadá příznivě, ale bránil bych se tomu tvrzení, že se za ty roky nic nestalo,“ pokračoval Zaorálek.
Dle svých zkušeností podotkl, že sami Norové se dívali na cizince s určitým podezřením a divili se, proč do věci vstupuje i česká diplomacie. „Ale mělo to vývoj. Ukázalo se, že nejsme jediní – získali jsme spojence a Norové začali přístup měnit,“ rozvedl dále bývalý šéf Černínského paláce. Prý měla norská strana pochybnosti, zda byl český systém rodinné péče dostatečně obezřetný.
Psycholog: Mezi Michalákovou a syny by nejspíš nebyl velký cit
Dětský psycholog Václav Mertin CNN Prima NEWS poznamenal, že děti byly od Michalákové odebrány před velmi dlouhou dobou a i kdyby je přece jen dostala zpět do péče, měli by mezi sebou nejspíš spíše chladný vztah. „Deset let je strašně dlouhá doba v životě dítěte. Nemůžeme počítat s tím, že by tam byl nějaký velký cit,“ řekl Mertin.
Jinak by tomu mohlo být v případě, kdyby byly synové Evy Michalákové o případu dlouhodobě informováni a neztráceli tak k ní pouto. Pokud by je ale získala do péče, tak by podle něj „trvalo ještě dlouho“, než by došlo k obnovení vztahů.
Bratři podle něj aktuálně nejspíš žijí spokojený život u norských pěstounů. A to i navzdory tomu, že jsou každý v jiné rodině. Mají se však poměrně často stýkat. „Na druhé straně, když jsou sourozenci, tak když to jen trochu jde, měli by být pohromadě,“ doplnil Mertin.
Kauza Michalákové je jenom jedna z mnoha, říká Schorm
Vládní zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva Vít Alexander Schorm v pořadu 360° řekl, že jelikož o rozsudku rozhodli soudci jednomyslně, tak to něco vypovídá. V daném případě podle něj tribunál neviděl rozpor s evropskou úmluvou o lidských právech a dal tak za pravdu výkladu norských soudů. Michaláková podle něj může ještě podat žádost k velkému senátu, který by případ mohl vrátit zpět.
Schorm ale zároveň poukázal na to, že kauza Michalákové je jenom jedna ze série případ. „Musíme brát tento případ jako součást série případů týkajících se Barnevernetu v Norsku,“ zmínil zmocněnec s tím, že je už 27 obdobných případů rozhodnuto, přičemž u zhruba poloviny z nich Evropský soud pro lidská práva dal za pravdu rodičům. Kauza Michalákové se mezi ně však nezařadila.
Soud zamítl i stížnost v kauze ubitého Čecha
Na závěr připomněl, že se zdaleka nejedná o jediný případ, v němž prý Češi čelili nespravedlivému jednání. Konkrétně zmínil kauzu Zdeňka Makara, kterého ve Velké Británii ubil řetězem 19letý Raymond Sculley. Britská justice ale pachatele zprostila viny, proti čemuž protestovala jak rodina Čecha, tak česká vláda. Ani zde ovšem evropský soud nevyhověl stížnosti ze strany Makarovy sestry.
„Jednal jsem o tom i s premiérem Borisem Johnsonem, který říkal, že je v tomhle bezmocný. Doporučil bych tento případ sledovat, protože mně to připadalo naprosto šokující,“ řekl Zaorálek v závěru vysílání na CNN Prima NEWS.
