Neznámé kolem Prigožina
Mírové rozhovory o Ukrajině nebudou možné bez Ukrajiny. Ale žádná stabilita také nebude možná bez zapojení Ruska, prohlásil šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg.
V tomto duchu se rakouský ministr vyjádřil ve španělském Santanderu na konferenci pod názvem Quo vadis Europa (Kam kráčíš, Evropo, pozn. red.), když odpovídal na otázku, jaké jsou možnosti řešení rusko-ukrajinského konfliktu.
ČTĚTE TAKÉ: Exprezident Sarkozy: Navrácení Krymu Ukrajině? Iluzorní, Evropa musí najít kompromis s Ruskem
„Moskva ze sta procent zničila důvěru, ta je ale pro stabilitu potřebná,“ uvedl Schallenberg podle listu Kronen Zeitung s tím, že „na palubu je nutné vzít všechny“. V tomto duchu se nedávno vyjádřil v obsáhlém rozhovoru pro pro pařížský list Le Figaro bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Podle rakouského ministra je nutné důvěru obnovit. „Ať se stane cokoliv, Rusko je z geografického pohledu naším největším sousedem. Nemůžeme Rusko zrušit nebo jej ignorovat,“ zdůraznil Schallenberg, jenž byl v roce 2021 na přechodnou dobu také rakouským spolkovým kancléřem.
Z ukrajinského státu nesmí zůstat ani popel, i kdyby to mělo trvat desetiletí, hlásá Medveděv
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv se opět utrhl ze řetězu. Na sociální síti Telegram zveřejnil příspěvek, v němž uvedl, že nynější ukrajinský stát musí být zničen do základů, aby z něj nezůstal ani popel.
Schallenberg zopakoval, že Rakousko zůstává z vojenského hlediska neutrální zemí. „Tak je to zakotveno v naší ústavě,“ zdůraznil a dodal, že alpská republika ale svým „konstruktivním zdržením se hlasování“ umožňuje dodávky zbraní z EU na Ukrajinu. O to více Rakousko pomáhá napadené zemi v humanitární oblasti.
18 months after Putin unleashed his war of aggression, some still ask why 🇦🇹 supports 🇺🇦. At the #QuoVadisEuropa conference hosted by @JosepBorrellF, I reaffirmed: Because our shared values are under attack, and because a rules-based international order is our best protection. pic.twitter.com/lwAmE5IqYy
— Alexander Schallenberg (@a_schallenberg) August 21, 2023
Pokud jde o Finsko a Švédsko, které byly donedávna také neutrálními zeměmi, ale po ruské agresi proti Ukrajině požádaly o vstup do Severoatlantické aliance (NATO), Schallenber uvedl, že tyto skandinávské státy mají „jinou historii a nacházejí se v jiné geografické situaci“ než Rakousko.
„Ale abych to řekl jasně: můžeme být vojensky neutrální, Rakousko ale nebylo nikdy neutrální, pokud jde o hodnoty,“ dodal Schallenberg.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajina se přihlásila k útoku na Kerčský most
Kronen Zeitung v této souvislosti píše, že kritici na mezinárodní scéně opakovaně Rakousku předhazují, že pomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi financovat jeho válku proti Ukrajině. V eurozóně podle listu sotva existuje jiná země, která by byla závislejší na ruském plynu než právě alpská republika. Nejnovější data z letošního června ukazují, že podíl ruského plynu na dovozu této suroviny do Rakouska dosahuje 60 procent.
